Nejlepší filmy tajemství z roku 1967

Píše se rok 1942 a v okupované Varšavě dojde k brutální vraždě polské prostitutky, která byla německou agentkou. Svědek, muž z domu, kde k vraždě došlo, slyšel odcházet muže a zahlédl německou generálskou uniformu. Major Grau z německé rozvědky chce vraha vypátrat. Ve Varšavě v té době působí tři generálové. Generál Kahleberge, který nemá čas na soukromý život, ale občas se chová tajuplně a někam zmizí. Dalším je generál von Seidlitz-Gabler, který si užívá života s dámičkami, je velmi opatrný a vždy se přikloní k té straně, která má navrch. Posledním podezřelým je generál Tanz, německý hrdina od Leningradu, který byl poslán do Varšavy, aby se vypořádal s polským odbojem. Tanz působí především jako dokonalý voják plnící rozkazy, ale říká se o něm, že je šílenec a libuje si v zabíjení. Ani jeden z nich nemá na večer vraždy alibi a všichni se snaží Grauovi vyhýbat. Když se Grau přiblíží k rozuzlení případu, je z popudu generála Kahlebergea povýšen a přeložen do Paříže.

Když ministerstvo zahraničí obdrží anonym s informací, že vysoce postavený úředník Samuel Fennan měl styky s komunisty, je prověřován Charlesem Dobbsem z bezpečnostního oddělení. Týž večer je však Fennan nalezen mrtev. Policie případ řeší jako sebevraždu, ale Charles Dobbs získává stále silnější pocit, že něco nesedí. Ve spolupráci s inspektorem Mendelovem začne případ postupně rozplétat a zjišťuje, že Fennan byl jen prostředníkem ve špionážní hře, ve které tahá za provázky úplně někdo jiný.

V roce 1967 se Reinl na popud studia Constantin Film pokusil začít novou sérii potencionálně divácky vděčných filmů. Mělo se jednat o snímky kopírující gotické horory britského brakového studia Hammer volně inspirované příběhy Edgara Allana Poea. Nakonec vznikl ovšem pouze jediný film, úsměvně béčková Hadí jáma a kyvadlo, jejímž hlavním lákadlem je „hvězdné“ obsazení. Vedle sošného Lexe Barkera a vyzývavé Karin Dor, kteří ve vinnetouovkách ztvárnili populární postavy Old Shatterhanda a Ribanny, se film pyšní také démonickou ikonou britských hororů Christopherem Leem. Vedlejší role připadly dalšímu vinnetouovskému herci Vladimiru Medarovi a hvězdičce erotických komedií Christiane Rücker.

Britský film režiséra Petera Yatese je fiktivním zpracováním skutečné události, jedné z nejznámějších loupeží dvacátého století, která vstoupila do povědomí veřejnosti jako Velká vlaková loupež. 8. srpna 1963 přepadla skupina patnácti lupičů poštovní vlak z Glasgow do Londýna a během necelé půl hodiny si odnesla přes dva a půl milionu liber. O čtyři roky později si filmaři ze skutečného případu vypůjčili samotný průběh loupeže, který v ústřední sekvenci filmu sledujeme takřka v reálném čase krok za krokem, zatímco jednotlivé postavy jsou plodem scenáristické licence. Precizně vystavěný kriminální thriller sází při popisu pečlivých příprav akce, jejího provedení a následného policejního pátrání na vysokou míru realističnosti a autenticity.

Každému, co mu patří začíná lovem, při němž je zastřelen záletnický lékárník Arturo Manno a jeho přítel, doktor Antonio Roscio. Zatímco maloměšťácké smýšlení chápe násilný čin jako vraždu z vášně, levicový profesor Laurana, ztvárněný charismatickým Gianem M. Volontem, vede pátrání na vlastní pěst jiným směrem. Laurana postupně rozmotává spletitou síť poměrů a intrik, které vesnici vládnou, a za na první pohled obyčejným mordem odhaluje politické pohnutky. Sám se přitom dostává do hledáčku atentátníků a podléhá nebezpečnému šarmu femme fatale Luise Rosciové, vdově po zavražděném Mannovi.

Film zachycuje život mladé generace umělců, formující se uprostřed války. Anabella – mladá krásná dívka se seznámí se skupinou přátel, rozechvívá v nich touhy, stane se předmětem jejich představ. Okouzleni její "zázračnosti" však nevidí Anabellin smutek, který vyústí v její tragický konec.

Členové organizované skupiny, která pašuje heroin z Francie do Itálie, pošlou novou zásilku drogy oklikou přes Švédsko, NDR a Československo. V Praze ve Fibichově divadle se v té době chystá premiéra nového baletního představení. Situaci však zkomplikuje hrůzná událost: primabalerína Milada Havlová je ve své šatně nalezena mrtvá. Z pitvy a z prvních analýz vyplyne, že zemřela na předávkování heroinem. Vyšetřováním je pověřen kapitán Chrástek, podle kterého nejde o nešťastnou náhodu, nýbrž o vraždu. Rozbíhá se tak vyšetřování, které odhalí nejen napjaté vztahy mezi členy baletního souboru, ale především mezinárodní zločineckou síť…

Na dovolené v horské chatě kdesi v pohraničí je zavražděn Horácův známý, malíř Štěpán. Kdo však mohl mít k činu motiv? Komu byl muž natolik nepohodlný, že jej musel odstranit? Tajemství se možná skrývá v obraze, který je vyvěšen v hospodském výčepu. A je výjev na obraze skutečně tím, čím se zdá být na první pohled?