Po dlouhá desetiletí zaujímal Pán prstenů: Společenstvo Prstenu v Hollywoodu zvláštní postavení. Filmoví producenti o něm mluvili s respektem, tvůrci o něm snili, ale zároveň z něj měli strach. Tohle dílo bylo považováno za příliš rozsáhlé, složité a nákladné na to, aby se dalo skutečně převést na filmové plátno.
Svět, který vytvořil J. R. R. Tolkien, nebyl jen kulisou pro příběh. Šlo o kompletní mytologii se samostatnými jazyky, dějinami a kulturami. Středozem nebyla místem, ale celým vesmírem. Pokus přenést takovou strukturu do filmu se dlouho jevil jako jistá cesta k neúspěchu.
Právě proto je vznik filmu téměř neuvěřitelný. Nešlo o samozřejmost, bezpečný projekt ani o jistou sázku. Naopak, Společenstvo Prstenu se ocitlo nebezpečně blízko tomu, aby nikdy nevzniklo.
Desítky let neúspěchů a slepých uliček
Dlouho předtím, než hobiti vkročili na zelené kopce Nového Zélandu, se Hollywood opakovaně pokoušel Tolkienův příběh zfilmovat. Jeden z nejbizarnějších nápadů vznikl už na konci šedesátých let, kdy členové skupiny Beatles vážně uvažovali o filmové adaptaci, v níž by si sami zahráli hlavní role. Projekt se však rozpadl dřív, než se vůbec přiblížil realizaci.
V sedmdesátých letech se o adaptaci pokusil režisér John Boorman. Jeho verze byla odvážná, surrealistická a silně osobní. Scénář však zhušťoval celý epos do jediného filmu a pracoval s vizuální symbolikou, která studia spíše děsila. Financování se rozpadlo a další pokus skončil v zapomnění.
Tyto nezdary postupně vytvořily přesvědčení, že Tolkienovo dílo je jednoduše nezfilmovatelné. Knihy nerespektovaly klasickou filmovou strukturu, neměly jednoduchého hrdinu ani přehlednou tříaktovou stavbu. Každý pokus o zjednodušení příběhu narážel na odpor fanoušků a rozbíjel samotnou podstatu vyprávění.
Střet Tolkienovy vize s hollywoodskými čísly
Hlavním problémem byl rozsah. Tolkien nevytvořil román určený k adaptaci, ale svět, do něhož teprve zasadil příběhy. Středozem zahrnovala celé věky, kontinenty i rodové linie. Vyžadovala armády, bytosti, krajiny a jazyky, které ve skutečnosti neexistovaly.
Studia si po desetiletí přepočítávala rozpočty a ustupovala. Technologie tehdy nestačily a fantasy filmy často působily lacině nebo směšně. Kouzelníci a draci byli považováni za riziko, pokud nesloužili jako zdroj humoru.
Doba, kdy fantasy ještě nebyla respektovaná
Na začátku devadesátých let měla fantasy v kinech stále nálepku okrajového žánru. Vládl akční film, sci-fi si už našla své publikum, ale myšlenka, že diváci stráví několik hodin sledováním elfů mluvících cizími jazyky, se zdála studiím absurdní. Tolkien potřeboval nejen správného režiséra, ale i správný okamžik.
Technologie konečně dohnala představivost
Tento okamžik přišel nenápadně. Digitální efekty se začaly posouvat od pouhé atrakce k realistickému nástroji vyprávění. Kombinace triků, práce s perspektivou a pohybového snímání umožnila propojit skutečné herce s fantaskním světem tak, aby působil uvěřitelně.
Režisér Peter Jackson si tento posun uvědomil dříve než většina Hollywoodu. Věřil, že teprve nyní je možné Tolkienovu vizi skutečně realizovat, protože technologie konečně dokázala držet krok s autorovou představivostí.
Režisér, který byl ochoten riskovat vše
Na první pohled se Peter Jackson nezdál být ideálním kandidátem. Nebyl hollywoodskou hvězdou ani zkušeným tvůrcem velkorozpočtových trháků. Jeho nejznámějším filmem byly psychologické Nebeské bytosti, které však ukázaly jeho cit pro postavy, atmosféru a emoce.
Jackson měl něco jiného. Vášnivý vztah k předloze, jasnou vizi a odhodlání. Tolkienův svět nechtěl opravovat ani zjednodušovat. Bral ho jako základní plán. Právě tento přístup mu získal spojence, kteří mu věřili dřív, než projekt vůbec dostal zelenou.
Zásadní byla i jeho myšlenka, že Středozem musí působit skutečně. Ne stylizovaně ani přehnaně, ale reálně. Tato filozofie ovlivnila vše od hereckého obsazení až po rozhodnutí natáčet všechny tři filmy najednou, daleko od přímého dohledu Hollywoodu.
Zázrak, který se stal ještě před premiérou
Ve chvíli, kdy se rozběhlo natáčení, neslo Společenstvo Prstenu tíhu desítek let neúspěchů, odmítnutí a pochybností. Mnozí před ním selhali, celý žánr byl dlouho přehlížen a projekt vznikal navzdory nedůvěře.
Jeho existence nebyla postavena na jistotě úspěchu, ale na tvrdohlavé víře jednoho tvůrce, že i zdánlivě nemožný příběh si zaslouží být vyprávěn
A právě proto se film zapsal do historie. Proti všem očekáváním se Středozem konečně dostala na filmové plátno a změnila pohled na fantasy v kinematografii navždy.
Zdroj: Independent
Tomáš Rohlena
Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí.
