Po zhlédnutí prvních tří epizod seriálu Star Trek: Akademie Hvězdné flotily (Star Trek: Starfleet Academy) zůstává pocit zklamání, který je těžké ignorovat. O to víc bolí, že jde o značku s obrovskou historií a jasně definovanými hodnotami. Očekávání byla vysoká, protože Star Trek měl v posledních letech poměrně silné období a prostředí Akademie Hvězdné flotily slibovalo ideální prostor pro návrat ke kořenům.
Místo inteligentního sci-fi o výcviku, disciplíně a ideálech Federace ale přichází cosi, co připomíná lacinou teenagerskou soap operu převlečenou za Star Trek. Už od prvních minut je patrné, že tón seriálu je zásadně mimo. Chybí mu vážnost, myšlenka i respekt k vlastnímu světu. Scénáře působí povrchně a dialogy často zní spíš jako relikt televizních dramat z konce devadesátých let než jako moderní sci-fi.
Kadeti bez autority i respektu
Největším problémem seriálu jsou samotní kadeti. Jsou nevýrazní, špatně napsaní a herecky nepřesvědčiví. Je těžké jim fandit, protože se chovají jako emocionálně nevyzrálí teenageři bez jakéhokoli smyslu pro odpovědnost. Vztahy mezi nimi působí nuceně a scény, které mají být dojemné nebo vtipné, často vyznívají trapně.
Klasický Star Trek byl vždy aspirativní. Nabízel vizi lidstva, které se dokázalo posunout dál nejen technologicky, ale i morálně. Důstojníci Hvězdné flotily byli symbolem disciplíny, klidu a rozumu. Zde je tento koncept zcela opuštěn. Moderní slang, povrchní úzkosti a neustálá sebestřednost nahrazují hodnoty, na nichž byl Star Trek postaven.
Promarněný potenciál silného nápadu
Samotná myšlenka znovuotevřené Akademie Hvězdné flotily v daleké budoucnosti je přitom výborná. Nabízela prostor pro příběhy o odpovědnosti, vedení a obnově naděje po krizích. Seriál se ale o tyto motivy téměř nezajímá. Autority se chovají nezrale, fyzické i psychické nároky výcviku jsou zesměšňovány a instituce Hvězdné flotily působí jako prázdná kulisa.
Star Trek: Starfleet Academy / Foto: Paramount+
Herecké výjimky nestačí
Herecké obsazení mohlo být záchranou, ale ani zde seriál neobstojí. Postava v podání Holly Hunter postrádá potřebnou autoritu a důstojnost, kterou by měla reprezentovat. Jediným skutečně zábavným prvkem je výkon Paula Giamattiho, který do role vnáší energii a nadhled. Jeden povedený výkon ale nedokáže zachránit celek, který je strukturálně i myšlenkově rozbitý.
Star Trek bez Roddenberryho ducha
Nejvíc zamrzí fakt, že seriál zcela ignoruje filozofii Genea Roddenberryho. Star Trek kdysi věřil v lepší budoucnost, v sílu rozumu a morální jasnost. Star Trek: Akademie Hvězdné flotily místo toho nabízí povrchní drama, chaotické rozhodování a pocit, že se tvůrci za původní ideály spíš stydí.
Po třech epizodách nepřichází vztek, ale spíš smutek. Zklamání z promarněné příležitosti. Star Trek: Akademie Hvězdné flotily mohl být chytrý, inspirativní seriál, který by Star Treku vrátil směr. Místo toho působí jako generická teenagerská sci-fi, která používá slavné logo, ale nerozumí tomu, co kdysi znamenalo.
Nejde jen o špatný Star Trek. Bohužel jde o špatnou televizi. A to je u takového jména skutečně bolestivé.
Zdroj: GeekTyrant
Tomáš Rohlena
Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí.
