Nejlepší filmy komedie z roku 1962

Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti. Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení. Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".

Slovo "hatari" znamená ve svahilštině nebezpečí. Stejnojmenný film slavného amerického režiséra Howarda Hawkse vypráví příběh skupiny lovců divoké zvěře ve východoafrické republice Tanganyika (dnes součást Tanzánie). Hawks, který byl velkým příznivcem safari, svůj snímek plánoval už od poloviny padesátých let. Do hlavní role chlapáckého lovce Seana Mercera obsadil Johna Waynea a obklopil ho různorodým hereckým souborem. V hlavní ženské roli fotografky Dallas se objevuje tehdejší italská kráska Elsa Martinelliová, v úloze bývalého automobilového závodníka Kurta známý německý herec Hardy Krüger, figurku řidiče Pocketse ztělesnil americký komik Red Buttons a postavu francouzského dobrodruha Chipse zase Gérard Blain. Jeho krajanka Michele Girardonová vytvořila postavu mecenášky lovecké skupiny Brandy. Samozřejmě že ve filmu nejde o zabíjení divoké zvěře, ale o odchyt živých exemplářů pro potřeby světových zoologických zahrad.

Bláznivá a zdánlivě bezcílná jízda přes Římskou riviéru svede dohromady bezstarostného řidiče se zastydlým studentem práv a jejich životy navždy změní směr.

Film na motivy povídek krále horrorů - E.A. Poe. Morella - příběh o muži, jemuž krátce po porodu umřela žena. Dítě ovšem přežilo, a po 26 letech se vrací... The Black Cat - jedna z nejznámějších povídek vůbec, jak dopadne nevěrná žena a její milenec? The Case of M. Valdemar - starý muž na prahu smrti odevzdá svůj život (nebo svou smrt?) do rukou šarlatána.

Krátký film Antoine a Colette je druhým pokračováním příbehu o Antoinu Doinelovi v režii Francoise Truffauta. Film byl natočen v roce 1962 jako jeden z pětice krátkých filmů z cyklu "Láska ve dvaceti", jež byly natočeny pěti významnými režiséry z různých zemí. Film zachycuje hlavního hrdinu Antoina Doniela jako sedmnáctilého mladíka pracujícího pro Phillips, firmu která vyrábí dlouhohrající desky. Antoine žije sám v zařízeném pokoji v Place Clichy a většinu času tráví poslechem opery nebo s kamarádem ze školy Reném. Během návštevy akce Berlioz Music Programme potká gymnazistku Colette, do které se poprvé zamiluje. Colette je sice stejně stará jako on, ale narozdíl od Antoina má milující rodiče, se kterými stále ještě žije ve společné domácnosti. Antoine se s Colette opravdu spřátelí a i její rodiče se k němu začnou chovat, jakoby byl jejich vlastní syn. Jen Colette ho stále bere pouze jako kamaráda.

Film Boccaccio ´70 je souborem čtyř povídek zpracovaných čtyřmi italskými režiséry, kteří ve své době patřili k těm nejvýznamnějším reprezentantům oboru. Společné téma představují zvyky, hranice a tabu v sexuálním chování člověka moderní společnosti. Co nás přiměje přemýšlet, kam až chceme či můžeme zajít? Jak silný je sexuální pud a kdy se ozvou morální sirény? To záleží jen na Vás...

Zkušený kapitán výletní lodi na poslední chvíli sežene záskok za pár mužů z posádky. Tihle nováčci jsou ale krajně neschopní a pořádně mu zkomplikují život.

Mladý Gabriel Fouquet přijíždí do pobřežního městečka na návštěvu dcery, která studuje v místní internátní škole. Ubytuje se v penzionu postaršího manželského páru Alberta a Suzanne. Gabriel se s pomocí alkoholu snaží zapomenout na své životní trable. To se příliš nelíbí Albertovi, který se za války zapřísáhl, že se pití nikdy nedotkne. Alkohol a životní útrapy tak oba hrdiny pomalu sbližují. Společně pak řeší i Gabrielův nelehký úkol: najít odvahu k návštěvě dcery.

