Nejnovější filmy rodinný z roku 1962

Dokumentární seriál se zaměřuje na slavnou éru slovenských televizních inscenací. Na počátku fenoménu bratislavských pondělků nikdo nepředpokládal, že se bude vyvíjet do tak významné a kvalitní podoby. Tento koncept stále silně rezonuje ve vzpomínkách starší generace televizních diváků, zejména v České republice, i když na Slovensku méně. K jeho vzniku vedla řada příznivých okolností. V 50. letech televize v pondělí nevysílala, a slovenská část Československé televize usilovala o větší podíl na celostátním vysílání. Na konci roku 1958 bylo nařízeno, že se bude vysílat každý den v týdnu, a od roku 1959 se televize vysílala i v pondělí. Pražské vedení rozhodlo, že Slováci, pokud nejsou spokojeni se svým vysílacím časem, mohou dostat celý pondělní večer. V pondělí byla navíc v divadlech pauza.

James Haggins si pořídí krásného irského setra jménem Red s úmyslem účastnit se psích závodů. Na starost o psa si najme odvážnou venkovskou dívku Reného, která mluví francouzsky a je sirotek. René se s Redem rychle spřátelí a společně tráví čas pobíháním po lese. Red postupně ztrácí zájem o závody a stále více se sbližuje s Reném. Haggins, bohatý a laskavý muž, chlapce přijímá s otcovskou láskou a sympatií, ačkoli nemá vzdělání, ale je pracovitý. Poklidný venkovský život je však narušen vážnou nehodou, která změní vše.

Začínají prázdniny a pražské děti odjíždějí na venkov. Frantík naopak přijede do Prahy ke svému dědečkovi Fialovi, který býval řidičem tramvaje. V dědově domě potká Frantík zlobivého Pepíka, který ho odvede do vozovny, kde je odstavená tramvaj zvaná Terezka, teď už rozbitá a oprýskaná. Pepík Frantíkovi uteče a ten se ve vozovně sám bojí, zdá se mu, že tramvaje ožily. U dědy si Frantík vyprosí peníze na barvičky, aby mohl smutnou Terezku pomalovat, a zachránit ji tak před odvezením do šrotu. Barvičky nestačí, ale děti z okolí mu dají další barvy a brzy je Terezka pestře pomalovaná. Za odměnu pak vozí Frantíka a jeho kamarády ulicemi. Děti musejí starou tramvaj schovat před dospělými a Velký tramvajový revizor dědu obžaluje z její ztráty. Děti z celé Prahy začnou sbírat staré železo, aby mohla být Terezka ze sběru vykoupena. Akce se podaří, stará tramvaj je opravena a natřena modrou a zlatou barvou a nakonec vozí po Praze děti z mateřských škol.

Příběh o splněném dětském snu. Školáci objeví opuštěnou drůbežárnu s umělou líhní a dohodnou se, že si vypěstují svá kuřátka. Věnují tomu všechny síly a s napětím čekají, až malá kuřátka přijdou na svět. Než k tomu dojde, čeká je mnoho překážek... Děti si nemají bezcílně hrát, ale pomáhat záslužné věci, takové je poselství filmu. Parta uvědomělých pionýrů se tu ujme umělého pěstování kuřat a dohlíží, aby se řádně vylíhla. Do příběhu je vkládána humorná nadsázka i zásluhou některých postav dospělých.

Šestiletá Anička Čejková se přestěhovala s rodiči z vesnice na nové pražské sídliště. Zatím jsou s tatínkem sami, maminka má ale brzy přijít z nemocnice i s novorozeným Ondřejem. Anička při první procházce okolím zabloudí, ale pomůže jí sympatická mladá žena. Je to učitelka Řeháková, do jejíž třídy 1. A zanedlouho Anička nastoupí. Prvňáčkům se ve škole líbí, a když se jim Anička svěří, že se maminka brzy vrátí, rozhodnou se ji slavnostně uvítat.

Celé generace diváků znají francouzskou komedii Knoflíková válka. Budou se k ní neustále vracet a znovu a znovu ji ukazovat svým dětem a vnukům. Možná je to tím, že příběh malých chlapců z francouzského venkova víc dojímá než baví. Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje – knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě.

