Nejnovější filmy sci-fi Apple iTunes

Ve filmu se odehrává další příběh skupiny astronautů, kteří se ocitají na planetě, kde vládnou inteligentní opice. Dříve lidstvo opice zotročilo, ale pak bůh vyslal spasitele, který se zázračně narodil ze dvou opic. I když jeho rodiče zahynuli, jejich potomek, pojmenovaný César, přežil a stal se vůdcem, jenž měl osvobodit své druhy z otroctví. Vzpoura opic vedla ke zničující válce, po níž César, jeho následovníci, gorilí vojáci i lidé hledali místo, kde by mohli žít v míru. Lidský učitel se snaží opice naučit jejich základní pravidlo: Opice nikdy nezabije opici. Nicméně generál Aldo, gorila s bojovými sklony, odmítá učit se číst a místo toho touží po válce a nenávidí lidi, s kterými nechce soužít v míru.

Ve více než třicet let starém sci-fi snímku zobrazuje oscarový režisér Richard Fleischer nám nepříliš vzdálenou budoucnost, rok 2022, v níž přeplněná Země zápasí s nedostatkem potravin. Poslední spásou je syntetická strava Soylent, o jejímž původu jsou jen nejasné zprávy. Charlton Heston jako detektiv Thorn přichází při vyšetřování vraždy jednoho z vrchních představitelů Soylentu na hrůzné tajemství...

Další dobrodružství astronautů na planetě ovládané inteligentními opicemi. Čtvrtá část vědeckofantastické ságy o střetnutí lidí s inteligentními opicemi přímo navazuje na události předchozí části, Útěku z Planety opic. Hlavní postavou snímku je Caesar, syn Cornelia a Ziry, kteří zahynuli v tragickém střetnutí s lidmi. Ze štvance Caesara, jediného skutečně inteligentního opičáka na Zemi, se vinou lidské nenávisti, brutality a nadřazeného pohrdání, stává vůdčí postava rozsáhlé vzpoury, která otřese základy lidské civilizace.

Příběh se odehrává v budoucnosti na gigantické vesmírné lodi. Pěstují se zde lesy, které již na zemi nemohou dále existovat. Stará se o ně vědecký personál, včetně Freemana Lowella. Když je obdržen příkaz lesy zničit, Lowell se ve své lásce k nim rozhoduje zabít své pohrdavé kolegy a les zachránit. Jedinými společníky mu zůstává trojice malých robotů. Otázkou je, co bude s Lowellem a jeho lesem dál... Film je režijní prvotinou Douglase Trumbulla, který stál u zrodu speciálních efektů ve filmech Blade Runner a Blízká setkání třetího druhu.

Mrazivý příběh skupiny vědců, kteří v hermeticky uzavřené laboratoři zkoumají smrtelně nebezpečný mikroorganismus. Ten se na Zemi dostal při pádu vesmírné sondy a během krátké doby vyhladí obyvatele malého městečka. Záhadným způsobem se podaří přežít pouze nemocnému kojenci a starému alkoholikovi. Je vyhlášen stav ohrožení, oblast je neprodyšně uzavřena a do akce je povolán tým specialistů. Ten je ve složení biologa Stonea, mikrobioložky Leavittové, chirurga Halla a patologa Druttona uzavřen ve speciální laboratoři, umístěné v podzemí nevadské pouště, aby…

Slunečný den. Vylidněným New Yorkem se v kabrioletu prohání doktor Robert Neville (Charlton Heston). Je posledním člověkem na zemi, je Omega man. Nebezpečná nákaza zachvátila svět a proměnila lidi na fotofobická monstra. Nezbavila je však schopnosti myšlení. Sdružili se tedy do uskupení s názvem Rodina a rozhodli se skoncovat se vší moderní technikou, kterou viní za vznik nákazy. Doktor Neville však stále pracuje na léku. Stihne jej vyrobit dřív, než ho Rodina dostihne? A stojí vůbec nakažení o lék?