Alberto Sordi jako spořádaný otec rodiny, který s překvapením zjišťuje, že Cosa Nostra nezapomíná... Zodpovědný pracovník továrny Fiatu Antonio Badalamenti je Sicilan, který už deset let pohodlně žije na severu Itálie se svou rozkošnou manželkou a dcerami. Před odjezdem na vzácnou dvoutýdenní dovolenou na rodnou Sicílii ho jeden z ředitelů závodu pověří, aby osobně předal tajemný dar Donu Vincenzovi, místnímu kmotrovi.

Příběh zacíná v 18. století v malém městečku, které je neustále okupováno Turky, a kde hraje malá herečka společnost na zakázku pro ministra války a jeho přátele hru o fiktivních dobrodružstvích Barona Prášila. Běhěm představení však do sálu vstoupí starý voják tvrdící o sobě, že je pravým Baronem Prášilem. Tento Baron Prášil pak začne předváděnou hru uvádět na správnou míru. Vyprávění Barona Prášila tak spojuje jednotlivá pozoruhodná dobrodružství, která Baron prožil společně se svými kamarády.

V roce 1721 skončil na popravišti na náměstí de Greve v Paříži život Cartouche. Bouřlivý život legendárního krále pařížského podsvětí, který zbožňoval bohatství a krásné ženy, kradl a rozdával, byl miláčkem chudiny a obávaným odpůrcem šlechty, inspiroval režiséra Philippa de Brocu, jenž příběh Cartouche převyprávěl s notnou dávkou fantazie, ironie, ale i poezie a především s Jean-Paulem Belmondem a Claudií Cardinaleovou.

Celé generace diváků znají francouzskou komedii Knoflíková válka. Budou se k ní neustále vracet a znovu a znovu ji ukazovat svým dětem a vnukům. Možná je to tím, že příběh malých chlapců z francouzského venkova víc dojímá než baví. Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje – knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě.

John Lewis zná jen smutný všední den zaměstnance knihovny v malém waleském městě. Má sice mladou hezkou ženu Jean, ale ata je stále přepracovaná; má dvě kouzelné děti, ale ty mu lezou na nervy. Zkrátka s ničím není spokojen. Jednoho dne se však v knihovně objeví bohatá Liz Gruffydd-Williamsová, znuděná a neukojená žena, která si na svém muži váží pouze bankovního konta. A právě ona nalezna v Johnovi zalíbení a slíbí mu, že mu dopomůže k lepšímu místu, neboť její manžel je také kromě jiného předsedou knihovního výboru.

Ponorka narazí do plovoucího kusu ledu do kterého byla Godzilla (Gigantis) v předchozím dílu zasypána. Jakmile to zjistí armáda, vyšle proti Godzille rakety a letadla, ale Godzillu to nezastaví a půjde dál na Tokio. Mezitím je nalezen na tropickém ostrově lidoop, kterému místní domorodci říkají King Kong. Poté, co zničí obrovskou chobotnici, je polapen a odvezen z ostrova, protože vědci věří, že on je jedinou nadějí na záchranu Tokia. Godzilla mezitím začne pustošit celé Japonsko a při prvním setkání Konga zažene do města. King Kong tam najde ženu, do které se zamiluje a začne město ničit (s ní v ruce). King Konga nakonec polapí a odvezou ke Godzille. Začne největší souboj nejslavnějších obřích monster.

Příběh slouží jako doplněk k Renoirovu filmu Velká iluze z roku 1937, v němž se opět setkávají muži z širokého společenského spektra francouzské společnosti, aby vylíčili sisyfovské úsilí jednoho muže o útěk ze zajetí v německém zajateckém táboře.

Jean Gabin jako Richard Briand-Charmery - zvaný "Velitel" je bývalý vysloužilý voják a podvodník. Žije v penzionu a "živí" se sázením na dostihy. Jeho přítel Charly (Jean Lefebvre) mu dohazuje různé lidi, těm pak "Velitel" dá typy na koně, o kterých ví, že zaručeně nevyhrajou, ale on jim je dá jako tutovku. Jednoho dne Charly představí Velitelovi majitele restaurace Gasparda Ripeuxe (Louis de Funès). Velitel doporučí Ripeuxovi, aby si vsadil na jednoho koně. Velitel ovšem ví, že tento kůň nemá šanci vyhrát...

