Režisér obdivovaného snímku Cukrář (The Cakemaker 2017) 78 % Ofir Raul Graizer přichází s novým filmem, jež se objevil na filmovém festivalu v Karlových Varech nesoucí název Amerika 73 %. Děj sleduje Eliho (Michael Moshonov), Izraelského učitele plavání žijícího v Chicagu, jež je nucen vrátit se po deseti letech do rodné Izraeli pohřbít svého otce. Poté, co kontaktuje svého starého přítele Yotama (Ofri Biterman) a potkává jeho snoubenku Iris (Oshrat Ingedashet), stane se nečekaná událost, která obrátí naruby život úplně všem.
Film pochází z Izraelsko-Německo-České spolupráce, produkce se ujala společnost Laila Films ve spolupráci s Schiwago Filmem z Německa a Mimesis z České Republiky.
Již zmiňovaný snímek Cukrář si vysloužil prestižní Izraelské ceny Ophir Awards, odnesl si jich dokonce sedm, včetně nejlepšího filmu. Vypráví příběh německého cukráře, jež naváže milenecký vztah s ženatým mužem z Izraele. Naneštěstí jeho milenec vinou tragédie zemře a on se pak vydává do Jeruzaléma seznámit se s jeho nic netušící vdovou vychovávající jeho syna. Jak vlastně Cukrář souvisí s tímto novým snímkem Amerika? Je podobně laděným příběhem o lásce i přátelství, kde hlavní protagonista také cestuje do Izraele ze Západu, protože mu zemřel blízký člověk. Graizer k tomu řekl: „Mé srdce mi řeklo, že mám tento příběh vyprávět, je to totiž příběh o učiteli. Tím, že učí děti, se je snaží chránit. Myslím, že myšlenka učení a pomoci druhým je velmi významnou hodnotou, kterou svět potřebuje“.
Kdo je vlastně Ofir Raul Graizer?
Narodil se v Izraeli v roce 1981. Režisérem se nestal hned, vlastně si prošel mnoha různými zaměstnáními, například pracoval v textilce či gastronomii. Poté šel studovat film na Sapir College v Sderotu. Režíroval mnoho kratších filmů uvedených na různých festivalech, v Cannes nebo Clermont Ferrand. Dokonce publikoval také knihu Ofirs Kuche (Ofirova kuchyně) v Německu. Nežije jen na jednom místě, pohybuje se mezi Izraelí a USA, pracuje na mezinárodních projektech.
Ve snímcích režiséra Graizera se často objevuje tématika truchlení a ztrát. S postavami ve svých scénářích prý soucítí, nicméně také považuje tyto negativní emoce za nezbytné v životě člověka. Když totiž někoho ztratíme, ať už kvůli tragédii nebo i kvůli prosté smrtelnosti každého z nás, tato zkušenost nás učí si cenit jak svého života, tak také života druhých. Dokonce se jeho snímek Cukrář dočká hollywoodského remaku, na jehož podobu však Graizer nemá žádný vliv. „Vážím si toho, že si vzali můj nápad, je to čest, ale jaký film nakonec vznikne, to opravdu nevím.“
Jeho tvorba nabízí spoustu příběhů k zamyšlení. Dílo A Prayer in January (2007) vypráví příběh mladého muže, který se musí jednoho dne rozhodnout mezi jeho homosexuálním vztahem a poslušností k jeho církvi. Jde o krátký, desetiminutový snímek. Trochu delší je film Dor (2009) vyjde přibližně na půl hodinu a v něm izraelský voják provede čin, kvůli němuž začne zpochybňovat své dosavadní hodnoty a ideály, na kterých byl vychován. Dalším krátkým filmem je snímek La Discotheque (2015), kde starší muž stráví noc ve Strip Clubu v Santiagu. Po této probdělé noci plné hudby, nahých dívek a alkoholu se ukáže jeho skutečná osobnost.
Všechny tyto snímky nabízejí palčivá a těžká témata, jež jsou součástí naší společnosti, ať už se nám to líbí nebo ne. Skrze ně si můžeme snáz uvědomit, jak jednoduše dochází k nepochopení lidí kolem nás s rozdílnými povahami či orientací, životními cestami a zkušenostmi. Můžeme se jimi nechat inspirovat a snáze se pak vyznat i v našich myšlenkách a pocitech.
Premiéra v kinech: 8. 12. 2022