Drama Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka čerpá inspiraci z reálné kauzy pěveckého souboru Bambini di Praga a znepokojivým způsobem odhaluje, jak snadno může být autorita zneužita. Film však nejde cestou přímé rekonstrukce – nabízí fiktivní příběh, který má sílu zasáhnout diváka nejen tématem, ale i svou formou.
Temná charizma sbormistra
Hlavní postavou je Vítězslav Mácha (výtečný Juraj Loj), charismatický a přísný dirigent dívčího pěveckého sboru, který v 90. letech přijímá do souboru třináctiletou Karolínu (přesvědčivá Kateřina Falbrová). Ta se ocitá v novém prostředí, obklopená obdivem, rivalitou – a postupně i něčím mnohem temnějším. Máchova přitažlivost, moc i nevyřčené náznaky vytvoří napětí, které roste až k bodu zlomu.
Naznačená hrůza je horší než výkřik
Film je působivý právě tím, co si divák musí domyslet mezi řádky. Bez přehnaného patosu, bez explicitního násilí – přesto hluboce zneklidňující. Kamera, zvuk a detailní režie budují atmosféru tísnivého mlčení, kdy dospělí nechtějí vidět a děti neumí říct. Sledujeme vše očima Karolíny, která sbormistra vnímá jako autoritu, idol i nevyzpytatelné nebezpečí.
Síla nevyřčeného
Největší sílu má film ve vykreslení vztahu Karolíny s její starší sestrou Lucií (Maya Kintera). Dívky si jsou blízké, ale pod povrchem bublá žárlivost, soutěživost i obavy. A právě přítomnost sbormistra mezi nimi postupně vztah rozkládá a ničí. Film ukazuje, jak hluboko mohou sahat následky manipulace a jak těžké je jim čelit, pokud se o nich nemluví.
Charisma a děs v jednom
Juraj Loj v roli Máchy brilantně balancuje mezi okouzlující elegancí a děsivou kontrolou. Vytváří postavu, kterou divák chvíli obdivuje, chvíli se jí děsí – a nakonec ji nemůže vystát. Jeho chování je dlouho jen naznačované, což činí rozuzlení o to mrazivější. Vyvrcholením je mistrovsky natočená scéna, která neukazuje násilí přímo, a přesto ho divák cítí až do morku kostí.
Silné herecké výkony a vizuál bez kýče
Kateřina Falbrová a Maya Kintera podávají autentické výkony plné bolesti, zmatení i snahy najít oporu. Jejich sestry působí naprosto uvěřitelně, a právě jejich vztah nese velkou část emocionálního dopadu filmu. Atmosféru doplňuje vizuálně silné zpracování, které realisticky vykresluje devadesátá léta bez zbytečné karikatury. Tlumené barvy a důraz na přirozené světlo vytváří dojem nostalgie i tísně.
Výjimečný a znepokojivý film
Sbormistr je dílo, které se nebojí jít hluboko – a díky tomu zůstane s divákem dlouho po skončení závěrečných titulků. Málokterý český film se tak věrohodně a s takovou empatií pustil do tématu zneužívání moci, manipulace a mlčení. Není to příjemný zážitek, ale rozhodně je to důležitý film, který by neměl minout nikoho, kdo věří v sílu vyprávění a filmového jazyka.
Zdroj: CinemArt