Pán prstenů a pravěk – Byli ve Středozemi dinosauři?

I když je Pán prstenů čistě fantasy příběhem, J. R. R. Tolkien se při jeho tvorbě silně inspiroval reálnou historií – především středověkou Evropou. Středozem měl být jakýmsi mýtickým předobrazem naší vlastní minulosti. Tolkien si představoval, že kouzla a mytologie postupně ustoupí technologiím, království jako Gondor zaniknou a svět se změní v ten náš. To však otevírá otázku – pokud je Středozem součástí dávné historie našeho světa, co jí předcházelo? Existovalo ve Středozemi pravěké období podobné tomu našemu?

Středozem měla své „pravěké období“

Z technického hlediska ano – pravěk je období před vznikem písma a v Tolkienově světě bylo první písmo vytvořeno až elfem Rúmilem v období „Let stromů“, tedy dlouho před vznikem Slunce a Měsíce. Před tím se dějiny šířily pouze ústně a vše zapisované přišlo až s písmem Sarati – předchůdcem známého elfského Tengwaru.

Tato doba zahrnuje stvoření Dvou stromů Valinoru, probuzení elfů, Bitvu mocností nebo uvěznění temného pána Morgotha. Nicméně vzhledem, bytostmi ani prostředím se nepodobala pravěku naší planety. A přesto se i v Tolkienových příbězích najdou stopy tvorů, kteří připomínají prehistorická zvířata.

Některá stvoření Středozemě připomínají pravěká zvířata

Například v Bitvě na Pelennorských polích bojovali Haradští na obřích zvířatech zvaných olifanti (nebo mûmakil). Tyto tvory si fanoušci často spojují se slony, ale podle velikosti byly spíš jako mamuti nebo pravěký Palaeoloxodon.

Peter Jackson v trilogii použil i jiné prehistoricky laděné prvky – například obrovská monstra táhnoucí beranidla v Návratu krále vycházela z pravěkého tvora Megacerops, příbuzného nosorožců. Ve filmu Hobit zase král Thranduil jezdí na velkém jelenu, který připomíná vyhynulého Megalocera gigantea.

Tajemná stvoření a padlí tvorové

Nejvíce pozornosti ale vzbudila jezdecká stvoření nazgûlů, tzv. fell beasts. Ve filmech připomínají okřídlené draky, ale v knihách je Tolkien popsal jako tvory bez peří i šupin, s blanitými křídly a zápachem rozkladu. Popisuje je jako „stvoření staršího světa“. Fanoušek se dokonce Tolkienovi ptal, zda se jedná o pterodaktyla – Tolkien odpověděl:

„Nechtěl jsem, aby jezdecké stvoření Černokněžného krále bylo pterodaktyl, jak se tomu dnes říká… Ale je zřejmé, že z něj čerpá, a popis skutečně poskytuje jistý rámec, jak by mohlo být posledním přeživším tvorem starších geologických dob.“

Jinými slovy, Tolkien považoval tyto tvory za fantasy verze prehistorických bytostí, nikoliv přímo za pterodaktyly. V době, kdy psal tyto řádky (1958), navíc nebylo o pravěku známo tolik co dnes.

Draci jako prehistorické příšery?

Podobný pohled lze vztáhnout na draky, kteří v Tolkienově světě hrají zásadní roli. Draci jako Smaug připomínají svými znaky predátory typu Tyrannosaurus rex – mají obrovské tělo, ostré zuby a drápy, kombinují znaky plazů a ptáků. Existují však různé druhy draků – někteří bez křídel (např. Glaurung), jiní obrovští jako Ancalagon Černý, který padl z nebe a zničil celé hory.

Ačkoli draci mohou být fantasy obdobou dinosaurů, Tolkien výslovně odmítl, že by se mělo jednat o totéž. V eseji „O pohádkách“ napsal, že mu příbuzní vnucovali zájem o zoologii místo fantazie:

„Měl jsem rád prehistorická zvířata… Ale nelíbilo se mi, když mi tvrdili, že ta stvoření jsou draci. Nechtěl jsem, aby mi věda ukradla pohádku.“

Historie Středozemě není naše historie

Navzdory jistým podobnostem s pravěkem Středozem nesleduje časovou osu naší Země. Silmarillion popisuje vznik světa a jeho dějiny až do Třetího věku, ale nikde nezmiňuje dinosaury, pralidi, dopad meteoritu nebo doby ledové. Tolkien záměrně vytvořil mytologii, nikoliv historii.

V rámci příběhu je Silmarillion překladem textů, které Bilbo našel v Roklince – šlo o dávné elfské spisy. Dokonce i v rámci samotného světa je tedy možné, že záznamy nejsou zcela přesné, ale tvoří spíše legendy než faktickou kroniku.

Závěrem – byli ve Středozemi dinosauři?

Možná ne přímo dinosauři, jak je známe z vědy, ale některá stvoření v Pánu prstenů a Hobitovi mají zjevné paralely s prehistorickými živočichy. Tolkien tyto tvory použil jako inspiraci, ale přetvořil je do podoby, která odpovídá jeho pohádkovému a mytologickému světu. Místo přesné vědecké rekonstrukce nám dal svět, kde pravěk existuje jako legenda – a to dělá Středozem tak fascinující.

Zdroj: CBR

Tomáš Rohlena

Tomáš Rohlena je vášnivý fanoušek filmů a seriálů, který se dlouhodobě pohybuje v prostředí filmové a televizní tvorby. Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí. Díky letitým zkušenostem a přehledu o hereckých obsazeních, trendech i průmyslových proměnách patří mezi uznávané znalce filmového prostředí a jeho insiderů.

Zobrazit celé bio