Nejnovější filmy romantika z roku 1971

Film vypráví příběh o okouzlující stavební firmě vedené čtyřnohými přáteli. Hlavním hrdinou je corgi Phinny, který společně se svým týmem psích kamarádů – drsnou rotvajlerkou Roxy, nešikovnou ovčandou Lunou a laskavým mastifem Tankem – pracuje na různých projektech. Společně přinášejí svému oblíbenému městu Petsburg spoustu úsilí, odhodlání a trošku psích švihů.

Není toho mnoho, co by vedlo k tomu, že by Bůh spolehl na nevinného Clarka v boji proti zlu. Nicméně, s jeho tajemnou milenkou z práce a věrnými přáteli po jeho boku, se mu podaří šířit víru a usilovat o záchranu světa.

Kdo příliš dlouho vybírá svého životního partnera, zpravidla přebere - tak zní staré pořekladlo. O jeho pravdivosti se přesvědčí i dlouho nerozhodná dívka, která marně hledá někoho, kdo by jí plně imponoval...

Pozor! Do westernového městečka přijel Abe Cross, proslulý dobrodruh. A to v místním saloonu pracuje jako místní dekorace a vyhazovač Will Tenneray, další pistolnická legenda. Co se stane, až se střetnou tváří v tvář? Utkají se hned? A kdo je rychlejší? Hned je plno vzruchu. Jenže Cross se chce jen dát trochu do pořádku a koupit si nového koně za toho, kterého mu uštknul chřestýš. Víc se nezdrží. Will Tenneray tu má naopak ženu a syna a plánuje poklidný život na rodinné farmě. Takže setkání v sousedské pohodě, pár panáků a večer vzpomínek. Jenže farma něco stojí. A kůň také není zadarmo. A ve městě se už vypisují kurzy na vítěze. Z toho kyne slušná provize, za kterou by se dalo leccos pořídit. Takže bude nakonec přece jen přestřelka? Po okolí už se to rozkřiklo. A když bude, kdo vyhraje? A, koneckonců, záleží vůbec na tom?

Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…

Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tazia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta je přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného).

Když se letuška Lillemor zamiluje do svého učitele jazzového baletu Roberta, černošského Američana, příbuzní a přátelé se nad jejich vztahem pohoršují.

Dobrodruh a pistolník Latigo uteče před svou vyvolenou a jejími přítelkyněmi, když cítí, že by se musel věčně podřizovat jen bláznivým ženským nápadům. V malém městečku, kterým právě projíždějí, tajně vystoupí z vlaku a vzápětí se nechá najmout za šerifa s měsíčním platem sto padesát dolarů. Vůbec se přitom nepozastavuje nad tím, že stejné zaměstnání tu před ním v krátké době vystřídalo hned několik mužů a někteří při jeho vykonávání skončili tragicky. Jeho zdánlivé lehkomyslné rozhodnutí plyne z toho, že necití žádnou povinnost zůstat zde navždy. Za pomocníka si vybere dobrosrdečného bývalého pomocníka od koní Juga Maye, s nímž se pokouší znovu zavést ve městě klid a pořádek.

Aniž by se zřekl svých rigorózních formálních principů, natočil Bresson okouzlující studii o tom, z jak nepatrných pohledů a gest se rodí zamilovanost, o snílkovství jedněch a o věrnosti druhých.

Někdy na počátku 20.století potkává Claude Roc – typický středostavovský mladý Pařížan – mladou lady Anne Brownovou. Po několika společně strávených dnech jej Anne pozve do Anglie na prázdniny, kde žije se svou matkou a sestrou Muriel, kterou by chtěla dát s Claudem dohromady. Během prázdnin se mladá trojice velmi sblíží, a Claude s Muriel se do sebe hluboce zamilují. Před uzavřením sňatku se milenci dohodnou na jednoletém „zkouškovém“ období svého vztahu. Vydrží Claude nástrahy mládí?

Rudá armáda se dostala tunely podzemní dráhy až na stanici metra Kaiserhof. Hitler ve snaze neustopit za žádnou cenu vydal rozkaz k zatopení podzemní dráhy v Berlíně, která sloužila jako úkryt před leteckými útoky pro civilisty. Zde Němci měli i svá shromaždiště raněných z bombových útoků na město. V podzemí tak zahynulo mnoho nevinných lidí. Hitler neunesl porážku a společně se svou ženou spáchal sebevraždu. Hrstka fanatických německých generálů se nehodlala vzdát a tak byl bílý prapor vyvěšen až 2. května 1945, kdy skončila bitva o Berlín...

