Romantická klasika Pretty Woman s Julií Roberts a Richardem Gerem skrývá nečekaná zákulisní tajemství

Film Pretty Woman patří už desítky let k nejznámějším romantickým komediím. Do kin vstoupil 23. března 1990 a pod režijním vedením Garryho Marshalla spojil Julii Roberts a Richarda Gerea v příběhu, který se stal jedním z určujících titulů svého žánru. Vyprávění o bohatém podnikateli Edwardovi Lewisovi a Vivian Ward, mladé ženě živící se na ulici, si publikum zapamatovalo díky výrazné chemii hlavních herců, slavné hudbě, módě i scénám, které zlidověly.

Dnes je snímek vnímán jako pohádkově laděná romance, ale jeho cesta na plátno byla mnohem složitější. Původně měl jiný název, temnější tón a některé role mohly připadnout úplně jiným hercům. Právě tyto detaily z natáčení a vývoje scénáře ukazují, jak výrazně se film proměnil, než získal svou finální podobu.

Původní název i příběh byly mnohem tvrdší

Scénář J. F. Lawtona nenesl nejprve jméno Pretty Woman, ale 3,000. Šlo o odkaz na částku, kterou Edward Vivian zaplatí za týden společně stráveného času. Když se ale projekt začal posouvat dál, tvůrcům název nepřipadal dost vhodný a údajně působil až příliš jako titul science fiction. Nakonec se rozhodli inspirovat známou písní Oh, Pretty Woman od Roye Orbisona, která se ve filmu také objeví.

Ještě zásadnější než změna názvu však byla proměna celého tónu příběhu. První verze scénáře byla mnohem syrovější a rozhodně nepracovala s pohádkovým vyústěním. Lawton se inspiroval atmosférou finančního světa konce osmdesátých let a představou lidí, kteří ničí firmy i životy druhých. Vivian v této verzi nebyla hrdinka směřující ke šťastnému konci, ale spíš žena sevřená tvrdou realitou.

Julia Roberts později připomněla, že původní závěr byl velmi ponurý. Vivian měla být vyhozena z auta, peníze by na ni někdo hodil a ona by zůstala sama ve špinavé uličce. To je od ikonické závěrečné scény s požárním schodištěm opravdu obrovský posun. Garry Marshall tedy neproměnil jen náladu filmu, ale prakticky jeho samotnou duši.

Obsazení mohlo vypadat úplně jinak

Dnes je těžké představit si v hlavních rolích někoho jiného než Julii Roberts a Richarda Gerea. Producent Gary Goldstein přitom právě je chtěl od začátku. Roberts ho zaujala po filmu Mystic Pizza a Gere se mu zdál ideální jako charismatický muž s romantickým nábojem. Cesta k jejich obsazení ale nebyla jednoduchá.

Richard Gere totiž nejprve nabídku odmítl, protože se mu nelíbilo pojetí Edwardovy postavy. Studio navíc chtělo větší ženskou hvězdu. Ve hře tak byla řada jiných jmen. O roli Vivian se uvažovalo například o Michelle Pfeiffer a Edward mohl připadnout Al Pacinovi. Ten si dokonce s Roberts četl scénář, ale nakonec účast odmítl. Roli odmítl i Burt Reynolds, který později s nadsázkou přiznal, že to byla chyba.

Když se scénář upravil a Edward přestal být tak temně vykreslenou postavou, Gere změnil názor. Slavná je historka z jejich schůzky, při níž mu Julia Roberts napsala na lístek prosbu, aby roli přijal. Gere pak řekl, že tím bylo rozhodnuto. Výsledné obsazení se ukázalo jako trefa do černého a Roberts si za výkon vysloužila nominaci na Oscara.

Julia Roberts si před natáčením stanovila jasnou podmínku

Ještě než natáčení začalo, dala Julia Roberts najevo jednu důležitou věc. Nechtěla se ve filmu objevovat nahá. Na odvážnější záběry proto produkce využila dublérku. Herečka byla v době natáčení velmi mladá, začínalo se, když jí bylo dvacet let, a jednadvacáté narozeniny oslavila přímo během práce na filmu.

