Sylvester Stallone je pro většinu diváků navždy spojený především s postavami Rockyho a Ramba. Právě ty z něj udělaly jednu z nejvýraznějších tváří amerického filmu. Jeho kariéra ale nestála jen na velkých úspěších. Po letech sám otevřeně mluví také o příležitostech, které nevyužil, a o filmech, jež podle něj mohly změnit jeho profesní dráhu.
V rozhovoru pro Hollywood Reporter z roku 2022, který vznikl při uvedení seriálu Tulsa King, se herec vrátil k několika rozhodnutím, nad nimiž dodnes přemýšlí. Některé vlastní projekty vnímá jako nedoceněné, jiné volby naopak jako chyby, které ho připravily o významné herecké šance.
Nedoceněné filmy i otevřená lítost
Stallone zmínil, že ho mrzí například komedie Stůj, nebo maminka vystřelí! z roku 1992, která bývá často uváděna mezi jeho méně povedenými tituly. Vedle toho ale připomněl i filmy, na nichž mu záleželo a které podle něj nezískaly takové uznání, jaké si zasloužily. Jmenoval především Sejměte Cartera a Země policajtů. Oba snímky považuje za práce, které měly dopadnout lépe u publika i kritiků.
Ještě výrazněji však mluvil o rolích, které odmítl. Zároveň uvedl na pravou míru dlouho šířené fámy, že měl dostat nabídky do filmů Arthur nebo Pulp Fiction. Podle jeho slov o nic takového nešlo. Skutečně ale odmítl jiné významné projekty, které se později zapsaly do dějin americké kinematografie.
Film Svědek jako velká promarněná šance
Jedním z titulů, které Stallone dodnes zmiňuje s lítostí, je film Svědek (Witness) režiséra Petera Weira. Hlavní roli nakonec ztvárnil Harrison Ford a snímek z roku 1985 se proměnil ve výrazný odborný i komerční úspěch. Ford díky němu navíc získal nominaci na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon.
Stallone přiznal, že odmítnutí filmu Svědek ho dodnes mrzí a považuje ho za jednu z velkých chyb své kariéry.
Právě tento případ dobře ukazuje, jak tenká bývá hranice mezi správným instinktem a osudovým omylem. V době, kdy si herec budoval pevné postavení v Hollywoodu, mohlo podobné drama ukázat jeho jinou polohu a posunout ho směrem k výrazně prestižnějším hereckým příležitostem.
Ještě zajímavější je ale jeho vzpomínka na film Návrat domů (Coming Home), který natočil Hal Ashby a který měl premiéru v roce 1978. Silné protiválečné drama s Jane Fondou a Jonem Voightem je dnes považováno za jeden z klíčových amerických filmů závěru sedmdesátých let. Už v době uvedení získalo velký ohlas u diváků i kritiků a výrazně uspělo také během oscarové sezony.
Stallone tehdy s projektem spojován byl, nakonec však nabízenou roli nepřijal. S odstupem téměř půl století o tom mluví překvapivě upřímně. Nesnaží se tvrdit, že by film pozvedl právě on, ani že by byl lepší volbou než herec, který roli dostal.
Podle Stallonea by tak přesvědčivý výkon jako Jon Voight nepodal a ocenění, které Voight za film získal, plně uznává.
Jon Voight totiž za svůj výkon obdržel Oscara pro nejlepšího herce. Právě proto se dnes na tuto odmítnutou příležitost dívá Stallone jako na moment, který mu teoreticky mohl otevřít dveře k nejvyššímu hereckému uznání. Neříká to ale s hořkostí vůči kolegovi. Naopak z jeho slov vyplývá respekt k tomu, jak výborně byla role nakonec obsazena.
Bez rivality, spíš s vědomím ztracené možnosti
Herec zdůraznil, že za odmítnutím nestála nechuť k látce ani soupeření s ostatními. Šlo spíše o osobní odhad, který se zpětně neukázal jako správný. V období, kdy se teprve naplno prosazoval, mohl být Retour mimořádně důležitým bodem jeho filmografie a možná i cestou k odlišnému typu kariéry.
Místo toho se film stal jedním z vrcholů herecké dráhy Jona Voighta, který si díky němu ještě pevněji vybudoval místo mezi nejrespektovanějšími americkými herci své generace. Sylvester Stallone se dnes na celou věc dívá střízlivě. Vedle obdivu k výsledku v jeho vyjádřeních zůstává i jemný pocit promarněné šance, který nezmizel ani po desítkách let.
Příběh této odmítnuté role připomíná, že i u největších hvězd rozhodují kariéru nejen slavné úspěchy, ale také filmy, které nikdy nenatočily. A někdy právě tyto neuskutečněné volby odhalí o herci možná víc než jeho nejslavnější triumfy.
Zdroj: Hollywood Reporter, Allocine, Variety
