Na pomezí filmu a televize stojí výrazný fenomén „filmovosti“ v seriálové tvorbě, který ztělesňuje showrunner a scenárista Chris Mundy. V době streamovacích platforem se rozdíly mezi filmem a seriálem stírají: záběry jsou komponované s pečlivostí celovečerních snímků, rytmus vyprávění se zpomaluje, aby vynikl detail a ticho, a morální nejednoznačnost se stává hnací silou. Mundy tuto estetiku vtiskl zejména Ozarku, jehož vizuální tón a práce s napětím připomínají moderní kriminální thrillery s důrazem na náladu a prostředí.
Mundy jako hlavní autor a producent řídí látku podobně, jak by to v celovečerním filmu dělal režisér: propojuje scénář, herecké výkony i vizuální koncept do jediného soudržného hlasu. Spolupráce s filmovými talenty – od herce a režiséra Jasona Batemana přes špičkové kameramany – posouvá seriál k „filmovému“ zážitku: temná barevná paleta, promyšlené kompozice a zvuková střídmost vytvářejí svět, který působí jako dlouhý, pečlivě vystavěný neo-noir. Tato souhra ukazuje, že role showrunnera se v éře prestižní televize přibližuje filmovému autorovi.
Zkušenost Chrise Mundyho s různými žánry kriminálních a dramatických sérií mu dává cit pro strukturu, gradaci a motivickou práci, které tradičně spojujeme s filmem. Výsledkem je seriálový formát, jenž se chová jako série provázaných „kapitol“ jednoho velkého filmu: s důrazem na vizuální metafory, důslednou výstavbu postav a etické dilemata. Právě zde se svět filmu a televize potkává nejzřetelněji – v autorství, které přenáší filmový jazyk do dlouhé formy, aniž by ztratil tah na branku epizodického vyprávění.
Co by vás mohlo zajímat: Jiří Pecha, Leoš Suchařípa, What Happens v Night, Nevěsta!