Každý ze sedmi režisérů zpracovává v krátkém filmu jeden ze sedmi smrtelných hříchů. Ve filmu "Hněv" přeroste domácí hádka kvůli mouše v nedělní polévce v jadernou válku. Ve filmu "Lenost" si filmová hvězda raději zaplatí někoho, kdo jí zaváže botu, než aby se k tomu sama sehnula, a nedokáže se obtěžovat přijmout sexuální služby hvězdičky. V "Obžerství" se rodina rolníků na cestě na pohřeb příbuzného, který zemřel na zažívací potíže, pravidelně zastavuje, aby se cestou najedla a napila, a přijíždí včas, aby se ještě najedla. Ve filmu "Chamtivost" vrací prvotřídní prostitutka kadetovi cenu jeho losu. V "Pýše" najde nevěrná manželka důvod k nápravě. A tak dále přes chtíč a závist.

Film vychází ze života svatého Josefa z Cupertina, který byl v 17. století v Itálii poslán do kláštera, protože jeho matka ho považovala za příliš prostého na cokoli jiného.

Právník Steve Flood má ve dne i v noci podivné telefonáty a jeho manželka Melanie ho zpočátku podezírá z manželské nevěry. Když se Melanie dozví od jeho právního partnera Clinta Morgana, že její muž je závislý na dostihových sázkách, chce ho z toho vyléčit. Začne se vydávat za bookmakera a přes Clinta začne brát od manžela peníze na sázky, aby mu na konci roku ukázala, kolik za ten rok prohrál. Steve začne mít štěstí a začne vyhrávat, Melanie, aby měla na vyplácení manželových sázek, začne prodávat nábytek své sousedce. Steve přemluví i několik soudců, aby začali také sázet u nového bookmakera, což se nelíbí šéfovi sázkařské mafie Tonymu Gagoutsovi.

V komedii z roku 1962 přijíždějí do sanatoria na léčbu tuberkulózy noví pacienti. Románky s místními sestřičkami na sebe nenechají dlouho čekat.

Notorická mladá lhářka se zamiluje do staršího muže. Aby ho přesvědčila, zapřísahá se, že už nikdy nezalže.

Začne to jako obyčejné vyšetřování vraždy, ale brzy se z toho vyklube skandál, který ohrozí budoucnost poctivého policejního komisaře.

Satirická komedie se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef. Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam, obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy…

James Rainbow dostal 12 měsíců natvrdo. Jeden zlodějíček ho naučil, jak to v chládku chodí, a on se mu teď na oplátku snaží pomoct, aby nedostal delší trest.

Jan Werich v roli španělského místokrále v Limě v Peru na sklonku osmnáctého století je nejen stiženou dnou, ale i pochybami o věrnosti své milenky, herečky místního divadla, s níž si své účty hodlá vyřídit velmi rázně...

Jedná se o film o celodenní oslavě absolventů, kde se skupina nových absolventů pokusí splnit své dosud neuskutečněné středoškolské sny.

Kvůli nedostatku paliva zůstane rodina Kwimperových uvízlá na nové dálnici na Floridě. Když se je snaží státní úředník dostat pryč, otec Kwimper se rozhodne pro nezávislou akci. Spolu se synem Tobym a jejich "adoptovanými" dětmi – Holly, Ariadnou a dvojčaty – vytvoří podél silnice vlastní malou komunitu.

Marty byl jen patnáctiletý chlapec, který měl svou celou budoucnost před sebou, ale nyní je bohužel už po smrti. Jediné, co po něm zůstalo, jsou děsivá videa, která natočil těsně před svým skonem. Jeho zarmoucený otec se pokouší rekonstruovat Martyho digitální život z těchto zlomků, aby mohl porozumět podmínkám jeho tragické smrti.

Povídkový snímek o běžných starostech obyčejných lidí.

