Rána bleskem propojuje svět středoškolské satiry s existenciálním mementem: hrdina je doslova zasažen bleskem na samém začátku a z posmrtného odstupu glosuje, jak se snažil vymanit z maloměstské letargie. Jeho plán byl směsicí zarputilosti a cynismu – rozjet literární časopis, přinutit spolužáky ke spolupráci pomocí jejich tajemství a vyšlapat si cestu na vysněnou univerzitu. V kulisách rozhárané rodiny, kde unavená matka přežívá ze dne na den a otec utekl do nového života, vzniká portrét talentu, který se rve s tím, že svět kolem je menší než jeho ambice. Vtip tu má ostré hrany a drhne o realitu: vypravěč po smrti ironicky komentuje živé, maloměstská apatie dusí, ale jiskry kreativity pořád škrtají o beton.
Jako filmové téma Rána bleskem funguje i jako metafora: nečekaná rána obrátí vyprávění naruby a dá mu strukturu odpočtu. Sází na chytrou voiceover poetiku, která navazuje na tradici černohumorných středoškolských dramat, ale zároveň zůstává intimní zpovědí o ceně ambicí. Ambice versus prostředí jsou tu klíčem – hrdinův plán je nedokonalý, někdy krutý, ale jeho hlad po smyslu je nakažlivý. Výsledkem je hořkosladká reflexe o tom, že touha něco po sobě zanechat nemusí mít velká gesta; stačí rozsvítit pár světel v místě, kde se jinak jen čeká na další bouřku.
Co by vás mohlo zajímat: Natchez, Stitch Head, Death by Lightning, Betty Gilpin
