Každé ráno bojoval s budíkem, výtahem i vlastním osudem. Ugo Fantozzi, nešťastný italský účetní, se stal jednou z nejvýraznějších filmových postav evropské kinematografie, přestože zosobňoval naprostý opak filmového hrdiny. Byl ustrašený, směšný, neúspěšný a věčně ponižovaný. Právě proto si ho miliony diváků zamilovaly. Za jeho vznikem stál herec, spisovatel a satirik Paolo Villaggio, který do Fantozziho vložil vlastní životní zkušenost i frustraci z moderní společnosti.
Zrození smolaře který mluvil za všechny
Postava Uga Fantozziho se poprvé objevila už koncem šedesátých let v televizních skečích a povídkách, které Villaggio psal na základě své vlastní práce ve velké korporaci. Několik let totiž skutečně působil jako účetní a právě tam poznal svět absurdní byrokracie, ponižujících nadřízených a bezmocných zaměstnanců. Fantozzi se stal ztělesněním člověka, který se snaží být poctivý, ale systém ho pokaždé semele.
Když v roce 1975 vstoupil do kin první film Zrození pana účetního (Fantozzi), málokdo čekal, že půjde o začátek jedné z nejúspěšnějších komediálních sérií v dějinách Itálie. Film přilákal miliony diváků a zrodil fenomén, který se rychle rozšířil i do zahraničí. Postava účetního se stala symbolem malého člověka bojujícího s nelítostným světem.
Smích který bolel a pravda která byla nepohodlná
Na první pohled působily filmy o Fantozzim jako bláznivé grotesky plné pádů, trapasů a přehnaných gagů. Pod povrchem se však skrývala ostrá společenská kritika. Villaggio ukazoval, jak moderní svět drtí jedince, jak korporace, úřady i společenská pravidla zbavují lidi důstojnosti. Smích diváků byl často smíchem hořkým, protože mnozí v Fantozzim poznávali sami sebe.
Fantozzi trpěl v práci, doma i ve vztazích, ale nikdy se nepřestal snažit. I když byl neustále ponižován, zůstával lidský. Právě to z něj udělalo postavu, která přežila deset filmů, desítky knih a několik generací diváků.
Paolo Villaggio muž za maskou účetního
Paolo Villaggio se narodil v roce 1932 v Janově a jeho život byl mnohem pestřejší než osud jeho slavného hrdiny. Působil jako kabaretiér, spisovatel, herec i komentátor společenského dění. Než prorazil, pracoval jako číšník, bavič na lodi i úředník. Právě tyto zkušenosti mu daly materiál pro jeho nejslavnější postavu.
Přestože ho Fantozzi proslavil, zároveň ho i uvěznil. Režiséři ho začali vnímat jen skrze tuto roli a Villaggio často litoval, že nemůže ukázat svou vážnější hereckou tvář. Výjimkou byl Federico Fellini, který mu dal prostor ve filmu Hlas měsíce, kde Villaggio dokázal, že je i skutečně charismatickým hercem.
Úspěch který změnil italskou kulturu
Fantozzi se stal natolik populárním, že v Itálii vzniklo slovo fantozziano, označující trapnou, poníženou a směšnou existenci. Postava pronikla do jazyka, politiky i reklamy. Filmy pravidelně lámaly rekordy sledovanosti v televizi a hlášky se staly součástí každodenní řeči.
Villaggio vytvořil víc než komickou figurku. Vytvořil moderní mýtus. Fantozzi byl hrdinou poražených, lidí, kteří se nikdy nedostanou na vrchol, ale přesto se nevzdávají. Právě proto má jeho příběh sílu i dnes.
Po první dílu následovali: Nesnáze pana účetního (1976), Maléry pana účetního (1980), Maléry pana účetního 2 (1983), Superúčetní (1986) [za redakci Filmožroutů nejvíc topka], Pan účetní jde do důchodu (1988), Pan účetní se nevzdává (1990), Fantozzi v ráji (1993), Návrat pana účetního (1996) a Pan účetní opět zasahuje (1999).
Konec jedné legendy která ale nezmizela
Paolo Villaggio zemřel v roce 2017 ve věku 84 let. Itálie se s ním loučila jako s národním pokladem. Přestože odešel, jeho účetní Fantozzi žije dál. V reprízách, knihách, citátech i ve všech, kteří se někdy cítili ztraceni v moderním světě.
Ugo Fantozzi nebyl hrdina v klasickém slova smyslu. Byl zrcadlem. A právě proto zůstává nesmrtelný.
Zdroj: Filmožrouti, Medium, imDb, ČSFD, FilmKomentář
