Nejnovější filmy ze země Sovětský svaz

My se vrátíme je první část trilogie napsané podle vzpomínek prvního náměstka ředitele KGB SSSR Semiona Tsviguna. Zachycuje období od srpna do prosince 1941, kdy se německá vojska převalila přes evropskou část Sovětského svazu bez většího odporu. Pro představu o ohromných ztrátách, které Rudá armáda utrpěla v průběhu tohoto období, Sověti nasadili do konce prosince 1941 400 divizí na obranu země, z nichž zbylo pouze 80 schopných dalšího boje. Major Mlýnský zachycoval malé skupiny ruských vojáků, kterým se podařilo přežít drtivý útok, stejně jako různých uprchlíků a zběhů, a vytvořil speciální skupinu partyzánů. Jejich úkolem byly různé sabotáže v týlu německé armády

Na kliniku je přivezena umírající stařenka, která stihne své vnučce sdělit, že před Velkou říjnovou socialistickou revolucí zakopala v Leningradě (dnes St. Petěrburg) poklad. A tak se stane, že všichni, kteří byli v nemocnici v její blízkosti, se náhle ocitají ve stejném letadle směřujícím do hlavního města SSSR (tehdejší Sovětský svaz): primář nemocnice, dva saniťáci, manžel ženy, která čekala na klinice na porod, muž léčící si zlomenou nohu a samozřejmě vnučka stařenky. Snaha získat poklad je velká, ale jen vnučka zná druhou část indicie, která ji v hledání hodně pomůže. Netradiční koprodukční spolupráce vyústila v komedii, která si nehraje na přílišnou realitu, ale dokáže strhnout spádem a svižně ubíhající dějovou linkou.

Dvoudílný historický film Potopa natočil režisér Jerzy Hoffman podle stejnojmenného románu klasika polské literatury Henryka Sienkiewicze. Jeho děj se odehrává v 17. století, kdy do Polska vnikli Švédové pod vedením krále Karla Gustava a kdy zrada některých velmožů, jako Radziwillů umožnila, aby zaplavila celé kraje jako potopa. Sienkiewiczův román má komplikovanou konstrukci s rozsáhlým epickým dějem s mnoha vedlejšími motivy.

Apači mají slavnost, při které hrdě předvádějí spřátelenému generálovi Crookovi své zavlažovací systémy. Ty jsou ovšem trnem v oku místním farmářům, protože tak přicházejí o své zisky z obchodu s indiány. Tajně vyšlou skupinu mužů, kteří mají za úkol vyhodit do vzduchu přehradu, a tím zavlažovací systémy zcela zničit. Generál Crook je zanedlouho odvolán do Washingtonu, a to umožní farmářům jednat - nechají indiány opít a přehrada vyletí do povětří. Oddíl vojska pod vedením zrádného Burtona navíc přepadne indiánskou vesnici.

Film vypráví o příhodách kosmické lodi s dětskou posádkou. Iniciátorem je žák osmé třídy Viktor Sereda, autor projektu cesty ke hvězdě Alfa v souhvězdí Kasiopea, odkud přicházejí modulované rádiové signály. Vzhledem k tomu, že let bude trvat 65 let, měla by startovat posádka mladší 15 let. Projekt je vědci schválen, začíná výběr posádky, ale nejdůležitější je souhlas rodičů. Nakonec jsou vybráni tři chlapci a tři dívky, spolužáci a odborníci v některém vědním oboru. Raketa startuje. Při letu se zjistí, že je na palubě černý pasažér - ztřeštěný spolužák Feďa. I když všichni dávají pozor, aby něco nepokazil, právě on způsobí, že se rychlost lodi zvýší na nadsvětelnou a zároveň se přeruší spojení se Zemí. Než se podaří snížit rychlost a obnovit spojení, uplyne na Zemi 27 let. Vědci mezitím rozluštili signály přicházející ze souhvězdí Kasiopea: Na jedné z planet došlo ke katastrofě hrozící zničením tamější civilizace. Vědci vyzvou posádku, aby se pokusila o jejich záchranu.

