Nejnovější filmy z roku 1968 Oneplay

Jak to dopadne, když se spolu vsadí egyptská vládkyně Kleopatra a římský Cézar, že do tří měsíců (ne)vznikne v Egyptě obrovský palác? Kleopatra chce za každou cenu zvítězit a Cézar udělá vše pro to, aby jí vítězství překazil. Poněkud neschopný galský stavitel Edifis, na jehož bedra nesplnitelný architektonický úkol padl, se rozhodne odjet do Galie, kde požádá o pomoc Asterixe, Obelixe a druida Panoramixe. Čas kvapí, bez kouzelného nápoje palác nevznikne a Cézarovi lidé se snaží galské dobrodruhy zastavit za každou cenu. Jenže nebyli by to naši přátelé, aby se nechali zastrašit... oficiální text distributora

Pohádka o jednom pasáčkovi, který byl sirotek a na celém světě měl jen babičku. Chodil občas k jezeru a jednou tam zahlédl tři labutě – princezny, které přilétly na břeh a když sundaly svá křídla, daly se do tance. Okouzlený pasáček myslel jen na krásné dívky a babička mu tedy vyprávěla o třech zakletých princeznách, které hlídá zlá královna v zámku, zavěšeném v povětří...

V gestapáckém vězení je do cely nasazen jako konfident vězeň Evžen (V. Menšík). Nejdříve udal spoluvězně Arnošta (J. Moučka) a nyní má vyzvědět z mladého zatčeného odbojáře Karla (J. Tříska) adresu ilegálních pracovníků, kteří jsou ještě na svobodě. Karel má ale zvenku zkušenosti. Sám doplatil na to, že nezlikvidoval konfidenta… Dvěma cenami ohodnocený film Raport (Trilobit FITESU za rok 1968 – cena za nejlepší scénář, Soutěž o původní televizní inscenaci – II. cena) natočil v roce 1968 podle scénáře Jiřího Hubače Antonín Moskalyk.

Dvanáctiletá Jana se vrací z nemocnice. Doma pozoruje určité změny a má obavy, že se její rodiče budou rozvádět. Ve skutečnosti ovšem očekávají dalšího potomka...

Drama s kriminální zápletkou Čtyři v kruhu (1967) je studie složitě propletených vztahů čtyř lidí, do jejichž života zasáhla násilná smrt blízkého člověka. Příběh začíná téměř klasicky: když u dveří vily významného vědce zazvoní návštěva, ozve se výbuch. Ve zdemolované místnosti je nalezen svítiplynem otrávený majitel. Vše napovídá, že spáchal sebevraždu. Pak však přijde zásadní zvrat a ze zdánlivě jasné sebevraždy se stane dobře promyšlený a pečlivě připravený zločin… Režisér Miloš Makovec (současně autor námětu a scénáře) kladl větší důraz na psychologické propojení hlavních postav než na detektivní motiv. Působivosti dosáhl zejména naznačováním stále se měnících stínů podezření. Do hlavních rolí obsadil Otomara Krejču (strýc Emil Fencl), Marii Tomášovou (vdova Jitka) a Věru Uzelacovou (milenka Lída). Dominantní postavu automobilového závodníka Michala napsal Janu Třískovi přímo na tělo.

Druhý film ostrovní trilogie je v Bergmanově filmovém díle jedním z mála politicky angažovaných snímků, navzdory tomu, že se tvůrce tomuto označení bránil v sebeironickém zlehčení: Politicky nezaujímám vůbec žádné stanovisko. Kdyby existovala strana bázlivců, tak bych do ní vstoupil. Politikum v pochmurné, ostře protiválečné vizi se však nevytratilo ani v neurčitosti faktografie. Ačkoli se děj filmu odehrává v nejmenované zemi, v průběhu fiktivní války, přesto z něj vystupuje naprosto reálná, naturalisticky zobrazená brutalita soudobé válečné agrese. Manželská dvojice profesionálních hudebníků - Jan a Eva (opět v podání tehdejší bergmanovské stálice interpretů Ullmannové a von Sydowa) jí čelí únikem z pevniny na ostrov, který je postupně okupovaný nepřátelskou armádou.

Podzim roku 1942. Posádku bombardéru typu Wellington tvoří první pilot a kapitán letadla Čechoslovák Pavel, druhý pilot Angličan Frank, navigátor Angličan George, telegrafista Kanaďan Tommy a palubní střelci Študent a Prcek, oba Čechoslováci. Noční nálet na Düsseldorf skončí úspěšně a jejich letoun se vrací šťastně na základnu. Takové štěstí už však neměla posádka dalšího letounu, který byl nucen nouzově přistát na moři a je považován za ztracený. Mladičká příslušnice WAAF Patricia odváží posádku do jídelny. Kapitán Pavel i ostatní dobře vědí o jejím vztahu se Študentem a mají pro ně porozumění. V jídelně se setkávají s polskou posádkou letounu, který nouzově přistál na jejich letišti. Večer si všichni jedou do městečka zatančit, uprostřed nejbujnějšího veselí však ohlásí hlídka nepřátelský nálet…

Epický příběh, v jehož centru stojí tajemný cizinec bez jména, odhodlaný pomstít dávný zločin, nelítostný zlosyn, tělesně postižený železniční magnát, krásná ovdovělá farmářka, drsný desperát s dobrým srdcem – ti všichni na pozadí rychle se rozvíjejícího městečka v pustině.

