Herečka Jodie Foster se po letech vrací ke svým začátkům v Hollywoodu a otevřeně mluví o tom, proč se její zkušenost dětské herecké hvězdy výrazně lišila od osudů mnoha jejích vrstevníků. Přestože vstoupila do filmového světa velmi brzy, věří, že právě její výjimečné postavení a osobnost ji uchránily před nejtemnější stránkou filmového průmyslu.
Dětská hvězda v nebezpečném světě
Jodie Foster bylo teprve třináct let, když zazářila ve filmu Taxikář. Dnes, s odstupem téměř padesáti let, si uvědomuje, jak křehká tato pozice mohla být. V rozhovoru pro americké rádio NPR, poskytnutém u příležitosti výročí filmu, se zamyslela nad tím, proč ji nepotkaly traumatické zkušenosti, o nichž dnes mluví řada bývalých dětských herců.
Přiznává, že i ona se setkávala s mikroagresí a sexismem, které označuje za běžnou součást pracovního života žen. Zásadní rozdíl ale podle ní spočíval v tom, že už jako teenager měla neobvyklou míru kontroly nad svou kariérou.

Moc jako ochranný štít
Herečka otevřeně říká, že zlom přišel velmi brzy. V momentě, kdy získala svou první oscarovou nominaci, se podle vlastních slov ocitla v jiné kategorii lidí. Měla moc. A právě ta se stala její ochranou.
„Byla jsem příliš nebezpečná na to, aby si na mě někdo troufl. Měla jsem možnost zničit kariéry nebo si říct o pomoc. A to mě vyřadilo z okruhu obětí,“ popsala bez obalu.
Osobnost, kterou nebylo snadné manipulovat
Jodie Foster zároveň zdůrazňuje, že roli hrála i její povaha. Sama sebe popisuje jako člověka, který jedná přímo, racionálně a nenechává své emoce snadno čitelné. To podle ní výrazně snižovalo možnost manipulace.
Podle herečky predátoři využívají slabost, věk a bezmoc. Právě absence moci je tím, co z mladých lidí dělá snadné cíle. „Zneužívání je vždy o moci. O tom někoho ovládnout a zmenšit,“ shrnuje.

Herectví jako škola přežití
Jodie Foster začala hrát už v pěti letech a sama přiznává, že filmový průmysl ji naučil určité odolnosti. Naučila se ovládat emoce, přežít tlak a fungovat v extrémních situacích. Tyto schopnosti jí pomáhaly po většinu kariéry.
S věkem ale přišlo další uvědomění. Strategie přežití, které fungují v mládí a v náročném pracovním prostředí, se mohou později stát překážkou v osobním životě. I ty je podle Foster potřeba se časem naučit odkládat.
Zdroj: People






