Nejnovější filmy ze země Slovensko

Milostný příběh nešťastné lásky, odehrávající se během ideologického uvolnění mezi druhou světovou válkou a vzestupem komunismu. Do malého jihoslovenského města dorazí stavitel Hampl a jeho mladá manželka Naďa. Její pozornost zaujme mladý učitel Daniel Orešanský, na kterém neúmyslná účast ve válce zanechala jizvy. Naďa je rozhodnuta nepodlehnout Danielovu charisma. Horké léto a božská vůně rozkvétající agávy ale dělá jejímu rozhodnutí komplikace. Když nakonec za posledních třicet let rozkvete, Nadino úsilí je zmařeno...

Richard Müller patří již 25 let k nejvýraznějším osobnostem hudební branže v ČR i na Slovensku. Během své kariéry zažil dramatické vzestupy i pády, jednou dokonce vyhlásil, že s hudbou nadobro končí. Následně se však na scénu vrátil a zároveň se pustil do boje s neléčenou a konzumací drog akcelerovanou psychickou poruchou, maniodepresí. Dokument je intimním portrétem výrazné autorské osobnosti, která každodenně čelí množství osobních problémů i nonstop zájmu fanoušků i bulváru. Samotné natáčení filmu trvalo 3 roky, během nichž bylo natočeno více než 200 hodin materiálu a autoři hojně využívali i „home-video" záběry natočené samotným protagonistou. Dokument v českém kontextu navazuje na umělecké dokumentární portréty analyzující inspiraci, samotu uprostřed davů či prvky autobiografičnosti, ke kterým patří například Amy či Nick Cave: 20 000 dní na Zemi.

Laura je hbitá, mrštná a paličatá holka. Touží se dostat do party parkouristů a spolu s nimi zdolávat překážky, které jí nastavuje městské prostředí. Při tom ji zaskočí láska, kterou pocítí k Lukymu. A začne žít dvojí život: Ve fantazijním světě komických a romantických vizí jí Luky patří, v realitě ale její snaha se s ním sblížit skončí karambolem. Ve chvíli, kdy se oba její světy zvláštním způsobem propojí, se Laura musí rozhodnout. Buď bude nadále romanticky snít, nebo se dokáže poprat se svým skutečným životem.

Smrtelné historky jsou trikový povídkový celovečerní film, který kombinuje hrané akce s 3D a 2D animací, vedenou loutkou a zadní projekcí. Skládá se ze tří příběhů Dědek Kaktusák, Maják, Velkej chlap a tří krátkých blackoutů Na draka. Každá část filmu je vyrobena jinou technologií a je jiného žánru. Dohromady ale spolu příběhy souvisejí jak obsahově, tak formálně. Ve všech povídkách si tvůrci hrají s dvojím měřítkem a s ústředními tématy hrdinství a smrti. Vždy se setkává něco velice malého s něčím velmi velkým (malinkatý rytíř s obřím drakem, mexický prastarý skřítek s člověkem, drobounký Profesor s kravami, dva gangsteři s Velkým Chlapem). A všechna tato setkání končí hrdinskou smrtí malé ústřední postavy. Každý příběh však na hrdinství a smrt nahlíží jinak.

Osmnáctiletá Martina, která si říká Shakira, po dosažení plnoletosti opustí dětský domov, v němž vyrostla. S obálkou peněz, taškou osobních věcí a s hlavou plnou naivních představ vyrazí ze zapadlého východoslovenského regionu do Prahy za svým klukem Romanem, který z „děcáku“ odešel před nějakou dobou. V české metropoli se však ukáže, že Roman se potuluje s partou mladých zlodějů, bezdomovců a narkomanů. A za peníze na dávku je schopen čehokoliv. I prodat půvabnou blonďatou Shakiru obchodníkům s bílým masem…

Příběh o jednotlivci vždy překračujícím čáru zavedeného slušného chování. Je to filmař a tato výlučnost ho dostane do aktivní účasti na osudech Česka. V osudovém roce '68 měli Češi v Cannes v hlavní soutěži tři filmy. Jejich očekávané vítězství však bylo zmařeno pseudorevolucí francouzských filmařů. Invaze 1968, sešup ze slávy a úspěchu a nucený exil. Marné hledání lásky v USA. V zemi, kde správná adresa a výše bankovního konta je nade vše. Co Čech, to muzikant a muzikantem je i filmař, který se jako Švanda dudák vrací domů, do rodné Prahy k milovanému filmu.