Pohádkový příběh hrdinného Jacka, jehož úkolem je zachránit princeznu ze spárů ďábelského Pendragona. Nathan Juran, režisér Sedmé Sindibádovy cesty, opět rozpoutává pohádkový příběh. Díky kvalitním filmovým trikům působí tato verze velice svěžím dojmem i bezmála padesát let od svého vzniku. Torin Thatcher zde ztělesnil zlého a proradného čaroděje Pendragona, který touží získat cornwallský trůn, a to sňatkem s královskou dcerou a následným sesazením krále z trůnu. Aby svůj ďábelský plán uskutečnil, využívá děsivé čarodějnice a množství kouzel. Obr, kterého čaroděj ovládá, unese překrásnou princeznu (Judi Meredith). Kerwin Mathews, který také účinkoval v Sedmé Sindibádově cestě, ztvárnil roli hrdinného farmáře Jacka, jehož úkolem je princeznu ze spárů ďábelského čaroděje zachránit. Cestou do Pendragonova hradu Jack obra zabije. To je ovšem pouze začátek – Pendragon si to v žádném případě nenechá líbit a se svými kouzly se vydává do protiútoku...

Volné pokračování filmu Malý Bobeš, zastihuje titulního dětského hrdinu ve městě, kam se i s rodiči odstěhoval. Jenže očekávání lepší existence narušují stále se zhoršující se sociální poměry ve 30. letech, přebývání na velkoměstské periferii dovolí i malému chlapci poznat, jak zlí jsou vykořisťovatelé dělníků. Jedná se o názornou ukázku, jak i do dětského filmu velice necitelně vnikaly ideologické rysy. Když Bobšův otec nemohl po úrazu najít práci, rozhodl se prodat chalupu a s rodinou odejít do města. Bydlí v malém domku na periférii a okolní prostředí silně kontrastuje s dřívějším domovem. Bobšovi dlouho trvá, než si přivykne. Volné pokračování filmu "Malý Bobeš".

Lyrické vyprávění o citově se probouzejícím dvanáctiletém děvčátku, které se jako jediný člověk dokáže spřátelit s nezkrotným černým koněm... Příběh je zasazen do krásné jihočeské přírody a byl realizován ve spolupráci se Státním plemenářským ústavem v Písku. Vedle několika domácích cen získal několik mezinárodních uznání, zejména na festivalech věnovaných filmům pro děti a mládež

Malý chlapec Josef Janouš, nazývaný Bobeš, vyrůstá na vesnici. V šesti letech začíná objevovat okolní svět, získává nové přátele a zážitky... Za komunistického režimu musely též dětské filmy mít vhodné ideologické zázemí. S třídním rozvrstvením a tíživou sociální situací se na vlastní kůži seznámí i titulní dětský hrdina. Dokud byl tatínek zdráv a pracoval v lese, chlapec vyrůstal ve šťastném rodinném prostředí. Avšak otcův těžký úraz přiměje rodiče, aby novou obživu hledali ve městě, kde se existenční jistotu hledali velice obtížně. Příběh je zasazen do období před první světovou válkou.

Film zachycující příhody malého českého chlapce Františka Bureše, osvobozeného Sovětskou armádou z nacistického koncentráku, který se dostane k armádnímu sboru bojujícímu o Dukelský průsmyk. Vojáci polní prádelny, k níž je František přidělen, si chlapce rázem zamilují. Avšak Práčeti – jak mu přezdívají podle nejmejších husitských bojovníků – se u prádelny nelíbí. Neustále se snaží dostat se do bojových akcí, aby také on mohl prokázat svou statečnost. Proto se vojáci rozhodnou, že ho naučí zacházet se zbraní a vyšlou ho jako spojku k dělostřelcům. Tam poprvé uvidí opravdové bojiště. Při jednom ze svých úkolů náhodou odhalí německé špióny v sovětských uniformách a za to je nakonec vyznamenán medailí Za zásluhy.