Jegor je recidivista, který se po propuštění z vězení rozhodne dočasně zůstat u ženy, s níž si během výkonu trestu dopisoval, ale nakonec svůj plán přehodnotí a rozhodne se s ní začít nový život. Její příbuzní a ostatní vesničané se na něj dívají s podezřením, ale skutečným nebezpečím je jeho dosavadní život, který se rozhodl opustit.

Ruský revolucionář českého původu, Jan Vacek, organizuje v Baku po bolševické revoluci ústup komunistických jednotek po pádu tamní komuny...

Čtyři muži, čtyři rozdílné povahy, čtyři zcela odlišné pohnutky. Cíl je ale jeden jediný, nalézt tajemnou zemi, nesoucí jméno cestovatele Sannikovova, kterou mnozí považují za plovoucí ostrov. Čtveřice se probíjí zmrzlou pustinou, když náhle objevuje v kraji věčného ledu údolí, jakousi oázu, kde panuje letní počasí. Idyla z objevení však netrvá dlouho, vztahy mezi příchozími z vnějšího světa a původním kmenem se brzy začnou nepříjemně vyostřovat. Film byl natočen podle románu Vladimira Afanasjeviče Obručeva. Wikipedie: Sannikovova země je hypotetická pevnina v Severním ledovém oceánu. Protože ji už 200 let nikdo neviděl, je považována za přízračný ostrov.

Sovětská ponorka Štika 721 je noční můrou německých námořních sil. Železná rakev v níž je uzavřeno padesát lidských osudů. Její kapitán je výtečný stratég, lstivě unikající z nastražených sítí a bojovník nemilosrdně a účelně útočící na nepřátelská plavidla i námořní základny. Není divu, že Němci, poté co zaútočí na německý konvoj, rozpoutají na Š?astnou štiku nemilosrdný hon. Ve své době velice výpravný válečný film kombinuje akční scény, lidská dramata prostých námořníků s klaustrofobií ponorkové války, čímž se stal se předobrazem pozdějších ponorkářských opusů jako Das Boot, či Ponorka U 571.

Mexická důlní společnost, která těží na apačském území měď, pořádá každoroční oslavu, na níž Indiáni dostávají mouku. Přijíždí na ni i mladý náčelník Ulzana, a právě on objeví v jednom voze ukryté dělo. Padne však do zajetí, dřív než stačí promluvit. Do bezbranných Indiánů náhle začnou pálit děla a pušky. Pouze několik bojovníků spasí holý život - a spolu s nimi prchá i Ulzana, jemuž se podařilo osvobodit. Jeho žena se však stala obětí kulky. Po tomto masakru Apači přísahají pomstu a neprodleně ji začnou uskutečňovat. Jejich nepřátelé Mexičané v té době opravdu nemají o starosti nouzi - do země už pronikají americké průzkumné jednotky a válka je na spadnutí...

Vynálezce Šura Timofejev sestrojí ve svém moskevském bytě stroj času, který ovšem začne fungovat v nesprávnou chvíli a tím zaviní nekontrolovaný přesun osob v čase. Šurikův domovník Bunša a zlodějíček Milovanskij, "působící" právě v sousedním bytě, se náhle ocitnou v době vlády Ivana Hrozného. Středověký vládce se naopak ocitá v Šurikově moderním bytě. (gree-tea)

Životopisný film o kapitánu Jánovi Nálepkovi, který spolu se sovětskými partyzány bojoval proti fašistům v běloruských a ukrajinských lesích a padl při osvobozování města Ovruč.

