Billy Corgan se po letech vrátil ke skladbě The End Is the Beginning Is the End, kterou The Smashing Pumpkins nahráli pro film Batman a Robin. Podle jeho vzpomínek šlo v době vydání o naprosté zklamání. Píseň sice vyšla na soundtracku, jenže téměř nikoho nezaujala. Nepřišla silná reakce fanoušků, nevznikl kolem ní větší rozruch a celé spojení s filmem rychle zapadlo.
Corgan o tom mluvil v rozhovoru pro pořad And the Writer Is a přiznal, že tehdy skladbu vnímal jako neúspěch. O to silnější pro něj bylo, když se po dlouhé době vrátila do popředí a publikum ji začalo vnímat úplně jinak. Příběh této písně je podle něj důkazem, že skutečnou hodnotu hudby nelze vždy poznat hned po vydání.
Od Batmana k filmu Strážci – Watchmen
Zásadní obrat nastal až po patnácti až dvaceti letech, kdy byla skladba použita v traileru k filmu Strážci – Watchmen. Právě tehdy si ji mnoho lidí znovu spojilo s výraznými obrazy a silnou atmosférou. Z písně, která při svém vzniku téměř nikoho nezajímala, se najednou stal téměř kultovní kus, který začal fungovat mnohem výrazněji než v době svého prvního uvedení.
Corgan tím zdůraznil, že umělci často nemohou sami rozhodnout, jakou cenu jejich dílo nakonec bude mít. Pokud své tvorbě věří, musí ji poslat do světa s nadějí, že si jednou najde správné publikum.
Právě to je podle něj nejdůležitější. Tvůrce nemá vždy možnost odhadnout, kdy a za jakých okolností jeho práce opravdu zarezonuje. Někdy je potřeba, aby skladba dozrála v čase nebo aby se objevila ve zcela jiném kontextu, než pro jaký původně vznikla.

Při pohledu na filmové soundtracky druhé poloviny devadesátých let se často připomíná hlavně Batman navždy. Tato deska nabídla řadu výrazných jmen i skladeb, které si posluchači vybavují dodnes. Mezi nejznámější patří například Hold Me, Thrill Me, Kiss Me, Kill Me od U2 nebo Kiss From a Rose od Seala. Vedle nich ale soundtrack obsahoval i další ceněné písně od interpretů jako Mazzy Star, Massive Attack, Tracy Thorn, Nick Cave, PJ Harvey nebo The Flaming Lips.
Oproti tomu soundtrack k filmu Batman a Robin nezanechal tak silnou stopu. Přestože se na něm objevilo několik zajímavých skladeb, nikdy nezískal tak pevné místo v popkulturní paměti. I proto Corganova píseň tehdy snadno zapadla. Ve stínu samotného filmu i méně výrazného přijetí celé desky neměla mnoho prostoru stát se okamžitým hitem.
Hudba si publikum někdy najde až po letech
Celý příběh ukazuje, jak nepředvídatelný může být osud jedné skladby. To, co je v době vydání považováno za omyl nebo promarněnou příležitost, se může později proměnit v respektovanou a silně prožívanou píseň. V případě The End Is the Beginning Is the End pomohlo nové zasazení do prostředí traileru, kde skladba získala větší dramatickou sílu i nový význam.
Corganův pohled zároveň připomíná, že hudba je velmi subjektivní záležitost. Každý posluchač si k ní hledá vlastní cestu a někdy rozhodují okolnosti, které nelze naplánovat. Jedna éra skladbu mine bez větší odezvy, zatímco jiná ji přijme jako něco mimořádného.
Vzkaz pro tvůrce i fanoušky
Příběh této písně není jen zajímavou vzpomínkou na éru komiksových soundtracků. Je to také připomínka, že umělecké dílo nemusí uspět hned, aby mělo smysl. Důležité je vložit do něj maximum energie, přesvědčení a osobního výrazu. Pokud je v něm něco skutečného, může si svou chvíli najít klidně až po mnoha letech.
V případě Billyho Corgana tak skladba původně spojená s jedním z nejméně ceněných batmanovských filmů nakonec získala mnohem silnější postavení, než kdokoli čekal. Z nenápadné položky na soundtracku se stala píseň, kterou si lidé pamatují díky jiné filmové události a která dnes působí jako důkaz, že čas umí s hudbou pracovat překvapivým způsobem.
Zdroj: JoBlo






