Nejnovější filmy hudba z roku 1988

Film "Powaqqatsi" je americký dokument režiséra Godfreye Reggia, který tvoří druhou část plánované trilogie. Hudbu k filmu složil známý skladatel Philip Glass. Název filmu pochází z jazyka indiánského kmene Hopi a dá se přeložit jako "život na úkor někoho jiného". Předcházející snímek, "Koyaanisqatsi", měl premiéru v roce 1983 a poskytl komplexní pohled na industrializaci v Americe. V "Powaqqatsi" se tvůrci zaměřují na zachycení života, lidí a krajiny zemí Třetího světa bez použití verbálního komentáře, což divákům umožňuje vidět přímé důsledky modernizace a její vliv na tradiční kultury.

Muž si podá do novin výzvu k seznámení se ženou svých snů. Foto předem je samozřejmě nutné. Štíhlý, dobře vypadající mladý muž na úrovni postupně zjišťuje, že žádná z atraktivních žen, se kterou se sejde v nejrůznějších prostředích, mu nevyhovuje. Každá představuje přímočaře své tužby a nesplnitelná přání, a tak se postupně seznamuje se selkou, barovou tanečnicí, dívkou pracující v pohostinství, notorickou šprýmařkou a dalšími.

Několik cestujících se probouzí během letu do Bostonu a objevuje, že ostatní pasažéři a posádka z letadla záhadně zmizeli krátce po vzletu. Mezi přeživšími je i pilot, který převezme kontrolu letadla a bezpečně ho přistane. Přistávají však v zřejmě opuštěném světě, kde se začínají objevovat bytosti zvané Časožrouti. Toto je televizní adaptace románu Stevena Kinga stejného jména.

Brendan přijíždí do Newcastleu jako nezkušený mladík, ale díky své drzosti rychle sežene práci údržbáře v podniku jednoho z místních kápů, Finneyho. Je to napjatá doba a tak se Brendan rychle vypracuje na důležitější posty a začne být pro svého šéfa doslova nepostradatelný. Všechno se zkomplikuje ve chvíli, kdy do města dorazí i Finneyho největší konkurent, Cosmo. Brendan se totiž zamiluje do jedné z jeho holek a odmítá si připustit, že by tenhle vztah mohl být cestou do pekel. Snímek Mikea Figgise z roku 1988 je poctou žánru noir a může se pochlubit především hvězdným obsazením, které zahrnuje Seana Beana, Tommy Lee Jonese nebo Melanii Griffith.

Charlie „Bird“ Parker měl dar od boha. To, co on dokázal se saxofonem, svedl jen málokdo. I proto se ve čtyřicátých letech minulého století stal jedním z nejlepších jazzmanů v New Yorku. Pak ale přišel alkohol, drogy a strmý pád, který dokázala zastavit až láska milované Chan. Hlavní úloha ve vynikajícím hudebním životopisném dramatu od režiséra Clinta Eastwooda připadla čerstvému držiteli Oscara, charismatickému Forestu Whitakerovi...