Brittany Allen patří k tvůrkyním, které propojují svět filmu z několika stran najednou: před kamerou dokáže vtisknout postavám syrovou křehkost i odhodlání, za mixážním pultem pak buduje zvukové krajiny, jež příběhu dodají tep a nerv. Její dráha se nejvýrazněji protíná s moderním žánrovým filmem, kde se napětí, psychologická intimita a vizuální nápaditost často setkávají v omezených podmínkách – a právě tam vyniká cit pro detail, rytmus a náladu, který Allen přináší jak jako herečka, tak jako skladatelka.
V thrilleru a hororu se pravidelně ujímá rolí, které stojí na promyšlené proměně hrdinky: od strachu přes vztek až po houževnatost. Její výkon ve vyprávění o přežití v nehostinné krajině či v komorních hrách o důvěře a zradě staví na tělesnosti, pohledu a tichu – tedy na prostředcích, které kamera snímá z bezprostřední blízkosti. Díky tomu působí i extrémní situace uvěřitelně a napětí neroste jen z žánrových klišé, ale i z jemných posunů v chování postav. Z podobných ingrediencí těží i její účinkování ve větších franšízích, kde dokáže v rámci pravidel série dodat momenty lidskosti a zranitelnosti.
Neméně zajímavá je hudební stopa Brittany Allen. Její partitury pracují s pulsem a texturou: temné syntezátorové plochy, drobné perkusivní detaily a pozvolné harmonické napětí nenápadně utahují šrouby a vedou diváka scénou, aniž by přehlušily obraz. V menších nezávislých produkcích tak hudba nepůsobí jako přidaná vrstva, ale jako nedílná součást vyprávění – reaguje na dech postavy, na rytmus střihu i na proměnu prostoru. Allen tím potvrzuje, jak plodná může být spolupráce mezi hereckou zkušeností a kompozičním uvažováním: znalost toho, co kamera „slyší“, pomáhá přesně dávkovat emoce.
V širším kontextu současné kinematografie ztělesňuje Brittany Allen trend mnohovrstevnatých tvůrkyň, které přinášejí do žánru specificky osobní rukopis a nebojí se překračovat profese. Její práce ukazuje, že napětí se nerodí jen ze scénáře a režie, ale z dialogu obrazu, těla a zvuku. A právě tento dialog je důvodem, proč se na filmech, jichž je součástí, těžko hledá tlačítko pauzy – běží plynule jako srdce, které udává tempo příběhu.
Co by vás mohlo zajímat: Gene Gallerano, William Pisciotta, Corbin Bernsen, Eric Nelsen
