Diane Keaton je jednou z těch filmových osobností, které se nedají vtěsnat do jedné škatulky: herečka s výraznou osobností, režisérka s citem pro detail a ikona stylu, jež ovlivnila, jak se v kinech vyprávějí milostné i rodinné příběhy. Její kariéra tvoří most mezi novým Hollywoodem 70. let a současnými romantickými komediemi, mezi komikou a dramatem, mezi obrazem a kostýmem. V Keaton se potkává filmařská řemeslnost s civilní spontánností; kamera s ní pracuje jako s partnerem v tanci, protože její gesta, pauzy i úsměvy jsou přesně rytmizované a přitom působí nečekaně přirozeně.
Na jedné straně zanechala stopu v dramatu, kde prokazuje tichou intenzitu a etickou naléhavost; na druhé straně definovala podobu moderní komedie o vztazích, v níž neurotičnost, zranitelnost i vzdor vytvářejí vrstevnaté hrdinky. Její způsob mluvy – hudební, lehce rozkolísaný – se pojí s přesnou fyzickou komikou. Keaton dokáže měnit energii scény jediným pohledem, trhnutím ramen či odvážně dlouhou pauzou, a tím dodává i známým žánrovým situacím jiskru překvapení.
Neoddělitelnou součástí jejího filmového jazyka je kostým. V pánském saku, širokých kalhotách a klobouku se zrodil archetyp hrdinky, pro niž je móda nikoli ozdoba, ale vyprávěcí nástroj: obnažuje křehkost, maskuje nejistotu, vyjednává moc. Tento dialog mezi postavou a šatníkem proměnil přístup kostýmních návrhářů i diváků – důkaz, že styl může být dramaturgií a charakter se může psát látkou a střihem.
V pozdější tvorbě se Diane Keaton stala tváří příběhů o zralé lásce a druhých začátcích. Romantické komedie přestaly být jen doménou dvacátníků; díky její přítomnosti dostaly prostor otázky autonomie, práce, rodiny a těla stárnoucí ženy – bez sentimentu, s humorem a sebevědomím. Její smích umí převrátit melancholii v odvahu a pláč proměnit v gesto svobody.
Jako režisérka přináší cit pro montáž vzpomínek a drobnokresbu rodinných vazeb. Ve svých projektech se zajímá o to, jak si lidé vyprávějí vlastní životy – skrze fotografie, telefonáty, drobné rituály. Výsledkem jsou filmy, které působí jako ručně lepené alba: intimní, hravé, a přesto přemýšlivé.
Odkaz Diane Keaton proto nespočívá jen v cenách a titulcích, ale v tom, že redefinovala ženskou filmovou postavu: chytrou a zároveň klopýtající, nezávislou i toužící po blízkosti. Naučila romantickou komedii mluvit jazykem autenticity a dramatu připomněla, že i ticho má svou hudbu. Díky ní film ukázal, že styl je charakter a že humor může být nejodvážnější formou pravdy.
Co by vás mohlo zajímat: Molly Price, Dexter: Resurrectio, Wonder Man, ellen ripleyovová