Ředitelka základní školy svolává mimořádnou rodičovskou schůzi, neboť o zdánlivě empatické a laskavě vyhlížející třídní učitelce Drazděchové se říká, že prostřednictvím svých žáků manipuluje jejich rodiči. S jistotou zrežírované drama je sice zasazeno do éry pozdní československé normalizace, plastická studie patologické manipulativnosti má však univerzální platnost.

Princezna Diana musela ztratit svoji krásu, aby po mnoha zkouškách zjistila, v čem spočívá pravá láska. A aby poznala, že na lidi je třeba mít opravdu „správný nos", když se má člověk dočkat svého štěstí...

Lichožrouti jsou malí tvorové, kteří žijí s námi lidmi a mohou za to, že lidstvu z každého páru ponožek vždy zůstane jen jedna – lichá. Ponožkami se totiž živí! Po smrti svého děda musí lichižrout Hihlík překonat strach, vylézt z okna a vydat se hledat strejdu Padreho, o kterém neměl doteď ani tušení. Svou odvahu čerpá z toho, co mu vštípil dědeček – lásky k rodině, dobré výchovy a lichožroutího „desatera".

Příběh se odehrává v horkém létě roku 1992, půl roku před rozdělením Československa. Mladý detektiv Richard Krauz se dostává k novému případu – na hřbitově byla vykopána mrtvola kostelníka Kloknera s hřebíkem v hlavě. Krauz zjišťuje, že za jeho umučením stojí bývalá StB a nikdy nenalezený spis zachycující zločiny kněží, na jehož základě StB církev vydírala. Případem posedlý Krauz se vydává napříč rozpadajícím se Československem hledat muže, ke kterému vedou všechny stopy

Úsměvný, ironický, ale zároveň i vážný film o smyslu a stavu slovenské cooltúry. Cooltúra se stala jednou z dalších složek obchodu. Tím pádem její kvalita podléhá komerčnímu zájmu mnohem více než před rokem '89, což ji transformovalo do různých snadněji stravitelných žánrů zpochybňovaných kvality. I přesto, že k došlo k společensko-cooltúrnemu uvolnění, naše cooltúra stále hledá svoji identitu. V tomto cooltúrnom dospívání je složité se zorientovat. Nová média a internet se staly nejrozšířenější formou její šíření. Došlo k zásadnímu odlivu diváků z tradičních cooltúrnych akcí. Objevily se nové cooltúrne fenomény související se změnou životního stylu. Jak tedy dnes vypadá ona slovenská cooltúra?

Salzburg, Německo, 2000. Postarší česká herečka Lída Baarová vypráví novináři bouřlivý příběh svého vzestupu ke slávě v Berlíně 30. let a vášnivého vztahu se zlověstným ministrem propagandy Třetí říše Josephem Goebbelsem.

Film Já, Olga Hepnarová je příběhem mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta a v centru Prahy zabila 8 lidí. Svůj čin považovala za akt pomsty společnosti, která jí podle ní celý život ubližovala, a v roce 1975 byla jako poslední žena na území Československa popravena. Snímek je existenciálním dramatem Olgy Hepnarové, je příběhem osamělého člověka vymezujícího se proti většinové společnosti, příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého. Film nabízí pohled na traumatický život i čin hlavní hrdinky z určitého odstupu tak, aby se emotivně na stranu Olgy Hepnarové neklonil. Film je současně i dramatem lidí z okolí Olgy Hepnarové a snaží se najít příčiny jejího strašného agresivního aktu.

