Seriál Teorie velkého třesku byl vždy považován za poměrně neškodnou a rodinně laděnou podívanou, zejména ve srovnání s jinými sitcomy své doby. Přesto se nevyhýbal dvojsmyslnému humoru a narážkám na intimní život postav, především u Howarda a Penny. Jednou z výjimek byl Sheldon Cooper, kterého Jim Parsons ztvárnil jako člověka téměř zcela odtrženého od sexuality a romantiky.
Sheldonovo chování bylo po dlouhou dobu tak zdrženlivé, že působilo téměř dětsky nevinně. Teprve příchod Amy Farrah Fowlerové ve třetí řadě naznačil, že by Sheldon mohl být heterosexuální, i když tento popis zůstává u postavy spíše teoretický. Právě tato charakterová vlastnost sehrála klíčovou roli v jedné z nejodvážnějších a zároveň nejpamátnějších scén celého seriálu.
Epizoda která posunula hranice sitcomového humoru
V šesté řadě, v epizodě s názvem Technika vykuchání ryby (The Fish Guts Displacement), se Amy rozhodne předstírat nemoc, aby Sheldona přiměla k větší fyzické blízkosti. Když Sheldon její lest odhalí, Amy mu namluví, že si zaslouží trest. Následuje situace, která se zapsala do historie seriálu, kdy Sheldon Amy plácne přes zadek, aniž by si uvědomoval, že ona tento trest vnímá úplně jinak, než zamýšlel.
Scéna fungovala právě proto, že Sheldon byl po celou dobu seriálu vykreslován jako naprosto netečný k sexuálním narážkám.
To, co mohlo snadno sklouznout k trapnosti nebo nevhodnosti, se díky charakterům postav změnilo v komediální vrchol. Diváci se smáli Sheldonově naprosté neznalosti situace i Amyině skrytému potěšení. Pro herce samotné však byla tato scéna mnohem náročnější, než by se mohlo zdát.
Jim Parsons bojoval hlavně s vlastním smíchem
Jim Parsons později přiznal, že šlo o jednu z nejtěžších scén, jaké kdy natáčel. Ne proto, že by byla fyzicky náročná, ale kvůli tomu, jak neuvěřitelně vtipná mu samotnému připadala. Původně se totiž počítalo s tím, že se scéna odehraje mimo záběr kamery a pointu obstará reakce Amyiny opičky. Na poslední chvíli však padlo rozhodnutí, že vše bude natočeno přímo před kamerou.

Tato změna Parsonse zaskočila. Celý týden se připravoval na to, že nebude vidět, co přesně dělá, a najednou musel zvládnout situaci, kdy ho kamera snímala zblízka. Výsledkem byl neustálý smích, který mu komplikoval práci a zvyšoval frustraci z vlastního selhání udržet se v roli.
Herec zároveň vyzdvihl profesionalitu Mayim Bialik, která byla ochotná scénu opakovat tolikrát, kolikrát bylo potřeba. I ona si později s humorem vzpomínala na to, že po natáčení zůstaly na její kůži viditelné stopy, což jen podtrhlo absurditu celé situace.
Moment který se stal legendou seriálu
Navzdory všem obtížím se scéna zařadila mezi nejikoničtější okamžiky Teorie velkého třesku. Fanoušci ji dodnes připomínají, sdílejí jako memy a často ji označují za důkaz, že seriál dokázal pracovat s odvážným humorem, aniž by ztratil svůj charakter.
Zajímavé je, že podobný motiv se krátce poté objevil i v animovaném seriálu American Dad, kde sehrál obdobnou roli, avšak bez takového dopadu. Právě živé herecké ztvárnění a skutečné reakce herců daly scéně z Teorie velkého třesku jedinečnou sílu.
Ačkoli šlo o riskantní krok, který mohl vyvolat rozporuplné reakce, většina fanoušků se shoduje, že se tvůrcům i hercům vyplatil. Jim Parsons i Mayim Bialik dokázali, že i zdánlivě nevinný sitcom může nabídnout momenty, které se zapíší do televizní historie.
Zdroj: Slashfilm





