Akční drama F1 s Bradem Pittem se po uvedení do kin proměnilo ve výrazný komerční úspěch. Snímek režiséra Josepha Kosinského si ve světě připsal vysoké tržby a velmi slušný ohlas publika měl také ve Francii, kde na něj dorazily miliony diváků. Přestože návštěvnost i divácké hodnocení naznačují, že si film našel široké publikum, vedle pochval se od začátku ozývaly i kritičtější hlasy.
Právě do této debaty nyní vstoupila i Jodie Foster, herečka a režisérka oceněná dvěma Oscary. Její vyjádření vyvolalo pozornost hlavně proto, že neútočila na finanční výsledek ani technické zpracování, ale na samotný pocit z filmu a způsob, jakým podle ní působí jeho scénář i herecké vedení.
Jodie Foster vidí ve filmu stopu umělé inteligence
Během konference v Aspenu v Coloradu Foster uvedla, že při sledování filmu měla dojem, jako by vznikl podle principů umělé inteligence. Zdůraznila přitom, že to neříká s cílem film shazovat, protože je zjevné, že si našel publikum a vydělal obrovské peníze. Přesto podle ní působí jako dílo sestavené přesně podle naučených pravidel.
Když se dívám na film jako F1, mám pocit, že byl vytvořený umělou inteligencí.
Podle Foster je stavba příběhu až příliš školometská a jednotlivé scény i dialogy fungují přesně tak, jak by se od podobného blockbusteru čekalo. V jejím pohledu nejde o spontánní nebo překvapivé vyprávění, ale o pečlivě sestavený produkt, který naplňuje známé vzorce a nepokouší se je překročit.
Technická velkolepost versus pocit předvídatelnosti
Foster zároveň nepopírala, že tvůrci zvládli technickou stránku filmu na vysoké úrovni. Uznala, že vzniklo něco rozmáchlého, vizuálně působivého a atraktivního. Právě v tom ale podle ní spočívá současný rozpor velkých studiových produkcí. Na jedné straně umějí nabídnout podívanou, na druhé straně mohou působit dojmem, že jsou složené z již známých prvků převzatých odjinud a upravených do co nejlépe fungující podoby.
Její komentář tak neútočí pouze na jeden film, ale spíš na širší tendenci dnešní komerční kinematografie. V ní se často sází na bezpečné postupy, známé emoce a scénáře, které diváka vedou přesně tam, kam se od začátku předpokládá. Výsledkem může být efektivní podívaná, ale zároveň i dojem určité vypočítanosti.
Debata o AI v Hollywoodu sílí
Herečka své hodnocení F1 rychle propojila s větší diskusí o nástupu umělé inteligence ve filmovém průmyslu. Připomněla, že každá velká technologická změna už dříve zásadně ovlivnila výrobu filmů, ať už šlo o digitální efekty nebo nové výrobní postupy. AI je podle ní další silný zlom, který už nyní mění fungování celého odvětví.
Foster upozornila hlavně na to, že umělá inteligence a digitální nástroje už nahrazují konkrétní pracovní místa. Jako příklad zmínila hromadné scény, kde studia snižují náklady tím, že kompars násobí digitálně místo toho, aby zaměstnala více lidí. Tím se podle ní nevede jen technický pokrok, ale i boj o férové podmínky práce.
Umělá inteligence už dnes nahrazuje lidi a filmový průmysl se s tím musí vyrovnat spravedlivě.
Podle Foster musí přijít jasná pravidla
Jodie Foster se domnívá, že důležitou roli by v této oblasti měly sehrát odbory a profesní organizace. Pokud bude možné podobu herce nebo účinkujícího využít opakovaně digitálně, mělo by se to podle ní promítnout i do odměny. Jinak hrozí, že technologie zrychlí výrobu, ale zároveň oslabí hodnotu lidské práce.
Zároveň však AI zcela neodmítá. Podle ní může být užitečná při menších a praktických úkolech, například při přípravě scén nebo jejich předběžné vizualizaci před samotným natáčením. Klíčové ale je, aby technologii stále řídili filmaři a aby nezmizel lidský záměr, cit a osobitost.
Výrok Jodie Foster nepřišel do prázdna. Už při premiéře filmu se objevovaly názory, že příběh je příliš očekávatelný a scénář působí zastarale. Některá média ho označila za slabý, jiná za nepřekvapivý nebo za příliš průhlednou variaci na známý model úspěchového dramatu. Zatímco diváci byli podstatně vstřícnější, část kritiky měla pocit, že film spoléhá více na efektní balení než na originální obsah.
Právě proto komentář Jodie Foster rezonuje tak silně. Nejde jen o ostrou poznámku na účet jednoho hitu s Bradem Pittem, ale o otázku, zda se velké hollywoodské filmy nezačínají podobat produktům navrženým algoritmem. Foster věří, že pokud si tvůrci nad technologií udrží kontrolu, může jim pomoci vytvářet lepší a lidštější díla. Pokud ne, hrozí, že bude ve filmech přibývat dokonalé formy, ale ubývat skutečná originalita.
Zdroj: Allocine, Deadline
