Režisér Tim Miller se po letech otevřeně vrátil k zákulisí prvního Deadpoola i k tomu, proč nakonec odstoupil od pokračování. Podle jeho slov se zpočátku spolupráce s Ryanem Reynoldsem nesla ve velmi dobrém duchu a natáčení připomínalo splněný sen. Zlom ale přišel ve chvíli, kdy se z komiksové adaptace stal po prezentaci na Comic Conu v San Diegu mimořádně sledovaný projekt.
Jakmile si studio i tvůrci uvědomili, že nemají v rukou jen další menší superhrdinský film, začal růst tlak ze všech stran. Miller popsal, že změna očekávání ovlivnila jeho samotného, přístup studia i chování hlavní hvězdy. S rostoucím významem filmu přibývaly také spory o směřování celého projektu a původně hladká spolupráce se začala komplikovat.
Ryan Reynolds nebyl jen protivníkem
Přestože se dnes nejvíc mluví o neshodách mezi režisérem a hercem, Miller zdůraznil, že Reynolds nestál automaticky proti němu. Naopak v některých klíčových otázkách ho výrazně podržel. Týkalo se to hlavně podoby Wadea Wilsona bez masky, která se stala jedním z nejdiskutovanějších témat během příprav prvního filmu.
Ve studiu totiž část lidí považovala vzhled znetvořeného Deadpoola za příliš odpudivý. Představovali si mnohem mírnější zranění, jen lehkou jizvu, která by byla pro publikum přijatelnější. Miller ale trval na tom, že výrazné zohavení je pro postavu zásadní, protože právě z něj vyrůstá stud, frustrace i vnitřní motor celého příběhu.
V této debatě se podle něj Reynolds postavil na jeho stranu. Souhlasil s tím, že diváci nemají vidět slavnou tvář herce, ale především samotnou postavu. Režisér to označil za důležitý moment, protože kdyby studio prosadilo jemnější variantu, podle něj by to poškodilo věrohodnost i smysl příběhu.
Pokračování od začátku stálo na křehkých základech
Po obrovském úspěchu prvního Deadpoola se pokračování zdálo jako samozřejmost. Jenže v zákulisí už tehdy panovalo napětí, které se nepodařilo vyřešit. Miller přiznal, že si dlouho nemyslel, že by se k druhému dílu opravdu vrátil. Měl pocit, že jeho problémy s Reynoldsem už dospěly do stavu, kdy se jen těžko dají napravit.
Zároveň si uvědomoval rozložení sil. Deadpool byl podle něj především Reynoldsovou tváří a hybnou silou celé značky. Režisér proto nepovažoval sérii za své vlastnictví a dobře věděl, kdo je v takové situaci snáz nahraditelný. Producentka Emma Watts se sice snažila situaci uklidnit a podpořila jeho návrat, takže se začal rozvíjet nový scénář i přípravy filmu, jenže napětí se znovu vrátilo.
Střet tvůrčích představ a otázka rozhodovací moci
Miller popsal spor velmi přímočaře. Je ochotný debatovat o různých možnostech, ale v určité chvíli chce udělat to, co považuje za nejlepší pro film. Pokud se jeho pohled zásadně rozchází s názorem ostatních, rozhodující je podle něj to, kdo má skutečnou moc nad projektem. A pokud ji režisér nemá, považuje za poctivější odejít.
Současně připustil, že hollywoodský systém má jasnou hierarchii. Studio film financuje, a proto má silné slovo. S tímto principem problém nemá, přál by si ale, aby režisér stál v takovém řetězci velmi vysoko. V případě Deadpoola 2 podle svého dnešního pohledu udělal správnou věc, když projekt opustil, i když tím přišel o honorář kolem deseti milionů dolarů.
Deadpool 2 převzal jiný režisér
Po Millerově odchodu dostal pokračování na starost David Leitch, který už měl za sebou výrazné akční tituly jako John Wick nebo Atomic Blonde. Druhý Deadpool tak pokračoval bez původního režiséra a vydal se jinou cestou, než jakou si Miller představoval.
Sám filmař se následně přesunul k Terminator: Dark Fate. Tento projekt ale nenaplnil očekávání a pro slavnou značku znamenal další komplikované období. O to výrazněji dnes působí jeho vzpomínky na Deadpoola, film, který mu přinesl velký úspěch, ale zároveň odhalil, jak rychle se může po nečekaném triumfu změnit rovnováha mezi režisérem, studiem a hvězdou.
Millerův pohled ukazuje, že za úspěšným komiksovým hitem nestály jen vtipy a akce, ale také tvrdé spory o podobu postavy, tón vyprávění a o to, kdo bude mít poslední slovo.
Zdroj: Allocine
