Ve světě filmu se občas stane, že krátké slůvko přeskočí z televizních obrazovek do kinosálů a stane se univerzálním signálem pro žert, ironii nebo nečekaný zvrat. Takovým fenoménem je i Bazinga – výraz, který se v popkultuře ujal jako okamžité upozornění, že vše, co divák právě viděl nebo slyšel, byla chytrá hra s očekáváním. Filmy si takové kulturní zkratky rády půjčují: stačí jediné slovo a sál se zasměje, protože rozumí kódu. V traileru, v drobném cameu, v rychlé hlášce vedlejší postavy – tam všude se může Bazinga stát mrknutím směrem k publiku, které miluje metahumor.
Z hlediska filmařského řemesla funguje Bazinga jako komediální interpunkce. Scénář vystaví situaci, napětí se na okamžik vyhrotí, a pak přichází slovní špendlík, který balón propíchne. Tenhle mechanismus je blízký klasickým gagům i moderním easter eggům: tvůrci jej využívají při odlehčení exponovaného výkladu, během post-credit scény nebo v dialogu, kde génius s nulovým taktem rozstřelí patos jednou poznámkou. Přesah je patrný i v marketingu – jednoduché heslo na plakátu či v teaseru dokáže připomenout publiku sdílenou zkušenost a vyvolat dojem spolupatřictví.
Za úspěchem stojí i archetyp, který se k filmovému plátnu hodí: brilantní, trochu nepraktický mozek s dětinskou radostí z vítězství v drobném logickém souboji. Když taková postava ve filmu pronese své malé vítězné „mám vás“, může to znít právě jako Bazinga. V lokalizacích se často nechává beze změny, protože funguje jako značková výkřička i v jiných jazycích. Ať už jde o přímý citát, skrytou narážku, nebo jen rytmus vtipu, fenomén ukazuje, jak pevně jsou dnes propojené film, televize i internetová mem-kultura – jediné slovo stačí k tomu, aby si celý sál porozuměl.
Co by vás mohlo zajímat: Iain Armitage, Craig T. Nelson, avatar: legenda o angovi, Buldok z Poděbrad
