Stanley Kubrick (1928)

Tu knihu jsem četl opravdu dávno. Mohlo mi být tak čtrnáct let a vím jistě, že napínavé toulání po temných chodbách hotelu Overlook mi bez nadsázky nahánělo husí kůži. V jistých úsecích jsem se dokonce zdráhal otáčet stránky.

Mezi filmovými fanoušky je obecně známo, že Stephen King   zrovna nemusí filmové Osvícení 88 %, které podle jeho stejnojmenné knihy natočil slavný režisér Stanley Kubrick  . V rozhovoru pro The New York Times nyní americký mistr horroru shrnul, co konkrétně se mu nelíbí a proč preferuje televizní verzi 68 % z konce devadesátých let.

Věrnost předloze nebývá vždy nutně známkou kvality. Celá řada filmů udělala v knižních příbězích zásadní úpravy k lepšímu – to co totiž funguje na stránkách, leckdy nevypadá tak dobře na plátně. Jindy se samozřejmě změny tolik nepovedou.

I více než dvacet let po své premiéře zůstává Zelená míle 93 % jedním z divácky nejoblíbenějších snímků všech dob. Jistě ne náhodou. Dojemný příběh nevinného muže odsouzeného k smrti dokáže zapůsobit i na řádně otrlého diváka.

Slavný horror Osvícení 88 % režiséra Stanleyho Kubricka   se počátkem osmdesátých let zařadil mezi skutečnou žánrovou klasiku. Nyní na něj naváže snímek Doktor Spánek 66 %, též podle předlohy spisovatele Stephena Kinga  . Znovu potkáme Dana Torrance, tentokrát už jako dospělého muže.

Mezi diváky a čtenáři čas od času dochází k debatám o tom, které verze jejich oblíbeného příběhu je vlastně lepší. Často dokonce propukne hádka, zda ten či onen film třeba předloze nedělá spíš ostudu. Není proto divu, že svou troškou do mlýna občas přispějí i samotní autoři.

Když moderní filmy potřebují obří davové scény, zpravidla povolají trikaře a mohutné zástupy přičarují skrze špetku počítačové magie. Před lety ale takovou možnost tvůrci dosud neměli a často museli sehnat jen těžko uvěřitelné množství komparzistů.

Sci-fi snímky jsou tu s námi už mnoho desetiletí, takže není divu, že se některé vize nepříliš vzdálené „budoucnosti“ po takové době mnohdy nacházejí už v reálné minulosti. Umělec Dan Meth kdysi přehledně shrnul ty nejslavnější filmy v přehledném grafu, který byl před časem znovu sdílen na Twitteru.

Spousta filmových fanoušků má svůj osobní žebříček těch nejlepších filmů, které kdy viděli. Nás ale zajímalo, zda si podobné seznamy sestavují i slavní hollywoodští herci – a byli jsme příjemně překvapeni, když se ukázalo, že ano. Server Rotten Tomatoes je zpovídá už skoro deset let a my jsme vybrali, co nás z jednotlivých rozhovorů zaujalo.

Jeden z nejslavnějších sci-fi snímků všech dob bude k dispozici v té nejvyšší kvalitě. 2001: Vesmírná odysea 79 % z roku 1968 totiž míří na 4K Blu-ray (s HDR) jako součást oslav padesátého výročí vzniku filmu. Na projektu pracoval pro studio Warner Bros.

Některé knihy představují pro filmaře značnou výzvu, neboť z různých důvodů vzdorují veškerým pokusům o natočení. Právě to ale spoustu tvůrců přitahuje a vznikají tak snímky i podle příběhů, u kterých byste žádnou adaptaci nečekali. Někdy se dílo podaří, někdy… méně, jak si ukážeme v dnešním článku.

Nedávno jsme vám připomněli, co všechno dokáží udělat herci pro své filmy – ať už jde o nabírání či shazování kil nebo přespávání v mrtvolách. K podobně drastickým metodám se ale občas uchylují i režiséři, také zpravidla ve snaze udělat snímek realističtějším. Dnes si představíme sedm z nich.

Že se i v drahých blockbusterech pravidelně recyklují postavy, hudba či scénář, jsme si už v podstatě zvykli. Věděli jste však, že občas dokonce některý snímek znovu využije záběry ze dříve natočeného filmu? I k tomu občas dochází – povětšinou z důvodů omezeného rozpočtu, jak si ukážeme.

Stačí mrknout nebo se na prchavý okamžik podívat jinam a už je nezachytíte. Ve filmech se skrývají drobné detaily, které leckdy objeví jen ti největší fanoušci. Vsadíme se, že vám většina z nich unikla stejně jako nám – naštěstí ale existují komunity na sociálních sítích a především na Redditu, které se vyhledáváním těchto fascinujících zajímavostí zabývají.

I při natáčení filmu se občas mohou stát tragické události, ať už na place, nebo v okolním světě. Nezřídka se potom promítnou i do výsledného snímku a přinesou tak smutné svědectví o okolnostech svého vzniku. Zároveň se ale dávají prostor lidskému soucitu a solidaritě, neboť dlouhé prsty moderní kultury dosáhnou až na nejzazší periferie.