Ach, ta láska a ti hrozní muži. Walter Matthau v hlavní roli amerického filmu podle stejnojmenné divadelní komedie Neila Simona. Velkou příležitost předvést své herecké umění dokonce v trojroli poskytuje známému Walteru Matthauovi film, složený ze tří povídek. Jeho Roy Hubley je hrdinou laskavě hořké první epizody o záletném manželovi. Toho manželka pozve v den výročí jejich svatby do hotelového apartmá, kde v mládí prožili své líbánky, aby tak oživila skomírající manželský vztah. V druhém příběhu pak věčný svůdník a hollywoodský producent Jesse Kiplinger láká do postele dávnou známou, aby nějak vyplnil svůj volný čas. A v závěrečné části se stárnoucí otec Sam Nash pokouší přemluvit dceru, která propadla panice a uzavřela se před svatbou do koupelny, aby si vše rozmyslela. Všechny povídky mají společné jedno místo, apartmá číslo 719 v hotelu Plaza na Páté avenue v New Yorku. Film podle úspěšné divadelní hry Neila Simona natočil hollywoodský režisér Arthur Hiller.

Lupič Roy King (Lee Van Cleef) se svou bandou vykrádá banku. Lup si rozdělí a rozchází se. Roy ve vlaku potkává krásnou Alicii (Gina Lollobrigida), která jej naprosto okouzlí a uzavírá s ní sňatek. Alicia je však chytrá podvodnice, Roye s pomocí svých přátel prohlásí za nesvéprávného, připraví jej o veškeré peníze a umístí do ústavu pro choromyslné. Royovi se podaří uniknout a dává znovu dohromady svůj gang a znovu se setkává s Alicií, která se mezitím opět provdala. Její manžel Francisco Montero (James Mason) najímá Kinga a jeho gang, aby vyhodili do povětří muniční sklad mexické armády a společně okradli vládu o milion dolarů. King přijímá, ovšem Montero se ukáže ještě větším podvodníkem než jeho žena Alicia a King a jeho přátelé se tak znovu dostávají do kolotoče podvodů a intrik, navíc zkomplikovaného mexickou revolucí.

Na začátku 70. let zaznamenal Hollywood svůj zatím poslední umělecký rozmach. Jedním z nejdiskutovanějších filmů té doby se stalo Poslední filmové představení režiséra Petera Bogdanoviche (nar. 1939). Někteří kritici ho dokonce označili za „nejlepší filmový debut od Občana Kanea“, neboť netušili, že režisér už má za sebou jeden hraný film, natočený pro Rogera Cormana (Terče z roku 1967 s Borisem Karloffem v hlavní roli hororové hvězdy, která silou své osobnosti zlikviduje sériového vraha). Dějištěm je texaské městečko Anarene v roce 1951. Vítr se prohání jeho prázdnými ulicemi a ti lidé, kteří tu ještě bydlí, nacházejí rozptýlení v místní hospodě s hernou a ve starém kině. Obojí vlastní Sam, zvaný Lev, svědomí městečka a jeho obyvatel, který ještě pamatuje dávno minulé dobré časy. Jeho chráněnci, kapitáni školního fotbalového týmu Sonny a Duane se snaží užívat si života v pomalu umírajícím městečku.

Zkušený vyšetřovatel je odhodlaný dostat za mříže bandu lupičů. Členem tlupy je ale i jeho dávný známý, a tak, aby je vyprovokoval k akci, předstírá, že je bankéř.

Francie 1930. Vdova Courdercová bojuje sama o udržení farmy. Uvítá pomoc mladého muže Jeana Lavignea. Vyjde však najevo, že Jean prchá před policií

Bruce Pritchard po svatbě svého bratra ochrne na obě nohy. Jeho rodina ho odmítla, a proto je umístěn do pečovatelského domu. Může rozzlobený a sklíčený Bruce najít život mimo domov? Anglické filmové drama natočené podle románu anglického spisovatele Petera Marshalla zemřevšího v pouhých 33 letech.

Sovětská vojska postupují na Berlín a zvuk dělostřeleckých salv je již slyšet v ulicích města. Hitler nechce připustit blížící se konec války. Ve velitelském bunkru vládne hysterie a Hitler začíná vydávat zoufalé rozkazy k obraně města. 16. dubna roku 1945 byl dán povel k útoku na Berlín. Boj o každou část města, o každou ulici, o každý dům je výpovědí o statečnosti sovětské pěchoty, která je podporována dělostřelectvem. Pod palbou dělostřeleckého útoku se ocitá i budova Říšského kancléřství.

Zkrachovalý playboy aristokratického původu Henry Graham (Walter Matthau) má nečekané starosti - bohatý strýc (James Coco) mu zarazil apanáž do té doby, než se synovec konečně ožení. Zoufalému Henrymu tedy skončila éra prostopášných radovánek a úkolem číslo jedna se pro něj stává sehnat pokud možno movitou adeptku pro sňatek. Záhy ji nalezne v koktavé a roztržité botaničce Henriettě Lowellové (Elaine May). Aby se vlk nažral a koza zůstala celá, hodlá ji krátce po svatbě zavraždit. Jenže chladný stratég Henry nepočítá s tak prostým elementem, jako je cit..