Vysoké Tatry jsou místem posledních vysokohorských nosičů v Evropě, kteří denně nosí svůj náklad do hor. Prožívají kouzlo a sílu hor stejně intenzivně jako kdokoli jiný. Znají každý kámen, tajné úkryty zvířat, i ty nejmenší změny v rostlinstvu. Všechny vrcholy, bašty, skalní výchozy a stěny znají jménem a znají jejich historii. Pomyslnou pupeční šňůrou jsou napojeny na krevní oběh hor. Je to cítit z toho, co říkají a jak se chovají. V horách nehledají únik z reality ani odpočinek. Hory a nosičské řemeslo se staly jejich životní filozofií.

Výpravné drama režiséra Julia Ševčíka přibližuje „neznámý“ výsek ze života českého diplomata Jana Masaryka. Deprimovaný, vnitřně rozpolcený syn prvního československého prezidenta po podepsání mnichovské dohody odjede do USA a skončí v sanatoriu, jež vede německý psychiatr Dr. Stein. Nový životní impulz mu dodá až seznámení s americkou novinářkou a spisovatelkou Marcií Davenportovou.

Filmy režiséra Mateje Mináče proslavili příběhy o siru Nicholasi Wintonovi, který v období 2. světové války zachránil stovky židovských dětí. V tomto filmu režisér Mináč zdokumentoval osud jednoho z těch, kteří neměli to štěstí dostat se včas do bezpečí Wintonovým vlakem. Je to osud jeho vlastní matky, energické 84leté Zuzany Mináčové, která patří k největším osobnostem slovenské a české fotografie. Vystavovala v 30 zemích a její fotografie světových filmových hvězd z festivalů jsou legendární. A přece tuto úspěšnou optimistickou ženu pronásleduje celý život děsivé tajemství z dětství. Jedinou možností, jak se smířit s minulostí, bylo promluvit o celém příběhu její dětské lásky. Vydá se na nejtěžší cestu, na místo, kde jako 13ti letá zažila nejděsivější momenty svého života. Najde tam konečně klid?

Staré cikánské proroctví předpovídá příchod mesiáše z rómské osady, který změní svět. Narodí se Rytmaus a postupně se z něj stane najznámější rapper v Evropě. Rytmaus se rozhodne kandidovat na prezidenta Slovenské republiky. Proti němu se ve volbách postaví Pišta Lakatoš. Ze Slovenska se díky prodeji čisté pitné vody stává světová velmoc, která spolurozhoduje o budoucnosti lidstva s největšími velmocemi jako je USA, Rusko či EU. Do hry o planetu se zamíchá i ďábel Moloch...

Bývalý olympionik, boxer Peter Baláž, přezdívaný Koza, žije se svou partnerkou Mišou v ghettu sociálně vyloučených. Miša nečekaně otěhotní a je rozhodnuta nechat si dítě vzít. Nutí Kozu, aby sehnal peníze na potrat. Koza, který už delší dobu netrénuje, se rozhodne vstoupit opět do ringu, ale nechce vydělat na potrat – chce získat peníze na to, aby Míšu přesvědčil, že si dalšího potomka mohou dovolit.

Kdysi známá herečka Eva (Emília Vášáryová), která se vrací z protialkoholního léčení, by udělala cokoliv, aby znovu získala přízeň člověka, kterého v životě ranila nejvíce – svého syna.

Film RYTMUS sídliskový sen vznikal 8 let a zblízka dokumentuje život jedné z nejznámějších osobností česko - slovenské hudební scény. Patrik „Rytmus" Vrbovský vyrůstal v obyčejné rodině na sídlišti v Piešťanech a kvůli romskému původu se nejednou potkal s předsudky okolí. Dnes vydává alba v desetitisícových nákladech, byl porotce Superstar a jeho videa vidělo na internetu víc než 200 milionů uživatelů. Film nabídne i exkluzivní záběry z rodinných archivů; videí a fotografií, doložené osobními výpověďmi lidí z nejbližšího okolí Rytmuse.

