Seriál Manuela se stal prvním skutečně nekonečným televizním příběhem, který české divačky v 90. letech masově sledovaly, a pro mnoho z nich znamenal úplně nový způsob prožívání televizní zábavy. Do té doby byli diváci zvyklí na uzavřené seriály nebo inscenace, zatímco Manuela nabízela dlouhý, emotivní a každodenní příběh, který se stal součástí běžného života. Vysílání v roce 1993 na tehdejší Premiéra TV znamenalo malou televizní revoluci. Najednou se doma řešilo, kdo je hodný, kdo zlý a jaký další osud čeká hlavní hrdinku.
Telenovely jako nový fenomén devadesátých let
Telenovely vznikly v Latinské Americe jako televizní obdoba rozhlasových seriálů a jejich popularita postupně přerostla hranice kontinentu. V 60. a 70. letech se staly běžnou součástí vysílání v Brazílii, Venezuele, Mexiku nebo Argentině a později se začaly šířit i do Evropy. Oproti západním seriálům měly jasně daný konec, silně melodramatický děj a výrazné rozdělení postav na kladné a záporné. Český divák se s tímto stylem setkal poprvé na kanálu OK3, ale skutečný průlom přišel až s Manuelou, která se vysílala pravidelně a dlouhodobě.
Premiéra TV a začátek televizní závislosti
Televize Prima, tehdy ještě pod názvem Premiéra TV, vsadila v roce 1993 na argentinskou Manuelu a trefila se do nálady doby. Seriál byl zpočátku dostupný hlavně v Praze, ale i tak si rychle získal obrovskou pozornost. Diváci si plánovali den podle vysílání a Manuela se stala tématem rozhovorů v práci, ve škole i doma. Pro mnoho žen šlo o první seriál, u kterého měly pocit, že sledují něco „svého“, emočně silného a dlouhodobého.
Manuela / Foto: Deltavision
Dvě sestry, jeden osud a nekonečné drama
Příběh seriálu stojí na osudech dvou nevlastních sester – hodné Manuely a zlé Isabely. Kořeny jejich tragického propojení sahají až na Sicílii, kde rodinná nenávist zničila lásku Mirandy a Corrada. Osud je zavede až do Argentiny, kde se jejich životy znovu propletou, aniž by o sobě sestry dlouho věděly. Nešťastná nehoda, záměna identity a touha po pomstě vytvořily základ nekonečného dramatu, které diváky udržovalo v napětí po stovky epizod. Právě kontrast dobra a zla byl jedním z hlavních důvodů, proč Manuela tolik fungovala.
Grecia Colmenares jako královna telenovel
V dvojroli Manuely a Isabely excelovala herečka Grecia Colmenares, která se díky seriálu stala ikonou telenovel nejen v Latinské Americe, ale i v Evropě. Narodila se v roce 1962 ve Venezuele a už od dětství směřovala k herectví. Do světa telenovel vstoupila velmi brzy a postupně se vypracovala mezi nejobsazovanější herečky svého žánru. Manuela pro ni znamenala vrchol kariéry – seriál měl obrovský mezinárodní úspěch a Colmenares za svůj výkon získala několik ocenění. Pro české divačky se stala symbolem křehké krásy i osudové ženy.
Dvojrole, výměny hereček a seriálové zajímavosti
Manuela byla typickým příkladem telenovely, která si hrála s identitami postav. Grecia Colmenares ztvárnila nejen Manuelu Verezzovou, ale i Isabelu Guerrerovou, přičemž postavu Isabely během seriálu převzaly ještě další dvě herečky. Také další role byly obsazeny dvojmo, například Gabriel Corrado jako otec a syn. Zajímavostí je, že hlavní sestry se tváří v tvář setkají pouze jedinkrát za celou telenovelu, což ještě posilovalo napětí a očekávání diváků. Existují navíc dvě verze seriálu – argentinská a italská – které se liší počtem dílů i samotným závěrem.
Proč byla Manuela takovým hitem
Úspěch Manuely nelze vysvětlit jen příběhem. V době společenských změn po roce 1989 nabízela jistotu, emoce a jasně daný svět, kde dobro a zlo měly srozumitelná pravidla. Diváci se mohli ztotožnit s utrpením hlavní hrdinky a zároveň si užívat přehnané drama, které bylo únikem od reality. Seriál vytvořil silnou diváckou komunitu, která sdílela emoce, sympatie i nenávist k jednotlivým postavám.
Jak se na Manuelu díváme dnes
Z dnešního pohledu působí Manuela na mnohé diváky naivně, přehnaně a pomalu. Na databázích má velmi nízké hodnocení a je často označována za jeden z nejslabších seriálů své doby. Přesto zůstává důležitým milníkem české televizní historie. Byla první, otevřela dveře dalším telenovelám a ukázala, že i dlouhé, emotivní seriály mohou mít obrovský úspěch. Pro tisíce divaček zůstává dodnes nostalgickou vzpomínkou na dobu, kdy televize dokázala úplně pohltit.
Zdroj: imDb, ČSFD, Žena-in, Vlasta, autorský text
Tomáš Rohlena
Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí.