Garry Marshall na toto období vzpomínal s typickou lehkostí. Připomněl, že její narozeniny oslavili skromně nedaleko místa natáčení, s dortíkem a trochou šampaňského, a pak se všichni zase vrátili k práci. I to dobře vystihuje atmosféru produkce, která sice vytvářela budoucí hit, ale zároveň fungovala velmi svižně a bez přehnaného okázalství.

Nejslavnější momenty vznikly i mimo scénář

Jedna z nejznámějších scén filmu nastane ve chvíli, kdy Edward ukazuje Vivian luxusní náhrdelník. Když se ho chce dotknout, víčko krabičky jí sklapne před prsty a Vivian se upřímně rozesměje. Právě tento smích se stal nezapomenutelným. Nešlo ale o pečlivě napsaný okamžik ze scénáře. Byl to režisérův nápad, jak herečku překvapit a dostat z ní spontánní reakci.

Marshall měl podobné žerty rád. Při scéně ve vaně se například štáb s Richardem Gerem na okamžik schoval, takže když Roberts vynořila hlavu z vody, zůstala kolem ní prázdná místnost. Jindy zase režisér rozšířil fámu, že do vany přidal zlaté rybky, a herečka je začala hledat. Tyto drobnosti pomáhaly udržovat uvolněnou atmosféru a ve filmu se to odrazilo.

Opera ve filmu zrcadlí hlavní děj

Silnou scénou je také návštěva opery La traviata od Giuseppe Verdiho. Edward bere Vivian na příběh kurtizány Violetty, která se zamiluje do Alfreda. Už samotný výběr opery není náhodný, protože její motivy tvůrce inspirovaly i při stavbě filmového příběhu. Vivian při představení dojme hudba i tragický obsah natolik, že se rozpláče.

Na rozdíl od operní předlohy ale Pretty Woman nekončí tragicky. Film se přiklání k pohádkovému vyústění, v němž si oba hlavní hrdinové navzájem změní život. Právě tento kontrast mezi původní inspirací a hollywoodským zakončením je jedním z důvodů, proč snímek působí tak silně a současně tak stylizovaně.

Garry Marshall si do filmů přenášel své herce i rodinu

Režisér byl známý tím, že rád opakovaně spolupracoval se stejnými lidmi. V Pretty Woman je to vidět například na číšníkovi, který pohotově chytí šneka vyhozeného Vivian při slavnostní večeři a klidně pronese, že se to stává pořád. Tento drobný gag se později v obměně objevil i v dalších Marshallových filmech, čímž vznikl jakýsi malý propojený filmový svět.

Marshall také zapojoval členy rodiny. Jeho syn Scott si ve filmu zahrál drogového dealera na skateboardu a jeho neteř Tracy Reiner se také mihne v menší roli. Výraznější postavu dostal Hector Elizondo jako hotelový manažer Barney Thompson. Právě on se stal jednou z nejvýraznějších vedlejších tváří filmu a za výkon získal i významnou nominaci na Zlatý glóbus.

Film pomohl i budoucím známým tvářím

Pretty Woman není jen vzpomínkou na zrod velké hvězdy Julie Roberts. Pro některé herce šlo také o důležitý kariérní začátek. Hank Azaria později uvedl, že to byl první film, ve kterém měl vůbec mluvenou roli. Objevil se jako detektiv vyšetřující smrt ženy nalezené v kontejneru. I taková drobnost ukazuje, kolik profesních startů a zlomů je s tímto snímkem spojeno.

Proč Pretty Woman přetrvala celé dekády

Ačkoli by dnes některé motivy vyvolaly ostrou debatu a sama Julia Roberts připustila, že podobný film by se v současnosti natáčel jen těžko, jeho popularita neochabuje. Důvodem je nejen nostalgie, ale hlavně mimořádně silná kombinace výkonů, hudby, humoru a emocí. Film dokázal z velmi problematického a původně temného námětu vytvořit romantickou legendu, kterou si diváci pouštějí znovu a znovu.

Za jeho úspěchem stojí i to, že pod leskem módy a slavných hlášek zůstává příběh dvou lidí, kteří se setkali v nepravděpodobný okamžik a navzájem si rozšířili svět. A právě vědomí, že vše mohlo dopadnout úplně jinak, dělá zákulisí Pretty Woman ještě zajímavějším.

Zdroj: People, imDb

Tomáš Rohlena

Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí.

Více o autorovi