Clint Eastwood je v Hollywoodu symbolem nezdolnosti. Ať už v roli Muže beze jména, nebo neústupného detektiva Harryho Callahana, vždy působil dojmem, že neexistuje nic, co by nezvládl. Přesto existuje jeden jediný okamžik v jeho kariéře, který ho zasáhl více než cokoli, co kdy před kamerou zažil. A paradoxně nešlo o fyzický výkon, ale o psychický šok.
V roce 1975 natáčel Eastwood thriller Vražda v Eigeru, v němž nejen hrál hlavní roli horolezce a nájemného zabijáka Jonathana Hemlocka, ale film také režíroval. Příběh jej zavedl na švýcarský Eiger – jednu z nejnebezpečnějších hor světa. A právě tam vznikla scéna, která herce pronásledovala ještě další tři dny po jejím natočení.
Pád z útesu který šlo jen těžko zahrát
Eastwood trval na tom, že všechny horské scény budou skutečné. Žádné kulisy, žádné umělé stěny. Jen on, štáb a skutečná skalní stěna Eigeru. Při natáčení dramatické sekvence, kdy jeho postava padá z hory a zachytí se pouze díky jistícímu lanu, herec zažil okamžik, který později označil za psychicky nejtěžší výkon své kariéry.
„Musel jsem se sám odříznout v situaci, která byla proti přirozenému pudu sebezáchovy,“ popsal Eastwood v jednom ze svých rozhovorů. „Když jsme viseli dva tisíce stop nad zemí, bylo to něco, co nezapomenete.“ Po natočení scény byl podle vlastních slov tři dny „mimo“, mlčenlivý a neklidný.
Smrt která zasáhla celé natáčení
Natáčení filmu Vražda v Eigeru nebylo jen náročné – bylo skutečně nebezpečné. Hned druhý den došlo k tragédii. Britský horolezec David Knowles, člen štábu a zkušený lezec, zahynul při natáčení scény s padajícími balvany. Jeho smrt dopadla těžce nejen na produkci, ale především na Eastwooda, který musel pokračovat v práci s vědomím této ztráty.
Eastwood se později nechal slyšet, že Knowlesova smrt jeho psychický stav při riskantním kaskadérském výkonu ještě umocnila. „Myslel jsem na to, že už někdo za film zaplatil životem,“ řekl. „To vás poznamená.“
Realismus který ohromil i kritiky
Ačkoli film nezískal jednoznačný kritický úspěch, všichni se shodli na jediném – horské scény byly dechberoucí. V době, kdy většina filmů používala kulisy nebo zadní projekci, nabídla Vražda v Eigeru syrové, skutečné prostředí a reálné výšky. Roger Ebert tehdy napsal, že navzdory slabšímu příběhu jsou záběry z hor natolik působivé, že zastíní všechny ostatní chyby.
To, co dnes zvládá Tom Cruise s nejmodernějším jištěním, dělal Eastwood téměř půl století před ním – a bez dublérů.
Proč tenhle film v Eastwoodově kariéře nepřekřičely ani jeho nejslavnější role
Vražda v Eigeru se sice nestala jeho nejslavnějším filmem, ale rozhodně patří k jeho nejodvážnějším. Nabízí jedinečný pohled na to, jak by Eastwood mohl vypadat v roli Jamese Bonda, a dodnes je ceněný pro úchvatné záběry švýcarských hor a nebezpečné kaskadérské výkony.
Navzdory psychickému otřesu, nebezpečnému prostředí i tragédii na place má film mezi fanoušky stálé místo. A je důkazem, že když Clint Eastwood řekne, že něco udělá sám, myslí to opravdu vážně.
Zdroj: Slashfilm
