Nejlepší filmy z roku 2011 Max

Libor, bývalý učitel dějepisu, který dosáhl vysokého manažerského postu ve významném finančním ústavu, si řadu let spokojeně žije společně se svou rodinou v luxusní vile na okraji Prahy. Bezstarostný život ale netrvá věčně a na povrch začnou vyplouvat machinace s penězi klientů týkající se celého vedení banky. Libor se následně ocitá pod dohledem policejních vyšetřovatelů, kteří mu začnou tvrdě šlapat na paty. Snaží se uniknout před hrozícím vězením a oddálit osvětlení celé situace své nic netušící manželce. Rozhodne se tak pro netradiční útěk, kdy pod záminkou společné dovolené odveze celou rodinu na jižní Moravu. Prchání před spravedlností se stane cestou plnou hledání ztracených vztahů nejen mezi „uprchlíky“, ale také s jejich spolužáky z vysoké školy, které náhodou potkávají a kteří žijí své „obyčejné“ životy v okresním městě.

Československo, 29. březen 1987. Jeden den v komunistickém Československu inspirovaný životem režiséra. Čtrnáctiletý Vašek vyráží se svou matkou po úřadech, aby získali povolení odejít za otcem, který emigroval do Velké Británie. Režisér Václav Kadrnka vypráví osobní příběh o odloučení a touze být s milovaným člověkem navzdory těžkým okolnostem, o vytrvalosti a nezlomnosti, s jakou mnoho lidí v bývalém režimu čelilo absurdnímu byrokratickému systému. Na jedné straně mrazivá a zároveň niterná atmosféra filmu je budována senzitivní kamerou, detailní prací se zvuky a autentickými výkony představitelů hlavních rolí (Zuzana Lapčíková, Martin Pavluš). Atmosféra lhostejnosti a ošumělosti kontrastuje s upřímností a hloubkou vztahu Vaška s matkou a jejich otcem.(oficiální text distributora)

Tři prasátka sdílí domácnost, ale když Heimlich spatří Vlka v okolí, začne mít strach a jeho chování se stává velmi podivným.

Je prosinec roku 1957 a v Jižní Africe vrcholí turistická sezona. Idylické letovisko se ale stává dějištěm 14 šokujících žraločích útoků. Mohl by za nimi stát jeden žralok samotář?

Další dokument z cyklu Bez cenzury je věnován dvojici nonkonformních umělců ze severočeského Litvínova. První si říká EM Rudenko, prohlašuje se za bývalého ukrajinského dělníka a je autorem absurdních básní, plných záměrných nonsensů. Druhý - užívající pseudonym Xavier Baumaxa - je originální písničkář, jenž svou tvorbu zakládá na parodiích zprofanovaných žánrů, karikaturách celebrit a zesměšňování předsudků.