Lonny Price patří k těm tvůrcům, kteří dlouhodobě a promyšleně propojují svět filmu s divadlem. Začínal jako herec na Broadwayi, ale postupně se stal režisérem a dramaturgem, jenž umí jevištní energii přenést na obrazovku tak, aby neztratila intenzitu ani hudební detail. Jeho práce ukazují, že mezi orchestřištěm a střižnou existuje živý, obousměrný dialog: kamera se stává dalším partnerem herců a muzikantů a divadelní rytmus se proměňuje v filmovou dynamiku.
Výrazným mostem mezi médii je jeho dokument Best Worst Thing That Ever Could Have Happened, osobní i analytický pohled na legendární (a původně neúspěšnou) produkci Sondheimovy Merrily We Roll Along. Price využívá archivní materiály, rozhovory i vlastní zkušenost člena původního obsazení a skládá film o paměti, ambici a o tom, jak se z uměleckého pádu může po letech stát mýtus. Dokument funguje zároveň jako kronika Broadwaye i jako obecná úvaha o tvorbě a o ceně, kterou za ni platíme.
Neméně důležitá je jeho režijní práce na koncertních a inscenačních verzích muzikálů, které byly natočeny pro televizi či do kin. Projekty jako velkoobsazené koncerty Sondheima nebo filmařsky pojaté orchestrální inscenace (například Company s New York Philharmonic) ukazují Priceovu přesnost v práci s detailem, zvukem a rytmem střihu. Díky takovým přenosům se divadlo stává dostupnější, aniž by přišlo o duši – a Price patří mezi ty, kdo dokázali z „záznamu představení“ udělat svébytný filmový zážitek.
Co by vás mohlo zajímat: Jack Weston, Jane Brucker, Max Cantor, Neal Jones