Hudební komedie o dvou k nerozeznání si podobných sourozencích, kteří mají rádi hudbu, jenže každý úplně jinou. Pavel Fořt je profesorem vážné hudby na pedagogickém ústavu, jeho bratr vyznává jazz a muzicíruje v Americe. Když se bratr, dvojče, náhle objeví v Praze, vymění si své úlohy.

„Přijďte zítra“ (1963), režie Jevgenij Taškov, je sovětská komedie o Frosje Burlakovové, talentované mladé ženě z odlehlé sibiřské vesnice, která přijíždí do Moskvy s nadějí, že se stane profesionální zpěvačkou. Film zkoumá témata naděje, talentu, vytrvalosti a honby za sny, přičemž zdůrazňuje kontrast mezi praktickými měšťany a idealistickými vesničany, a naznačuje, že moudrost lze nalézt v obou perspektivách.

Film se odehrává v náročném prostředí daleké severní divočiny, rozprostírající se přes více než milion a půl kilometrů čtverečních nedotčené přírody. Toto místo je domovem zvířat, která patří k nejodolnějším druhům na Zemi. Přežití v těchto podmínkách vyžaduje velké úsilí, neboť roční období se zde střídají rychle a nečekaně. V březnu krajinu sevře drsný mráz, ale brzy poté dojde k dramatické proměně. Noci se zkracují a během několika měsíců přechází tma v nekonečné denní světlo. S příchodem jara se probouzí veškerý život – rostliny i živočichové. Slunce roztáčí vodní toky a nadchází čas odměny pro všechny, kdo přečkali zimu. Nastává období hojnosti, kdy je dostatek potravy pro každého. Ale i když je tu 24 hodin denního světla, přináší to i nové výzvy. Léto na Aljašce je na spadnutí.

Parodie známé písničky Yvetty Simonové, tentokrát v podání Hany Hegerové.

Pan Edmond je playboy středního věku, který si žije po svém na Riviéře. Mezi ženami, s nimiž Edmond chodí, jsou tři nádherné dámy.

Pan Karásek podezřívá svou manželku z nevěry a tak vpadne do bytu panu Holoubkovi, který ve skříni ukrývá svou milenku.

Jako název napovídá, seriál "Welcome to Sweden" sleduje život třicátníka jménem Bruce Evans, který se přestěhuje do Stockholmu, aby byl s láskou svého života jménem Emma. Jak je typické pro komedie, život Newyorčana uprostřed severní Evropy není bez komických a někdy i trapných momentů. Rozdíly mezi New Yorkem a Stockholmem představují více než jen klimatické nesrovnalosti. Amy a Greg Poehlerovi jsou tvůrci seriálu a rovněž se v něm objevují.

Báchorka z Podkrkonoší, kde chudým a zamilovaným pomáhá sám kníže krkonošských duchů Zlatohlav. Sestoupí z hor, aby vyzkoušel lidské „ tvory“. Vybral si mlynářku Jahelkovou, tvrdohlavou ženu, která nedovolí, aby si její dcera Terezka vzala hodného učitelského pomocníka. Sama se zatvrdila proti všem mužům. Před mnoha lety ji opustil manžel a odešel do světa a ona zůstala s dcerou sama. Od té doby je zklamaná a žádnému ji nechce dát, jen tomu který ji přesvědčí, že Terezku opravdu miluje…

Drvoštěp a velký taškář Sganarel se rád napije a své ženě pak neváhá naplácat. Ta o něm rozhlásí, že je lékařem, zrovna když bohatý pan Geront jednoho hledá pro svou dceru Lucindu. Nebohá dívka je prý němá a Sganarel ji musí vyléčit, jinak mu hrozí trest. Ve skutečnosti je ovšem dívka zamilovaná a otec brání jejímu sňatku s nemajetným mladíkem. Je ovšem nasnadě, že v této situaci Sganarel nejen dívku „vyléčí“, ale pomůže jí i sňatek s milovaným mládencem prosadit.

Němá groteska s pásmem absurdních gagů.

Myslivecký mládenec Vítek, který miluje dceru polesného Myslibora Růženku, padne v lese na zabitého, vzácného, zlého jelena. Dřevaři hned nato chytí dva pytláky. Ale žádný z nich nemohl jelena zastřelit. Podezření padá na Vítka...