Vojtěch je městská komedie, které dominuje příběh „ztraceného" čtyřicátníka. Vojtěch prožívá krizi středního věku. Přijde mu, že je na tomto světě nepotřebný v každém ohledu. Přišel o ženu, o práci, s rodinou se nestýká. Průvodcem jeho života se stane jeho soused - svérázný taxikář Laco. Jejich výlety však většinou končí fiaskem. Vojtěch chce žít normálním životem, ale jeho neschopnost čelit uspěchané moderní době přináší mnoho komediálních zápletek. Neumí si užít společnosti lehkých žen, každodenní pokusy o alkoholické opojení a rady, jak sbalit ženskou, také končí katastrofou. On to však nevzdává a věří, že svojí smůlu prolomí.

Karol, obyčejný mladý muž, se setkává s mnohem starším mužem, o kterém se domnívá, že by mohl být pověstným Červeným pavoukem, obávaným sériovým vrahem, který v šedesátých letech děsil obyvatele Krakova. Karol začne být mužem posedlý a pustí se do jeho sledování. Mezitím se setkává také s Dankou – o něco starší fotografkou, která pracuje pro místní noviny. Karol, pokoušený láskou a fascinovaný smrtí, bude muset brzy učinit nejzásadnější rozhodnutí svého života.

Hluboko pod mořskou hladinou, doprovázen rybím orchestrem, vypráví hlas moře příběh Mořského krále a jeho dcery Malé. Stejně jako mnozí jiní opustil král se svou stařičkou matkou a třemi dcerami – Malou, Prostřední a Nejstarší – vydrancované vody a odešli žít mezi lidi. V potemnělé rybárně uprostřed přístavní čtvrti plné přistěhovalců žijí teď jednotvárný život plný práce a osamění. Jednoho dne vstoupí do jejich rybího obchodu sebevědomý, pohledný, ale poněkud neurvalý mladý muž -- Baron. Malá je mužem i dunivou hudbou, která jej doprovází, naprosto okouzlená. Od této chvíle se život Malé a její rodiny změní.

Jaké různé podoby může mít rodina? Odjezd rodičů na exotickou dovolenou je katalyzátorem událostí, které ovlivní hlavně jejich dvě dospívající děti, jimž se do Prahy z indonéských ostrovů přestanou ozývat. Černohumorné drama ironizuje „rodinné filmy" a konstantně znejisťuje ve směru, jakým se bude ubírat.

Pohádkový příběh vychází z klasické pohádky Boženy Němcové „Sedmero krkavců“. Pohádka Sedmero krkavců je příběh mladé dívky, která na sebe vezme úkol zachránit své bratry a zbavit je prokletí, které na ně uvrhla jejich matka. Je to příběh o odvaze, vytrvalosti, ale také síle slova, pravdy a opravdové lásky. Hlavní hrdinkou je mladá dívka Bohdanka, která se narodí do utrápené rodiny pekaře, jehož žena před lety v návalu vzteku proklela sedm svých synů a z těch se stali krkavci. Rodiče před Bohdankou toto rodinné neštěstí tají. Když se Bohdanka na prahu dospělosti dozví o prokletí své rodiny, rozhodne se, že musí bratry zachránit. Od místní čarodějky se jí dostane rady, že musí svým bratrům ušít košile. Ale ne lecjaké - sama bez pomoci musí natrhat kopřivy, zpracovat vlákna, utkat látku a ušít každý steh. Bohdanka se vydává na dlouhou cestu za záchranou svých bratrů.

Tomáš pracuje u pohřební služby jako čistič. Fasuje klíče od bytů nebožtíků a drhne po nich špínu a krev, zatímco pozůstalí truchlí. S oblibou se schovává za dveřmi skříní nebo pod rošty postelí a pozoruje soukromí pozůstalých, kteří netuší, že se pracovník pohřební služby zdržel na místě o něco déle. Když byt po zesnulé stařeně navštíví její vnučka Kristína, stane se Tomáš zpoza svého úkrytu svědkem něčeho, co nebylo určeno cizím očím.