Barevný širokoúhlý film natočený podle stejnojmenné hry irského spisovatele Seana O´Caseyho. Příhody jedné noci a časného rána, odehrávající se v přísně vedeném pensionu pro svobodné pány, zpracoval Jiří Krejčík nejdříve pro televizi, pak je uvedl na scéně Činoherního klubu a do třetice je zfilmoval. Podle vlastního vyjádření lákala Krejčíka divadelní předloha jako etuda komediálního herectví. Na klasickém půdorysu situační frašky rozehrál režisér rušnou komedii, v jejímž zrcadle se místy povážlivě objevuje iluze o dovršeném morálním přerodu společnosti, nehledě k invektivám, které zde byly zcela zjevně adresovány úřední nadutosti. Podtrhneme svižné tempo a herecké výkony, drženy v poloze civilního humoru, vyjde nám, že Krejčík dal přednost solidní, ověřené tradici před riziky spojenými s hledáním nových cest

Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc...

Bezvýznamný pražský úředník vymyslí jednoduchou fintu, jak přijít k penězům. Vypraví se do malého města a na zdejší poště se vydává za experta, který má prověřovat údajné padělky bankovek. V místě, které si pro krádež vytipoval, však narazí na sympatickou poštmistrovou. Půvabná a schopná žena trpí různými komplexy a má konfliktní vztahy s manželem. Právě ona však svou laskavostí přispěje k tomu, že se v cynickém podvodníkovi probudí svědomí...

V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet...

Pan Fourchaume, majitel loděnice, má problém - v záchvatu vzteku (jeho záchvaty jsou časté) vyhodil svého geniálního (i když mírně praštěného) konstruktéra plachetnic. Ten v zápětí dostává prestižní cenu za vítězství v závodě, který vyhrál se svou lodí Plaváček. Nabídky a peníze se hrnou z celého světa, jenomže pan Fourchaume chce, aby byly jenom jeho a tak by rád svého konstruktéra přiměl, aby se vrátil. Podnikne při tom nejednu bláznivinu...

Děj historického filmu Františka Vláčila se odehrává v druhé polovině 13. století. Zemanského chlapce Ondřeje zaslíbil jeho otec již v dětském věku Bohu – Řádu německých rytířů, aby tak vykoupil svou vlastní vinu. Po letech strádání a odříkání však mladík poznává, že existuje ještě jiný svět než ten, který poznal v masivních zdech řádového hradu kdesi na severu. Zatouží po rodném Vlkově a pokusí se o návrat. Je však pronásledován rytířem Arminem von Heide, bývalým přítelem, který chce potrestat jeho selhání…

Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama – nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí...

Hudební pohádka Šíleně smutná princezna je určena především malým - ovšem ne těm nejmenším divákům. Vypráví příběh prince a princezny ze sousedních spřátelených zemí, kteří mají uzavřít sňatek, o čemž rozhodli jejich moudří otcové se svými rádci. Královské děti však o svém osudu chtějí rozhodnout samy a samy si také touží vybrat životního partnera, který se bude líbit jim, a ne takového, kterého určí státní důvody...

Pátá a závěrečná část filmové série opět rozpracovává drobnou část knihy „Nezkrotná Angelika“. Angelika byla unesena pirátem d'Escrainvillem, který ji vzápětí prodal překupníkovi otrokyň pro harém marockého sultána. Tak se hraběnka de Peyrac setkává s Osmanem Ferrajim, moudrým eunuchem, který má v plánu stvořit z ní třetí ženu sultána Mulaye Ismaila, a tedy vládkyni Maroka. Joffrey de Peyrac předstírá, že je jedním z galejníků, aby se tak dostal do marockého Meknesu, spojil se s vlivnými přáteli a pokusil se svoji ženu zachránit. Mezi tím Angelika odolává požadavkům Osmana Ferrajiho a mocného sultána. Touto vytrvalostí si získá sympatie Normanďana Colina Paturela, který je již patnáct let králem otroků v Meknesu. Když se několik otroků pokusí o útěk, Angeliku přijmou mezi sebe.

V kabaretu Tartaros došlo ke krádeži perlového náhrdelníku a následné vraždě. To vše by mohlo zkompromitovat ministra, který je ctitelem zpěvačky Clary. Je třeba co nejrychleji najít skutečné pachatele...