Robert Kirkman, autor komiksových knih The Walking Dead, se vydává v dokumentárním seriálu na prozkoumání příběhů, událostí a figurek, které měly vliv na svět komiksu. Vede rozhovory s významnými osobnostmi komiksového světa, jako jsou Stan Lee, Patty Jenkins, Lynda Carter, Kevin Smith, Famke Janssen, J.K. Simmons, Michelle Rodriguez, Todd McFarlane a mnoho dalších. (AMC Czech)

Černobílý snímek z roku 1972 přináší vše, co lze jen od sovětského válečného dramatu očekávat. Píše se rok 1941 a druhá světová válka zuří na všech frontách. Nacisté postupují stále více na východ a jejich smrtící údery nakonec doputují až na předměstí Leningradu. Zásadním tahem, který má Němcům pomoci k ovládnutí severu Ruska, má být dobytí proslulého Ižorského závodu. V továrně, specializující se na výrobu obrněných automobilů, však narazí na tuhý odpor. Do obrany se zapojují doslova všichni místní obyvatelé – ať už jde o muže, ženy nebo dospívající děti. Krvavá bitva, která bude stát životy mnoha lidí, může začít.

Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12

V blízkosti lázeňského kasina žije skupina lidí beznadějně propadlých hráčské vášni. Patří mezi ně i mladý Rus Alexej Ivanovič...

Film pojednávající o počátcích kosmonautiky v Sovětském svazu. Jsou zde zachyceny velmi těžké podmínky přelomu 20. a 30. let 20. století, kdy se sovětská moc teprve stabilizovala po občanské válce a zahraniční intervenci. Je zde popsána složitost situace počátku vývoje raketových systémů během fašistické okupace, kdy bylo třeba vývojové úsilí přeorientovat z vědeckých úkolů na vývoj účinných zbraní - známé raketomety Kaťuše. Film zachycuje i vývoj po 2.světové válce, počátek studené války, horečný vývoj protileteckých raket. Vrcholem je sestrojení balistické rakety, vypuštění první družice kolem země a vyslání prvního člověka do vesmíru.

Souboj sedmi uprchlíků z cizinecké legie s posádkou havarovaného německého letadla uprostřed pekla africké pouště roku 1943. Film Oáza vypráví příběh několika mužů, kteří za druhé světové války uprchli z cizinecké legie, aby se připojili ke spojeneckým armádám a po jejich boku bojovali proti fašismu. Celý příběh se odehrává v poušti a v malé opuštěné oáze s vyschlou a zasypanou studnou. Zde se střetne skupinka uprchlíků s posádkou německého letadla, která nejdříve zničila ostřelováním jejich kamión, avšak po zásahu z protileteckého kulometu byla donucena k nouzovému přistání. V boji o oázu vítězí střídavě obě strany. Nedostatek vody a smrt žízní hrozí bez rozdílu všem. Výsledek poslední bitvy, která vzplane, když se konečně objeví voda, je zdrcující...

Knížecí dcera Ludmila je krátce po své svatbě s vyvoleným bohatýrem Ruslanem unesena zlým Černomorem. Ruslan a dva odmítnutí nápadníci Farlaf a Ratmirov se vydávají Ludmilu hledat, neboť její otec jí přislíbí tomu kdo ji přivede zpět. Na své pouti se Ruslan setkává s moudrým starcem Finem, jež mu vypravuje svůj příběh lásky ke krásné Naině. Ta jej stále odmítala, a tak vznítil v jejím srdci lásku za pomoci temných kouzel. Naina se však proměnila v šerednou stařenu. Tuto zkoušku Finova láska nevydržela a Nainu odmítl. Od té doby se mu Naina mstí. Ruslan je nucen zdolat různé nástrahy a utkat se s ukrutným Černomorem, aby Ludmilu zachránil. Nakonec se mu to díky Finovu kouzelnému prstenu, kterým se spící Ludmily dotkne, podaří.

Válečné drama, statečných ruských vojáků, kteří odolávají obléhání Stalingradu německou armádu. Film vypráví o jediné bitvě, Velké vlastenecké války (1941-1945), na Volze. Ústřední příběh sleduje osud sovětských vojáků a důstojníků jedné dělostřelecké baterie, která za cenu heroického úsilí a jejich vlastních životů, brání nepřátelským tankům, aby prošly.

