Steven Spielberg patřil k několika málo režisérům, kteří věděli, jak náročné je točit film na otevřeném moři. Tvrdě si tuto zkušenost vyzkoušel při natáčení svého slavného filmu Čelisti z roku 1975. Tehdy se rozhodl jít proti všem radám a místo bezpečného ateliéru zvolil reálné prostředí Atlantiku u pobřeží Massachusetts. Výsledkem byl sice kultovní film a první letní blockbuster vůbec, ale také série produkčních katastrof, které málem zničily jeho kariéru. O to víc měl Spielberg důvod varovat Kevina Costnera, když se rozhodl jít podobnou cestou s filmem Vodní svět v roce 1995. Jenže Costner nechtěl poslouchat.
Spielberg znal rizika natáčení na moři a Costnera varoval včas
Steven Spielberg po letech otevřeně přiznal, že byl během natáčení Čelistí naivní. Považoval za samozřejmé, že přemůže přírodu i nevyzpytatelné podmínky oceánu. Natáčení se mu vymklo z rukou, mechanický žralok nefungoval, herci byli problematičtí a rozpočet neustále rostl. Přesto se mu podařilo film dokončit a dosáhnout obrovského úspěchu. Když o dvě desetiletí později Kevin Costner a režisér Kevin Reynolds začali připravovat ambiciózní projekt Vodní svět, Spielberg neváhal a dal jim jasnou radu: „Nenatáčejte to na vodě. Použijte jen pár záběrů a ty natočte druhým štábem. Jinak všechno točte ve studiu nebo v nádrži.“
Costner a Reynolds se rozhodli Spielbergovu radu ignorovat
Vodní svět začal jako malý postapokalyptický projekt připomínající „Šíleného Maxe“, ale když se zapojil Kevin Costner, stal se z něj megaprojekt. Po úspěchu filmů jako Tanec s vlky nebo Robin Hood: Král zbojníků si Costner věřil, že zvládne cokoli. Spolu se svým častým spolupracovníkem Kevinem Reynoldsem se rozhodli natáčet přímo na otevřeném moři poblíž Havaje. Ignorovali všechny varovné signály, včetně Spielbergova doporučení. Natáčení se rázem proměnilo v noční můru. Hned na začátku hurikán zničil drahou scénu s útokem pirátů na pevnostní atol. Následovaly další problémy – špatné počasí, technické potíže, nevyhovující podmínky pro štáb i herce.
Natáčení Vodního světa překonalo všechna očekávání v délce i nákladech
Původně plánovaných 96 natáčecích dní se protáhlo na více než 150. Costner pracoval šest dní v týdnu, rozpočet se z původních 100 milionů vyšplhal na tehdy rekordních 175 milionů dolarů. Film tak předběhl všechny do té doby nejdražší projekty. Média si na potížích smlsla – přezdívali mu Kevinova brána (narážka na propadák Heaven’s Gate) nebo Fishtar (parafráze na Ishtar). Když film konečně dorazil do kin, přivítaly ho rozpačité recenze. Celosvětově sice utržil 264 milionů dolarů, ale kvůli obrovskému rozpočtu a nákladům na propagaci se očekávání nenaplnila. Film byl vnímán jako jeden z největších propadáků devadesátých let.
Spielberg měl pravdu a Vodní svět se stal varováním pro budoucnost
Z příběhu Vodního světa plyne jednoduché ponaučení: když vám Steven Spielberg radí, poslechněte ho. Film sice získal v průběhu let jistý kultovní status, ale stále zůstává symbolem produkčního chaosu a nepřiměřených ambicí. Zvlášť když se ví, že klíčové problémy mohly být odstraněny, kdyby se natáčelo v kontrolovaném prostředí, jak radil Spielberg. Costner a Reynolds chtěli za každou cenu autentičnost, ale zaplatili za ni vysokou daň. Místo triumfu vznikl projekt, který sice zaujal vizuálně, ale zklamal finančně i dramaturgicky. A Spielberg mohl jen kroutit hlavou, jak se historie opakuje – tentokrát už ne jeho vinou.
Zdroj: Slashfilm
1 komentář
Jsem mu taky říkal, ať to natočí na Plumlovské přehradě, neposlechl!