Chuligán a týpek s buřinkou na hlavě má svůj vlastní styl, jak se dobře pobavit. Obvykle však s tragickými následky pro ostatní. Alexova proměna z amorálního fracka na řádného občana s vymytým mozkem a zase zpátky, je základním kamenem šokující futuristické vize budoucnosti, jež je Kubrickovou adaptací novely Anthonyho Burgese. Nezapomenutelné záběry, dokonale zapadající hudební doprovod a fascinující, surový jazyk Alexe a jeho kámošů - to jsou atributy pomocí nichž Kubrick vytváří úchvatný příběh o naprosté ztrátě morálky.

Třetí část pětidílné řady o planetě opic vypráví o třech opičích vědcích, kteří uprchnou před nukleárním výbuchem tím, že s kosmickou lodí proletí časoprostorem na Zemi do 20. století. Nejprve se stanou senzací. Pak se ale stanou nepohodlnými, protože prorokují, že civilizace bude zničena atomovými zbraněmi a opanována inteligentními opicemi. Alegorická satira, za jejíž opičí kostýmy dostal John Chambers Oscara, poukazuje na nelidské jednání lidí.

Vítejte ve světě monstrózního labyrintu, kde jsou všichni obyvatelé ve stereotypních uniformách a odlidštěnou vizáž jím dodává nepřehlédnutelný lesk holohlavých lebek. Hlavní hrdina je jedním z mnoha nádeníků v ohromném lidském mraveništi, jeho „osobnost“ je symbolicky zredukována do znaků – THX 1138. Jeden z mnoha, kterého pohltila všeobjímající mašinérie. K procitnutí THX dopomůže základní lidská emoce, láska, a to jak jinak než v duchu revoltující generace mladých tvůrců, THX okusí "zapovězené ovoce" a přijde o panictví. Prozření mu zprostředkuje soulož se spolubydlící LUH 3417. Následně je ale LUH zabita a plod umístěn do zkumavky. THX se snaží utéct, ale je to vůbec možné?

Druhá část slavného sci-fi filmu Planeta opic. Paul Dehn a Mort Abrahams, scenáristé filmu natočeného Tedem Postem v roce 1969, převzali z Boulleho knihy pouze postavy a vytvořili zcela nový příběh, kde se vlády ve společenství opic zmocní agresivní gorily a podniknou výpravu do zakázaného pásma, kde žijí zbytky původních lidí, ovládajících telepatii a uctívajících jako božstvo gigantickou jadernou hlavici.

Tři astronauti se chystají vrátit na Zemi poté, co strávili několik měsíců na vesmírné stanici. Zjistí však, jejich lodi nefungují návratové rakety. NASA nejprve zamýšlí zanechat je jejich osudu na oběžné dráze, nakonec však vyšle záchrannou výpravu. Plány komplikuje hurikán blížící se ke startovní rampě a docházející zásoby kyslíku v kabině astronautů...

Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc...

Píše se rok 2001. Lety do vesmíru jsou samozřejmostí a pozvolné osídlování nejbližších planet a měsíců již také není nijak zvláštním jevem. Vědomosti o vesmíru však zatím nejsou tak hluboké, jak si mnozí představují a když se objeví něco prapodivného, o čem nikdo nic neví, je potřeba to, v zájmu zachování pořádku, utajit.

Celý svět je v eufórii při sledování historicky prvního přistání astronautů na měsíci. Radost samotných astronautů se však brzy změní v šok, když na Měsíci objeví britskou vlajku a dokument psaný v roce 1899, který potvrzuje, že na Měsíci musel být člověk již dávno před nimi. Speciální vyšetřivací tým pak najde posledního žijícího člena bývalé posádky, Arnolda Bedforda, který jim začne vyprávět příběh o tom, jak se on a jeho přítelkyně Kate kdysi setkali s vynálezcem Josephem Cavorem, pomocí jehož vynálezu se pak dostali až na Měsíc. Tam však ke svému úžasu zjistili, že Měsíc je již obýván jakousi hmyzí populací, která o ně jeví až nebezpečný zájem.

Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď.

Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?

Zlotřilý dobrodruh Artigas, který zbohatl na krádežích podmořských pokladů, unesl profesora Rocha, objevitele účinné výbušniny, a hodlá jeho vynález zneužít k ovládnutí světa. Mladý profesorův asistent ing. Hart hodlá zlosynovi v jeho plánech zabránit za každou cenu. Pro lidstvo zachraňuje svobodu a pro sebe lásku půvabné profesorovy dcery Jany.