Staršinovi Vaskovi, veliteli oddílu protiletadlové obrany v Karelijské pustině, je přidělena jednotka dobrovolníků, skládající se z mladých žen. Vaskov si není jistý, zda je má brát jako opravdové vojáky. Když se dozví, že v zázemí seskočili dva němečtí parašutisté, Vaskov okamžitě reaguje. Vybere si pět děvčat, se kterými se vydá Němce zajmout. Tato malá jednotka však brzy zjistí, že se nejedná o dva, nýbrž o šestnáct těžce vyzbrojených komandos...

Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…

Komedie, kde je hlavní představitel v dvojroli: padoucha, který při vykopávkách se svými kumpány ukradl zlatou helmu Alexandra Velkého a dále v roli dobráka, který je ředitelem mateřské školky. Oba dva jsou si velmi podobní, a proto si ředitele školky vedoucí archeologických vykopávek při sestkání v Moskvě splete a zavolá na něj milici. Když se ukáže, že je dvojník, přemluví za pomoci milice ředitele školky, aby se převlékl za padoucha a od kumpánů, kteří jsou ve vězení vyzvěděl, kde se zlatá helma nachází. Když ve vězení zjistí, že to ví pouze padouch, se všemi kumpány uteče (samozřejmě útěk je zinscenovaný milicí) a schovají se do cisterny, která je má dopravit do Moskvy. Jenže nasedli do jiné a tak se ocitají tisíce kilometrů mimo a začínají komplikace... (Cyco_Mike)

Na pohřbu bývalého velitele se sejdou čtyři frontoví přátelé. Každý z nich se po válce ubíral jinou cestou, a tak se po letech namísto sapéra, radiotelegrafisty, minéra a rozvědčíka setká ředitel závodu, hlavní účetní, redaktor a opravář. Pravděpodobně by šlo o konvenční schůzku, kdyby nezasáhla náhoda: pomocník opraváře Prichoďka utrpí při manipulaci s plynovým potrubím vážné zranění. Mezi přáteli mizí zdrženlivost a opět se sblíží. U bývalé zdravotnice oddílu Ráji pak vzpomínají na Běloruské nádraží, kam se po válce vraceli, vítáni svými nejbližšími. Měli tehdy své zásady a ideály, kterým se pokoušeli nezpronevěřit ani v běžném životě? Tragikomickou reflexi válečné minulosti, zasazenou do průběhu jednoho dne, natočili vrstevníci synů těch hrdinů, o kterých vypráví film. Vyznačuje se velmi dobře napsanými postavami a výbornými hereckými výkony. (Febiofest 2004)

Když je mateřské objetí tak pevné, až se syn pod jeho tíhou zalyká... Stárnoucí překladatelka vkládá veškeré snahy do výchovy svého jediného syna. Dospívající Saša má ovšem přehnané péče i milostných zklamání dost a poté, co se vrátí z návštěvy otce, který rodinu před lety opustil, rozhodne se od všeho odejít a přestěhovat se za ním do Novosibirsku. Zklamaná matka se o jeho plánech dozví z dopisu, ale nedokáže je pochopit, přijmout a ani o nich mluvit, podobně jako samotný Saša... (Česká televize-zkráceno)

Rudá armáda se dostala tunely podzemní dráhy až na stanici metra Kaiserhof. Hitler ve snaze neustopit za žádnou cenu vydal rozkaz k zatopení podzemní dráhy v Berlíně, která sloužila jako úkryt před leteckými útoky pro civilisty. Zde Němci měli i svá shromaždiště raněných z bombových útoků na město. V podzemí tak zahynulo mnoho nevinných lidí. Hitler neunesl porážku a společně se svou ženou spáchal sebevraždu. Hrstka fanatických německých generálů se nehodlala vzdát a tak byl bílý prapor vyvěšen až 2. května 1945, kdy skončila bitva o Berlín...

Ostap Bender a s ním další, hledají jedno z dvanácti křesel, do něhož jeho někdejší majitelka ukryla briliantový poklad. Hledání je dobrodružné a místy zmatené. Pravý kus nábytku jim stále uniká a stále více se zdá, že vždy, když už jsou pokladu ukrytému v křesle blízko, tak se vše zamotá a nemají nic. Jedna komediální situace střídá druhou. Na konci pouti se jistý Vrabčinský, jeden z hledačů křesla, pokusí jednoho společníka odstranit. Jak to dopadne s tím odstraňováním, je až v dalším díle, pojmenovaném autory Zlaté tele. V posledním křesle dvanáctém křesle, které stálo v klubu železničářů, žádné brilianty nejsou. Nakonec vyjde najevo, že právě za ně byl klub postaven.

Sovětská vojska postupují na Berlín a zvuk dělostřeleckých salv je již slyšet v ulicích města. Hitler nechce připustit blížící se konec války. Ve velitelském bunkru vládne hysterie a Hitler začíná vydávat zoufalé rozkazy k obraně města. 16. dubna roku 1945 byl dán povel k útoku na Berlín. Boj o každou část města, o každou ulici, o každý dům je výpovědí o statečnosti sovětské pěchoty, která je podporována dělostřelectvem. Pod palbou dělostřeleckého útoku se ocitá i budova Říšského kancléřství.

Film se zaměřuje na různé metody, které zvířata používají ke komunikaci ve svém přirozeném prostředí, a přináší srozumitelný pohled na tyto fascinující interakce.

Jednoduchý příběh o Paše Stroganové, nepěkné a výstřední dívce, která vystupuje v klubu v roli čarodějnice. Všiml si jí režisér, který se chystal natočit film o Johance z Arku, a nabídl jí roli.

Adaptace Shakespearovy tragédie vypráví o králi, který rozdá království dvěma úlisným a krutým dcerám a zapudí třetí, jejíž lásku pochopí, až když se sám dostane na dno lidské bídy. Kozincev zde předestírá apokalyptický obraz světa, který se vymkl mravnímu řádu a řítí se do propasti.

Každý z nás sní o tom, že najde kouzelnou hůlku, sirky nebo alespoň kouzelnou květinu, která mu splní každé přání. No, my jen sníme, ale jeden chlapec jménem Tolja Ryžkov ji našel, i když, mezi námi, takové štěstí si nezasloužil. Byl to dost velký lhář a darebák, neposlouchal maminku, ubližoval slabším a nedodržoval dopravní předpisy. V ten nešťastný den, kdy začala jeho neuvěřitelná dobrodružství, se jako obvykle choval špatně. Dokonce rozzuřil i policistu! Při útěku před ním Tolja potkal kouzelníka a vynutil si od něj krabičku kouzelných sirek. Aby chlapce potrestal, nechal zlý kouzelník (bohužel i takoví existují) Tolu přenést na svůj kouzelný ostrov. Jak to všechno dopadlo, se dozvíte, až si pustíte tento humorný a fascinující dobrodružný film.

Pozdní snímek Vittoria De Sicy je melodramatem, které upomíná na nesmyslnost a ničivou sílu války. Píše se čtyřiačtyřicátý rok. Ztřeštěná mladičká Neapolitánka Giovanna (Sophia Lorenová) si začne s vojákem Antoniem (Marcello Mastroianni), který má zakrátko vyplout do Afriky. Mladý pár zjistí, že na sňatek by Antonio dostal dvanáct dní dovolené, a bez otálení zamíří k oltáři. Dvanáct dní však novomanželům uteče jako voda a Antonio ve snaze ještě oddálit odjezd nafinguje duševní poruchu. Je odhalen a za trest poslán na ruskou frontu, kde beze stopy mizí...

Druhý díl velké válečné epopeje nás zavede do bitvy na Dněpru. Zde se střetla německá vojska se sovětskou armádou v září roku 1943. Vrchní velitel sovětské armády Stalin vydal rozkaz do 6. listopadu osvobodit město Kyjev od německých okupantů. Generál Rybalkov se ukázal jako velký stratég a vojenský taktik. Rozhodl začít útok v noci s pomocí reflektorů a se spuštěnými sirénami, aby překvapil svého protivníka. Nepřítel se zdá zaskočen...

Jeden z nejpopulárnějších ruských filmů, který s jistým komediálním nadhledem vypráví o událostech na konci dvacátých let ve střední Asii. Rudoarmějec Suchov se vrací přes turkestánskou poušť na Rus. Ještě než dorazí ke své milé Kateřině, musí čelit nájezdům Basmačů, kteří terorizují pokojné obyvatelstvo.

První část je věnována největší tankové bitvě druhé světové války, která se odehrála v létě 1943 u Kurska. Střetla se zde vojska sovětských a německých armád. S použitím vojenské techniky, která nemá v historii filmu obdoby, se doslova staneme účastníky této mohutné vojenské operace. Na snímku se podílelo množství tvůrců z několika evropských zemí. Podařilo se jim vytvořit velmi realistickou a autentickou atmosféru.

Dvacátý duben 1814 - Fontainebleau - Napoleon Bonaparte je přinucen po zradě a na nátlak maršálů abdikovat a odejít do exilu na ostrov Elba. Tím začíná jeden z nejfamóznějších historických - válečných filmů dějin kinematografie. Producent snímku, Dino de Laurentis, dostal nápad pro natočení snímku po shlédnutí Bondarchukovi Vojny a mír, které se Waterloo ničím nezadá. Nádherná výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod, historická věrohodnost a hlavně co počítač v současných bitva nedokáže úplně nahradit - tisíce statistů ve famózní hodinové bitvě (údajně patnáct tisíc). K tomu si připočtěte brilantní výkony Roda Steigera a Christopher Plummera a máte snímek nejen o posledních Sto dnech vlády francouzského císaře, ale také o vzdáleném souboji dvou mužů a pokořeným nepřízní osudu pokořeným geniem.

Bylo nebylo jedno carství kterému vládl car Jeremej. Jednoho dne se rozhodl vše ve svém carství spočítat. U jedné studny se však chytil do pasti temného vládce podzemní říše Čuda Juda, kterému musel slíbit, že mu dá to, co ve svém království nepozná. Jeremej rád slíbí, myslí si, že má vše spočítané. Vůbec však netuší, že se mu mezitím narodil syn Andrej. Aby Andreje zachránil, dá ho vyměnit za syna rybáře, který se narodil v té samé době...

Hlavní hrdina filmu, Iskremas, věnoval svůj život rozvoji revolučního divadla. Působil v malém městečku, které bylo neustále přechodným bojištěm mezi rudými, bílými a zelenými, a vždy se ocital v centru dění. Původně měl film nést pracovní název „Komedie o Iskremasovi“, ale ten nebyl schválen. Režisér Mitta proto zvolil nový název „Sviť, sviť, má hvězdo“, který se podobá filmu „Sviť, moje hvězdo“ z roku 1957. Ve filmu se v malých rolích objevili slavní sovětští režiséři Vladimír Naumov, Marlen Chuciev a Konstantin Vojnov. Původně měl postavu Iskremasa hrát Rolan Bykov, ale kvůli jeho zákazu po účinkování ve filmu „Komisařka“ z roku 1967 roli nakonec získal Oleg Tabakov.

Sněhurečka – víla ze země Mrazu, se touží dostat na zem a poznat co je láska. Její otec Mráz jí její přání rozmlouvá, ale nakonec ustoupí. Dívka se ocitne ve vsi, kde se jí ujme děda s babkou. Všichni mladí okolo jsou zamilovaní, jen chladná kráska stále žádný cit necítí. Až jednoho dne se ve vsi objeví bohatý kupec a Sněhurečku chce lásce naučit...