Barbara Bel Geddes bývá v paměti publika spojována s televizí, ale její přínos filmovému světu je výrazný a svébytný. V éře klasického Hollywoodu přinášela do ženských rolí inteligenci, křehkost i suchý humor, které narušovaly dobové stereotypy. Její filmové postavy nebývaly jen objekty touhy či dekorací příběhu; fungovaly jako etické a emoční kotvy, skrze něž se vyjevovala pravda o hlavních hrdinech. Tím se Bel Geddes stala tichou průkopnicí civilního herectví, které dává důraz na vnitřní napětí místo okázalých gest.
Nejviditelnějším otiskem ve filmové historii je její Midge ve filmu Alfreda Hitchcocka Vertigo. Jako přítelkyně Scottieho je Midge racionálním protipólem jeho posedlosti: v jejím sarkasmu a něžné starostlivosti se zrcadlí morální kompas příběhu. Bel Geddes tu pracuje s mikrogesty – rukou u kreslicího prkna, zlomeným úsměvem po odmítnutí – a ukazuje, jak může vedle monumentální romantické mytologie existovat lidské, všední, a proto hluboce dojemné drama.
Její filmová dráha se rozběhla už koncem čtyřicátých let a brzy přinesla oscarovou nominaci za I Remember Mama. Spolupráce s Maxem Ophülsem na Caught i s Eliou Kazanem na Panic in the Streets ji postavila do středu proměny poválečné kinematografie: mezi studiovou noblesou a sociálně laděným realismem. Z divadelního zázemí si přenesla přesnost rytmu a cit pro prostor; není náhoda, že byla dcerou vizionářského scénografa Normana Bela Gedda – citlivost k mizanscéně u ní přirozeně splývá s psychologií postavy.
Bel Geddes plynule překračovala hranice médií: v Alfred Hitchcock Presents předvedla, jak filmová vypravěčská kázeň dokáže rozkvést i v televizním formátu. Tato průchodnost mezi filmem, televizí a jevištěm není jen biografickou zajímavostí, ale tématem jejího díla: ženské postavy mohou být současně praktické i lyrické, zranitelné i pevné. Právě tato mnohoznačnost z ní dělá inspiraci pro tvůrce, kteří chtějí vyprávět o intimitě bez patosu a o vášni bez ornamentů – a ukazuje, že film může být stejně pravdivý v šepotu jako v křiku.
Co by vás mohlo zajímat: dallas, Larry Hagman, Lesley-Anne Down, Linda Gray