Pohádka o tom, co všechno se může stát, když nedostanete od sudiček do kolébky ani kapičku štěstí. Tři sudičky spěchají k novorozeněti, ale jedna z nich to nestihne. Byla to Tea, která měla dát do vínku Johance štěstí a lásku. Královna sudiček Teu vyžene do světa, aby svou chybu napravila. Než se k Johance dostane, je z rozkošného miminka hezké a pracovité děvče.

Queer romance, zasazená do malebného prostředí Českých zemí 19. století, vypráví utajený příběh ze života dramatika Ladislava Stroupežnického. Napětí, humor, násilí, naděje, emoce, nahota, sex a šťastný konec. Hlavně šťastný konec.

O konečnosti lidské existence ví každý, okamžik skutečného uvědomění si limitů života se však dostavuje individuálně a často nečekaně. Obětavá pečovatelka Vlasta (Alena Mihulová) žije pro manžela Láďu (Bolek Polívka), dceru a své klienty. Jeden všední den však končí jinak než ty předchozí a Vlasta je nucena reagovat. Zralý debut vypráví o smrtelně vážných věcech s jemným humorem. (KVIFF)

Příběh filmu se odehrává v roce 1919 v jednom zapadlém městě kdesi ve střední Evropě, které se až příliš podobá starou Bratislavu, začíná primátor dangly snít svůj velký sen. Plánuje připojit své město ke Spojeným státům americkým a přejmenovat ho na Wilsonův. Všechno jde jako po másle, až na jeden nepříjemný problém! Ve staré židovské čtvrti řádí tajemný vrah. Místní policejní sbor je v koncích, a proto přichází speciální posila zpoza oceánu. Příslušník americké FBI Aaron Food, specialista na drogy, mafie, komunistů, socialistů a jinou verbež, vyřešil již 513 vražd a nyní pomůže i Wilsonovou. Za svého pomocníka si vybere mladého policejního čekatele Eisnera. Strhující honba po šíleném vrahovi se může začít.

Šedesát let po válce se objevují další svědectví hrůzné ideologie – Praha jako centrum vývoje nacistických rasových a vyhlazovacích vědeckých programů v dokumentu využívajícím unikátních archivních materiálů, které produkovala ideologie lepšího zítřka.

Co je to "Slovensko"? Jak vysvětlit tento pojem neznámému cizinci či návštěvníkovi? Jaký je genetický a programovací kód softwaru pojmu "Slovensko"? Jak se používá a jak se mění v horizontu posledních 20 let? Slovensko 2.0 je mozaikou 10 různých krátkých filmů, které reflektují dvacet let existence Slovenska očima deseti slovenských režisérů.

Čtyři příběhy o dětech a rodičích. Ať už jde o otce vyrovnávajícího se s nedostupným světem svého nemocného syna, mladého muže, který nezvládá odloučení od rodiny, chlapce žijícího s necitlivým otčímem či zrazenou ženu, starající se o umírajícího otce, každá z postav musí najít cestu ke svým nejbližším, každá z postav se musí vyrovnávat s tlakem často necitlivého okolí.

Film mapuje život a dílo historika Jána Mlynárika (1933-2012), které se odehrávalo v těsné blízkosti kontroverzních událostí historického vývoje bývalého Československa.

Charismatický farář Marián Kuffa se v zapomenutých romských osadách snaží strhnout Romy vlastním příkladem a lidským zájmem. Snaží se pomoci nejchudším: místo chatrčí plných krys je učí svépomocně stavět důstojnější bydlení. Sledujeme dramatické mikropříběhy Romů a sysifovský boj Kuffy s drsnou realitou: Marián chce, aby jeho děti objevily své schopnosti, naučily se nezávidět si a pomáhat jeden druhému. Podaří se mu to?