Zachráněný od gilotiny svým oddaným trpaslíkem Fritzem (Oscar Quitak), přísídlí Baron do Carlsbrucku, kde se stane slavným lékařem Dr. Steinem (Peter Cushing). Ale pod maskou charitativní činnosti pokračuje ve svých lékařských pokusech. Fritzův mozek transplantuje do normálního zdravého těla (Michael Gwynn). FRANKENSTEINOVA POMSTA - klasický horor, který si získal nejen diváky, ale i kritiky.

Dr. Russell Marvin provádí běžný průzkum atmosféry pro další vesmírné lety. Sondy ale mizí! Nečekaně a překvapivě na stanici zaútočí mimozemštěné!

V roce 2200 přistávají astronauti ve vzdáleném planetárním sytému, kde mají pátrat po přeživších z předchozí kosmické expedice. Setkají se zde s vědcem ze Země (Walter Pidgeon), který se vyzbrojil poznatky již zaniklé civilizace. Žije tu se svojí krásnou dcerou (Anne Francis) a fenomenálním robotem. Planeta však skrývá i jedno strašné tajemství...

Jedné noci dopadne někde do kopců poblíž malého městečka domnělý meteorit. Z vzniklého kráteru se ovšem po dopadu ozývají podezřelé zvuky. Záhy se ukáže, že na zemi nedopadl žádný kámen z vesmíru, nýbrž jedna z mnoha kasplí obsahující nepřátelsky naladěné mimozemšťany. vetřelci jsou bohužel technicky výrazně vyspělejší než lidstvo, takže i po zuby ozbrojená armáda je proti nim zcela bezmocná. Dr. Calyton Forrester se svou partnerkou Sylvií se krom záchrany vlastních životů pokouší naleznout způsob, jak postupující invazi zastavit. Jenže to možná nejsou lidé, ale zcela jiní tvorové, jež mohou pro neurvalé kolonizátory Země představovat hrozbu...

Snímek Den, kdy se zastavila Země vypráví příběh mimozemšťana Klaatua, který jednoho dne přistane na Zemi. Hlásá příchod v míru a vyžaduje si setkání s představiteli všech států světa, před kterými hodlá přednést své poselství. Když se však dozví, že to je věc zhola neuskutečnitelná, opustí své dosavadní obydlí a vydá se do světa na vlastní pěst... Film vznikl v době rozpuku Studené války a strachu z nové hrozby- možnosti rozpoutání atomového konfliktu. Autoři snímku se v něm jasně vymezují proti dalšímu vývoji této nesmírně ničivé zbraně. Z filmu je tak cítit kritika postoje tehdejších politiků, kteří namísto mírové dohody zvolili zbrojení a udržování paranoidní atmosféry strachu před podlým nepřítelem.

Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách.

Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává. Pro filmové zpracování vycházející z inscenace ND byla připsána postava Dr. Martina, lékaře z malé, diktátorovými plány ohrožované země, který je ochoten pokračovat v aktivním odporu proti násilí. Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.

Slavné filmové monstrum, obří opičí samec King Kong, vzbuzuje úžas filmových diváků už od roku 1933. Právě první verze jeho příběhu se stala nezapomenutelnou legendou, a to navzdory dvěma velkorozpočtovým remakům z let 1976 a 2005. Film vypráví příběh režiséra Carla Denhama, který se najatou lodí vydá na tajuplný ostrov, aby tam s nic netušící herečkou Ann Darrowovou natočil dobrodružný příběh na motivy pohádky Kráska a zvíře. V ostrovní džungli se totiž nacházejí desítky prehistorických tvorů. Mezi nimi i obří gorila, zvaná Kong. Domorodci, kteří drží zvířata za obrovskou starobylou zdí, herečku unesou a obětují ji Kongovi. Štáb ji však z opičákových spárů po dlouhém boji zachrání. Podaří se mu dokonce Konga omámit a převézt do New Yorku. Tam však začíná druhá část strhujícího dramatu: Denhamova nová atrakce se totiž utrhne z řetězů a rozpoutá v ulicích peklo.

Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie