Nejnovější filmy

Československý film, natočený podle románu laureáta státní ceny Václava Řezáče, zachycuje první měsíce osidlování našeho pohraničí českým živlem. Nástup je oslavou tvořivé práce českého lidu, který začal budovat své pohraničí s bezpříkladnou houževnatostí i obětavostí. Pohraničí v té době bylo výhní, v níž se kalily tisícovky charakterů. Toto kalení charakterů v neustálých srážkách s odpůrnými živly německými i českými z řad reakce, je v Nástupu skvěle ukázáno v situacích, v nichž český člověk dokazoval své organisační schopnosti, sílu svého vlasteneckého vznícení, rozmach svého pracovního elánu. Film pochopitelně nevyčerpává všechny problémy, které jsou odkryty v románu, zachovává však důsledně jeho základní linii a patří k úspěšným dílům naší kinematografie.

Cynického, protřelého seržanta J. J. Seftona, vězně v nechvalně známém německém zajateckém táboře, tráví své dny vymýšlením všelijakých kšeftíků a obchodováním s Němci výměnou za zvláštní výsady. Když jsou ale dva vězni zabiti při pokusu o útěk, ukazuje se, že mezi vězni je zrádce. Je to Sefton?

George Braden je námezdní dělník pracující pro farmáře Freda Morgana. Když se jednou v noci ozvou výstřely a ráno je farmář i se svou hospodyní nalezen mrtvý, první, kdo je podezřelý, je George. George tvrdí, že nic neslyšel. Poté mění výpověď, že ano, ale myslel si, že jsou to lovci. Taktéž tvrdí, že nevlastní žádnou zbraň, ale po chvíli mění výpověď, že ano. Než jí stihne ukázat, že se z ní nestřílelo, jeho žena Ellen ji hodí do jezera. Po šestnáctihodinovém výslechu se George přizná k vraždě, jen aby policie pustila jeho ženu, ale druhý den výpověď odvolává. Případu se ujímá mladý právník Doug Madison, který nemá žádné zkušenosti s trestním právem. Začíná záchrana George před trestem smrti.

Když se vrátí farmář Howard Kemp (James Stewart) z občanské války, zjistí, že jeho žena prodala všechnu půdu a znovu se provdala. Z Howarda je rázem zlomený muž, jenž si na živobytí vydělává honitbou podobných nešťastníků. Vydává se za hledaným vrahem Benem Vandergroatem (Robert Ryan), za jehož dopadení lze očekávat odměnu ve výši 5 000 dolarů...

Začínající Sophie Lorenová v titulní roli filmové adaptace Verdiho nejslavnější opery o zakázané lásce etiopské princezny. Italské drama v nově zrestaurované verzi. Láska a válka v nesmrtelném příběhu ze starověkého Egypta. Palácem faraonů se šíří zpráva o blížící se válce se sousední Etiopií a nutností nového tažení. Zatímco mladý Ramades netrpělivě vyhlíží, zda bude jmenován vojevůdcem, otrokyně Aida se souží výčitkami. Dobře ví, že vítězství Ramadova vojska je jediný způsob, jak ji její milý může vysvobodit z poroby a učinit z ní svou ženu. Jenže v paláci nikdo netuší, že prostá otrokyně je ve skutečnosti etiopská princezna – a že její láska k mladému vojevůdci může být vykoupena jen utrpením jejího lidu. Zároveň není sama, komu Ramades učaroval. Faraonova dcera Amneris se však odmítá smířit s myšlenkou, že její sokyní má být pouhá služebná a spřádá zhoubný plán. Z trojice milenců je pak každý postaven před volbu mezi láskou a věrností ke své vlasti...

Příběh se soustřeďuje na záložní rotu australských dobrovolníků a na jejich velitele, britského důstojníka MacRobertse. Zachycuje pouze epizodu z rozsáhlé valéčné operace; odehrává se v roce 1941, kdy se v prosinci podařilo prolomit obležení. V červnu následujícího roku byl Tobruk dobyt Rommelovou armádou, ale o bitvě u al-Alamejnu byl konečně získán 13. Listopadu 1942 zpět.

Calamity Jane je mladá žena, která se v ničem nenechá zahanbit od příslušníků opačného pohlaví v městečku Deadwood v Jižní Dakotě. Nechybí jí odvaha, jezdí na koni, s koltem a lasem zachází lépe než mnohý muž. Rozhodujícím okamžikem v jejím životě se náhodně stává nevydařené vystoupení zpěvačky v místním baru. Místo ní do městečka přijel omylem pozvaný herec Francis Fryer, jemuž na jevišti příliš nepomohl ani na poslední chvíli použitý dámský převlek. Zatímco majitel baru hledá způsob, jak by mohl nenápadně zmizet, Calamity Jane emocemi doslova nabitou situaci v přeplněném sále zachrání. Všem mužům, kteří neskrývají zklamání a rozhořčení, pohotově přislíbí, že přiveze známou pěveckou hvězdu až z Chicaga...

Kdysi se většina dřeva z horských lesů dopravovala na pily po řekách. Voraře postupně vytlačily nákladní automobily a železnice, oni však stále vzpomínají na dny své slávy a romantiku vodních putování. Dvěma zkušeným starým plavcům Váňovi a Šindelářovi se podařilo prosadit návrat ke starému způsobu alespoň pro jednu cestu. Sehnali si partu podobných nadšenců a vory svázané z klád se mohou vydat po říčním proudu...

Příběh šíleného sochaře Henryho Jarroda, který pro svoji kolekci voskových podobizen neváhá vraždit, byl na filmovém plátně pod jménem Dům voskových figurín představen v roce 1952 - jako remake hororu Tajemství panoptika (1933, Mystery of the Wax Museum; r. Michael Curtiz) , jenž vznikl podle divadelní hry Charlese Beldena. V hlavní roli zazářil americký herec Vincent Price, který získanou popularitu využil v řadě dalších obdobných rolí (mj. v u nás známé verzi Jámy a kyvadla z roku 1960) . Epizodní postavu hluchoněmého Igora vytvořil Charles Bronson, v titulcích uvedený ještě pod svým původním jménem Charles Buchinsky. Všemu velel tvůrce maďarského původu Andre de Toth, který měl jen jedno oko, a proto nemohl nikdy své dílo vidět v původní plastické podobě. Nutno ovšem dodat, že Dům voskových figurín patří i ve své dvojrozměrné verzi k nadprůměrným ukázkám hororového žánru a ani po letech neztratil nic ze svých kvalit.

Sovětský barevný umělecký film o bojích viceadmirála Ušakova na Středozemním moři; druhá epocha velkolepého historického životopisného filmu o admirálu Ušakovovi. Když Napoleon na konci 18. století ohrozil celou Evropu, byla carská vláda nucena povolat Ušakova, aby společné s tureckým a anglickým loďstvem bojoval proti Francouzům. Díky geniální taktice a hrdinství ruských námořníků a přes všechny intriky Angličanů, dobude Ušakov nejsilnější pevnost Francouzů na Středozemním moři Ionské ostrovy. Osvobodí Neapol a Řím a dá řeckým ostrovům demokratickou ústavu. Setká se i s anglickým admirálem Nelsonem, kterému připomene jeho porušení vojenské cti při vyvražďování zajatců v Neapoli. Po úspěšném tažení je carem pro své demokratické smýšlení degradován, takže raději zažádá do výslužby.

Přísný a věčně nespokojený bručoun dostane poukaz na letní rekreaci ROH. Nejprve ho odmítne, ale nakonec se přece jen rozhodne poukazu využít a strávit čtrnáct dnů v odborářské zotavovně Jezerka spolu s dalšími zasloužilými pracovníky. Děj úsměvného příběhu, kde se vše točí nejen kolem Andělovy nechuti ke všem a všemu, zejména pak k jakýmkoli společenským zábavám rekreantů, ale také rekonstrukce dětské školky, do níž se rekreanti tajně pustí, aby pomohli zoufalé paní učitelce a dětičkám bez střechy nad hlavou, jistě není třeba blíže představovat. Vždyť podle výsledků ankety Hrdina filmového úsměvu se revizor Anděl v podání Jaroslava Marvana stal nejoblíbenější a neúspěšnější postavou v historii české filmové komedie.

Mladík Johnny Strabler (Marlon Brando) je vůdcem čtyřicetičlenného motorkářského gangu Černí rebelové, který svobodně jezdí po zemi, aniž by měl nějaký konkrétní cíl. V městečku Wrightsville uspořádají mladíci pouliční závody a vtrhnou do baru. Zatímco majitel lokálu Bleeker je rád, že u něj někdo nechá větší útratu, jeho bratr - místní policista - se má na pozoru a snaží se předejít nepříjemnostem. Johnny se na první pohled zamiluje do mladé barmanky Kathie (Mary Murphyová). To ovšem netuší, že dívka je právě policajtovou dcerou. Když do městečka dorazí konkurenční gang motorkáře China (Lee Marvin), je jasné, že násilí nebude možné zabránit...

John Wayne hraje kapitána Dooleyho, pilota transportního letounu C-47, který musí se strojem nouzově přistát uprostřed mrazivé kanadské divočiny. Zatímco čekají na záchranu, musí se Dooley postarat o přežití své a své posádky.

Životopisný film o Aloisi Jiráskovi, zachycující jeho mládí od školních lavic v broumovském gymnáziu, údálosti války v šedesátem roce, studia na pražské univerzitě, příchod do Litomyšle, jeho lásku k pozdější manželce Marii Podhajské, konflikt s maloměstskou reakcí a vrcholící oční chorobu.

Jiskřivá konverzační komedie, kterou Preminger nastoupil jako jeden z prvních v Hollywoodu kariéru nezávislého režiséra a producenta, představuje půvabnou adeptku herectví (Maggie McNamaraová) mezi dvěma muži (William Holden a David Niven) s různými úmysly. První z řady proslulých Premingerových střetů s cenzurou, která mu vyčítala na svou dobu skandálně frivolní použití slov jako „panna“, „svádění“ nebo „těhotná“. (51st KVIFF)

Bitva o Atlantik měla stovky bezejmenných hrdinů. "Toto je příběh bitvy o Atlantik. Příběh o oceánu, lodích a hrstce mužů. Ti muži jsou hrdinové. A lodě jsou hrdinkami. Jediný nepřítel je moře. Kruté moře, které člověk učinil ještě krutějším..." Tak začíná své vyprávění kapitán Ericson, který byl v roce 1939 povolán od obchodního loďstva, aby velel jedné z lodí, doprovázejících konvoje. Byla to korveta Compass Rose. Její posádku tvořili z velké části lidé, kteří byli v civilu vším možným, jenom ne námořníky a mezi důstojníky byl Ericson jediným profesionálem. Málokdo z těch, kdo se naloďovali na její palubu, by si ještě před rokem dokázal představit, že se z něj někdy stane mořský vlk a téměř nikdo netušil, co to obnáší. Na řádný výcvik ale nebyl čas. Po třítýdenním cvičení, které mělo z nováčků udělat zdatnou bojovou jednotku, vyplula Compass Rose do války.

Dva mrazíci, jeden ustrašený a druhý nebojácný, škádlí lidi, štípou je do nosů a do uší, lezou jim pod kabáty. Ale pravý úkol pro mrazíka je někoho zmrazit až na kost, aby se pořádně roznemohl. Mrazíci se vsadí o to, komu se bude lépe dařit, a každý si vybere oběť svého pokusu. Mladší mrazík statného chlapíka v kožichu, který sedí na kozlíku a jede na voze do města, starší mrazík pak sedláčka jen v lehkém zimníku, který s pilkou a sekerou jde do lesa.

Detektiv amatér závodí s časem, aby očistil jméno své sestřenice, která je obviněna z vraždy svého manžela. Film je natočen podle románu Geralda Vernera Whispering Woman.

Italská filmová veselohra ze současného vesnického života. Je první částí v celém světě populárního seriálu filmů, nazvaných „Chléb, láska a...". Jeho hrdiny jsou prostí italští lidé: dobrácký četnický strážmistr, který by si rád hrál na svůdce žen, ale nedovede to, mladý zamilovaný karabiník, vesnická krasavice, jejímž „neštěstím" je její krása spojená s beznadějnou chudobou... a desítky dalších, nesmírně životných postav, jejichž prostřednictvím poznáváme život v italské horské vsi v nejrůznějších podobách a zejména v té nejrozšířenější: v podobě bídy, dávající lidem vedle suchého chleba a lásky již jen fantasii pro zpestření života.

Poručík, který má za úkol dopravit Indiánům mírovou smlouvu, je zavražděn fanatikem, jež se posléze stane průvodcem nic netušících amerických jednotek.

Stárnoucí manželský pár přijíždí do Tokia navštívit své děti a vnoučata. Ani syn, který se stal lékařem, ani dcera, která je vedoucí kosmetického salónu, ale nemají rodiče čas. Rozčarovaní rodiče se po čase vrátí domů. Matka onemocní a krátce na to umírá. Nyní je na dětech aby se vydaly na cestu k rodičům.

Prázdniny pana Hulota jsou druhým celovečerním filmem Jacquese Tatiho. Kaskádu gagů, drobných postřehů, komických situací rozvrstvených do několika plánů rozehrává Tati v prázdninovém prostředí přímořského městečka blízko Bretaně. Kaleidoskop lidí, kteří se přijeli rekreovat k Atlantiku, je složen se zástupců různých evropských národů. Přestože všichni opouštějí své všednodenní sterotypy, zdaleka neodhazují svůj charakter a zažité způsoby chování vpravdě národní. Angličanky nepřestanou hrát tenis a popíjet čaj, stejně jako typická Francouzka bude neustále hlídat své oblečení a účes a německá povaha vystupuje na povrch v nejobyčejnějších situacích. Zatímco multinárodní společnost se zabývá drobnými problémy lidí na prázdninách, v pozadí z rozhlasu zaznívají zprávy a komentáře zásadních politických a hospodářských problémů doby. A mezitím se s šumem moře mísí prázdninový provoz – hoteliéři, plavčíci, neúnavné všudypřítomné dětí. A uprostřed tohoto kolotání pan Hulot...

Barevny sovětský umělecký film o admirálu Ušakovovi a jeho černomořských bitvách. - V 18. stoleti bylo Černé more a černomořské pobřeží v rukou Turků. Oblíbenec carevmy kníže Potěmkin chtěl postavit v Černomořském přístavu Chersonu silné loďstvo. Tímto úkolem pověřil kapitána Ušakova, který nejen dokázal přemoci morovou nákazu v Chersonu a vybudovat mohutnou flotilu, ale i vycvičit námořníky v novém způsobu vedení boje, jenž sice odporoval přísným nařízením admirality, ale jak budoucnost ukázala byl velmi účinný. Ušakov navzdory všem intrikám dvořanů a zahraničních nepřátel, navzdory mnohonásobné přesile Turků dovedl zvítězit nad tureckým námořnictvem v bitvách u Fidonisy, Kerče, Tendru a Kaliakrie a pozdvihl ruské námořnictvo na nebývalou úroveň.

Staré pověsti z ranných dějin českého národa – od úmrtí praotce Čecha, přes pověsti o Krokových dcerách, dívčí válce, Libuši a Přemyslovi, Horymírovi až po válku proti Lučanům.

Čtyři vojáci přežijí havárii letadla a ocitnou se v lese 6 mil za nepřátelskou linií. Vymyslí plán: Dojdou k nejbližší řece, postaví vor a v noci vyrazí do nejbližší přátelské zóny. Jejich plán vychází do té doby, než cestou narazí na mladou ženu...

Hlavní nádraží v Římě je místo, kde se odehrávají poslední hodiny milostného vztahu mezi americkou ženou v domácnosti a profesorem italsko-amerického původu.

Film noir sledující policejní pátrání po třech uprchlých vězních, kteří při přepadení benzínové pumpy zastřelili policistu. Před policejním zátahem, který následuje, hledá jeden z lupičů úkryt u známého, propuštěného vězně Steva Laceyho (Gene Nelson). Ten se ale snaží vrátit k poctivému životu a vpád zločineckých kumpánů, kteří jej nutí ke spoluúčasti na plánované velké bankovní loupeži, ohrožuje jak jeho nové životní plány, tak milovanou manželku (Phyllis Kirk). Drsný detektiv Sims (Sterling Hayden) je mezitím lupičům na stopě a chce zmařit jejich úmysly. K tomu mu má posloužit právě Lacey, který se tak dostává do nezáviděníhodné situace.

Jeden z nejslavnějších filmů všech dob, strhující drama odehrávající se na havajské vojenské základně během roku 1941, proslul v době svého vzniku realistickým přiblížením poměrů v americké armádě. Montgomery Clift, Burt Lancaster, Frank Sinatra či Deborah Kerrová zazářili v příběhu několika jedinců, jejichž osudy se fatálně protnou v předvečer japonského útoku na Pearl Harbor. Díky společnosti Sony Columbia má publikum MFF KV možnost zhlédnout velkofilm oceněný osmi Oscary ze zbrusu nové kopie. Výchozím materiálem pro nedávno dokončené restaurátorské práce byl nejstarší dochovaný „master positive“, tedy původní duplikační kopie druhé generace. Podstata prací pod vedením restaurátorského experta Grovera Crispa spočívala v odstraňování jak nedostatků vzniklých při původním vyvolávání duplikační kopie, tak poškození způsobených na tomto materiálu v průběhu let.

Nesourodá skupinka britských turistů vyráží na víkend poveselit se v poválečné Paříži. Užijí si svěží lásky a přátelství, ale taky trochu umění.

Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí...

John Wayne jako osamělý jezdec na pláních plných indiánů. Americký western Hondo (1953) vznikl podle povídky Louise L'Amoura Cochisův dar, uveřejněné poprvé v časopise Collier's. Titulní postava v podání slavného Johna Waynea pracuje pro armádu jako kurýr a při jedné ze svých cest se seznámí s obyvateli osamělého ranče uprostřed indiánského území, mladou ženou Angií a jejím synem Johnnym. Když Apačové povstanou, Angie ho vydává za svého manžela, takže se na něho vztahuje ochranná ruka apačského náčelníka Vittoria, který z malého Johnnyho učinil svého pokrevního bratra... Snímek, jehož děj trochu připomíná známý western Shane z téže doby, režíroval Australan John Farrow pro produkční firmu Johna Waynea. Populární herec obdařil svého hrdinu všemi atributy soběstačného muže prérie, který si nenechá nic líbit, ale vždy stojí na straně potřebných. Jeho partnerkou v roli Angie byla ve filmu začínající broadwayská herečka Geraldine Pageová (překvapivě nominovaná za svou roli na Oscara).

Na letišti v marockém Tangieru havaruje soukromé letadlo, které se nehlásilo letištní kontrole. V letadle není žádná posádka ani pasažéři. Letadlo měl pilotovat Gil Waker, který ale čekal na letadlo na letišti, a místo něj ho pilotoval jeho přítel Hank Brady, na kterého čekala na letišti jeho snoubenka Susan. Ukázalo se, že letadlo mělo jediného pasažéra, který z Prahy převážel tři milony amerických dolarů. Hanka a jeho pasažéra hledají nejen Gil se Susan, ale i policie a místní podsvětí.

Před lety se po něm slehla zem, ale teď se vrací domů. Nepotěší tím svoji manželku ani jejího nového muže, který navíc převzal jeho firmu.

Tento přírodovědný film vypráví o jednom dnu života živočichů žijících v jihozápadní Americké poušti. Ropuchy, plazi, hmyz, myši, divoká prasata a ptáci jsou sledováni při svých denních rituálech. Jsou zde ukázány jejich bezlítostné boje o nalezenou potravu, způsoby maskování a snaha přežít za každou cenu.

R. 1860 Buffalo Bill (Ch. Heston) a Divoký Bill Hickok (F. Tucker) spojí síly, aby založili poštovní trasu ze St. Josephu v Missouri do Sacramenta v Kalifornii. Cestou bojují s počasím, nepřátelskými Indiány a kalifornskými separatisty, odhodlanými k činnostem, které Kalifornii oddělí od Unie...

Romantická komedie s A. Hepburn a G. Peckem v hlavních rolích. Prázdniny v Římě byly nominovány na 10 Oscarů a Audrey Hepburn získala Oscara za svou roli novodobé princezny, která se vzpřela svým panovnickým povinnostem a díky americkému novináři (G. Peck) poznala Řím jako obyčejná mladá dívka.

Obyvatelé anglického městečka Titfield jsou zvyklí na svoji starou jednokolejku. Ministerstvo dopravy se však tento tradiční spoj rozhodne zrušit a nahradit jej soukromou autobusovou přepravou. S tím se však Titfieldští nechtějí smířit a spojí se v boji o záchranu své železnice. Přesvědčí místního boháče, aby je finančně podpořil, a pro motivaci mu slíbí speciální bufet ve vlaku. Autobusová společnost začne používat metody, které lze jen stěží považovat za férové. O to víc se však zdají účinné při likvidaci oblíbené dráhy. Podaří se místním ubránit svojí starou železniční lokálku? Úspěšná komedie natočená podle scénáře T. E. B. Clarkea o konzervativních vesničanech bojujících proti autobusové konkurenci již patří mezi britskou klasiku. Parní lokomotiva, která vyjede ze svého zaslouženého odpočinku v muzeu zpátky na trať, představuje kus historie. Příběh o lidech, kteří tuto historii nechtějí ztratit, má nadčasovou rovinu.

Režisér tvrdých chlapských filmů, ale i citlivý adaptátor literárních předloh, celoživotní přítel Humphreyho Bogarta a jeden z nejlepších vypravěčů americké kinematografie. Režisér John Huston kladl důraz především na vynikající herecké obsazení. Mužný Humphrey Bogart a překrásná Gina Lollobrigida se vydávají na dobrodružnou cestu do Afriky se zuřivou touhou po penězích. Zločinecký plán ale ztroskotává, stejně jako jejich loď v zapadlém italském přístavu. Přemůžou ďábla v moři intrik, úskoků a vášně?

Mimozemská invaze začíná... Na planetě Zemi přistává mimozemská loď. Toto přistání vidí malý chlapec, ale nikdo mu nechce věřit. Vetřelci začínají pomalu ovládat místní obyvatele, a tak chlapci nezbývá nic jiného, než se s prosbou o pomoc obrátit na armádu. Ta se musí postavit hrozbě z vesmíru, která by mohla znamenat konec lidstva.

V domě vídeňského skladatele Johanna Strausse žil Johann Mouse. Kdykoli skladatel hrál své valčíky, myš tančila na hudbu a nedokázala se ovládat. Jednoho dne, když byl Strauss pryč, domácí kočka hrála hudbu svého pána. Když se rozkřiklo, že kočka hraje na klavír a myš tančí, dostali příkaz vystoupit před císařem.