Dobové drama o mladém lékaři, který se neumí vyrovnat se svojí krvavou minulostí. V čase války musel vynést krutý rozsudek. Po letech se brání přijmout nabízenou kariéru a propadá vášni v mimomanželském vztahu. Jeho kroky vedou k nečekaným následkům. Je bývalý partizánský velitel Martin Dubovský hrdina nebo vrah? Jeho manželka Eva je obětí nebo přisluhovačkou totalitní moci? A jeho milenka Soňa je jen kariéristka nebo osudem zkoušená svobodná matka? Pohnuté osudy našich nehrdinů z doby nástupu komunismu jsou příběhy o násilí a vzdoru, slabosti a odvaze. Takové, jaké se odehrávají i dnes.

Příběh tří kamaradů, kteří žijí svůj studentský život v Praze koncem 80 let, se všemi jeho radostmi i peripetiemi - a shodou okolností se v listopadu 1989 zapojí do demonstrace na Národní třídě, která se stala začátkem Sametové revoluce. Film inspirovaný skutečnými příběhy ozvlášťňují kromě dobové hudby Milana Hlavsy i animace slovenského výtvarníka a filmaře Ondřeje Rudavského.

Každou noc miliony lidí usínají s tím, že změní svůj život a že zítra udělají něco konečně jinak. Petr Kraus je jedním z toho miliónu. Cestuje za prací do Číny, kde zařizuje výrobu zboží pro své zákazníky. Získá zakázku od člověka, který mu není úplně sympatický, ale přesto se pustí s vidinou zajímavého výdělku do práce. Mezitím si na dálku před návratem domů domluví několik schůzek naslepo a věří, že možná potká někoho, kdo mu změní život. V Česku zjistí, že zkazil celou zakázku a má jen několik dní na to, aby věci uvedl do pořádku. Svých schůzek naslepo se ale nevzdává i přesto, že to jeho nejlepší kamarádka Tereza nevidí ráda. Petr vyráží na cestu napříč republikou, aby objevil nové přátele a přitom zjistil, že se neobejde bez těch, kteří jsou mu nablízku odjakživa. Na cestu, která mu možná změní život a kde si uvědomí, že před problémy nemůže utíkat věčně, protože ty si jej vždy nakonec najdou. A protože všechny důležité věci jsou v našich snech, je možné, že se splní i ten Petrův.

Malý Petr vyrůstá v péči prarodičů, protože jeho rodiče emigrovali do Vídně a od té doby se ho prostřednictvím úřadů marně snaží získat. I proto Petr vymýšlí nejrůznější způsoby, jak se přes čáru dostat, pro což má čím dál menší pochopení velitel místních pohraničníků. Mnohem větší problémy má ale Petr s partou černogardistů, kteří si libují v trápení slabších dětí. Třeba i jejich občasným přivazováním k mučednickým kůlům. Mezi ty, kteří jsou na Petrově straně, patří „pomalejší" spolužák a velmi sympatická kamarádka, kvůli nimž se s černogardisty neváhá opakovaně a důkladně poprat. Jak se šedesátá léta chýlí ke konci a poměry v zemi se dramaticky mění, otevře se nakonec i před Petrem vysněná cesta přes hranice. Vyrazit na ni ale znamená ztratit prarodiče, kamarády a nezapomenutelná dobrodružství. Když je vám „náct", máte v životě přece jen jiné priority.

Velká výpravná česko-slovenská koprodukční pohádka, která je inspirována oblíbeným příběhem Marka Twaina „Princ a chuďas“. Jednou za tisíc let se narodí dva stejní kluci, jejichž životy se propletou... a vše najednou visí na vlásku! Princ Matěj se na hradě, kde ho hlídají jako oko v hlavě, cítí jako vězeň a ze všeho nejvíc touží poznat život mimo královský dvůr. Otec ho navíc kvůli hrozící vojně nutí zasnoubit se s princeznou Beatrix, kterou ale princ nemiluje. Využije proto setkání s tulákem Tomášem, který jako by mu z oka vypadl. Vymění si proto navzájem oblečení a domluví se, že se na jeden den zamění...