Nejnovější historický filmy online s trailery

Francouzský markýz z 18. století vzpomíná na své sadomasochistické experimenty a jde do vězení za oplzlé chování.

Mladá vdova, která hospodaří sama na statku, nechce pro svého pětiletého synka otčíma. Statek však potřebuje pacholka. O ženichy není nouze, Vojnarka všechny odmítá a nakonec vezme do služby svou bývalou lásku Antonína, který odešel po jejím sňatku s bohatým, starším Vojnarem kvůli ní na léta na vojnu. Vznikne mezi nimi opět láska a Vojnarka se rozhodne proti vůli všech a hlavně proti vůli svého švagra, který jí varuje, že si ji Antonín bere pro peníze, Antonína vzít. Nevěří ani tomu, že Antonín pije a hraje karty. Na vlastní oči se přesvědčí, že Antonín je ochoten nechat malého synka bez dozoru jen, aby mohl jít hrát karty. Nakonec odřekne sňatek a vykáže Antonína ze statku. Ten však neunese ponížení a zastřelí se.

Nejvyšší královský podkomoří je obviněn ze zrady a uvězněn. I když se podezření ukáže být neopodstatněné, vězeň se ocitá v ohrožení života, protože královský majestát nesmí připustit omyl. Kdyby se totiž nešťastník přiznal, mohl by být omilostněn, jenže takové řešení pan podkomoří ze zásady odmítá... Historický příběh aspirující na rozměr podobenství se odehrává na úsvitu vlády Jana Lucemburského

Jedna z nejkrvavějších bitev II. světové války se odehrála mezi lednem a červnem roku 1944 poté, co se spojenecká vojska vylodila u Anzia, přibližně 60 km jižně od Říma. Ačkoliv cesta na Řím byla v té chvíli volná a válečný korespondent Dick Ennis (ve skutečnosti americký novinář Ernie Pyle) o tom podal přesvědčivou zprávu generálu Carsonovi (ve skutečnosti generál Mark Clark), velící generál Lesley (podle skutečného Johna P. Lucase) se tehdy fatálně rozhodl čekat. Armáda zůstala na místě, čekajíc na vylodění zbylých jednotek. Když konečně dostala povel k cestě na Řím, byly již německé síly dostatečně zkonsolidované a v nepřehledném prostoru získaly strategické pozice, které jim umožnily úspěšně čelit spojeneckému náporu. Bitva o Anzio stála spojeneckou armádu 43 000 obětí a definitivní ztrátu nadějí na rychlý postup přes Itálii.

Anglie, období Vánoc roku 1183. Stárnoucí král Jindřich II. (Peter O´Toole) vybírá svého následovníka. Každý z jeho synů, Richard, John a Geoffrey, chce trůn získat. Jindřichova žena, Eleanor, je ochotna království rozdělit, král je ovšem proti a usiluje, aby království zůstalo jednotné. V průběhu několika málo dnů je rozehrána komplikovaná hra a v sázce je budoucnost celé říše.

Píše se rok 1883. V Singapuru kotví loď Batavia Queen a kapitán Chris Hanson očekává za úsvitu pasažéry, které má dovézt do přístavu Krakatoa, ležícím mezi Jávou a Sumatrou. Jako první přichází na palubu půvabná Laura, s níž kapitána pojí dávné tajemství, a postupně se dostaví další cestující, kteří tvoří velmi pestrou společnost. Patří k nim zpěvačka z nočního klubu Charley a její surový a věčně opilý milenec Connerly, vědec Rigby a dvojice dobrodruhů – otec a syn Borgheseovi, čtveřice půvabných Japonek a posléze se přidává i skupina vězňů v okovech, kteří mají být vysazeni na ostrově Madura. Loď vypluje k místu, kde se schyluje k ničivé přírodní explozi, jež se stane jedním z nejstrašnějších sopečných výbuchů v lidských dějinách…

Satira o viktoriánské Anglii v době války ukazuje v plné nahotě rozdíly mezi aristokracií a nejnižšími společenskými vrstvami. Herecký koncert Vanessy Redgrave a Johna Gielguda. Během neblahého nasazení britských jednotek v Balaklavě během Krymské války byli věrní vojáci, kteří slepě poslouchali rozkazy, posláni na jistou smrt. Příběh byl již předtím čtyřikrát zfilmován, zde však tvoří vlastní událost pouze jakýsi dodatek k hlavní zápletce. Snobští aristokraté a neúspěšní kariéristé spolu s nabubřelými aristokraty rozhodnou o 600 mužích, kteří jsou tisíce kilometrů od domova. Filmem proniká otevřeně protiválečný a satirický nádech, což graduje zejména, když se neschopní generálové mezi množstvím mrtvých těl přou o to, čí je to vina. Působivě jsou též zobrazeny vlastnosti jako fanatismus, odhodlání a slepá podřízenost, které způsobily smrt stovek vojáků. Snímek se může také pyšnit skvělým hereckým obsazením, jemuž dominují Trevor Howard, John Gielgud a Vanessa Redgrave.

Děj historického filmu Františka Vláčila se odehrává v druhé polovině 13. století. Zemanského chlapce Ondřeje zaslíbil jeho otec již v dětském věku Bohu – Řádu německých rytířů, aby tak vykoupil svou vlastní vinu. Po letech strádání a odříkání však mladík poznává, že existuje ještě jiný svět než ten, který poznal v masivních zdech řádového hradu kdesi na severu. Zatouží po rodném Vlkově a pokusí se o návrat. Je však pronásledován rytířem Arminem von Heide, bývalým přítelem, který chce potrestat jeho selhání…

Příběh romantického dramatu se odehrává na anglickém venkově ve druhé polovině 19. století. Hlavní hrdinkou je Bathsheba Everdeneová, mladá a nezávislá žena, která odmítá romantický zájem obyčejného muže a rozhodne se sama hospodařit na statku, který zdědila. Navzdory očekáváním doby se Bathsheba díky svým schopnostem, vytrvalosti a přirozenému kouzlu úspěšně zhostí této výzvy. Přesto však dlouho postrádá skutečnou lásku a cit. Situace se změní, když se v jejím životě objeví atraktivní a sebejistý seržant Frank Troy. Tento film, inspirovaný románem slavného anglického spisovatele a básníka Thomase Hardyho, zachycuje téma proměny venkovského světa a příchod nových, cizorodých vlivů do tradiční komunity. Film byl nominován na Oscara za hudbu.

Ve vypjaté dramatické situaci jedné červnové noci roku 1815 několik hodin před bitvou, která se zdá předem prohraná, má Napoleon na vybranou: buď jít do bitvy a riskovat, že ji nevyhraje, nebo do bitvy nejít, což ovšem znamená abdikovat. Vzdát se absolutní moci a své vojenské zkušenosti nabídnout lidu, republice...

Je rok 1865 a právě skončila občanská válka. Generál Custer (Robert Shaw), který žije jen pro dobrodružství a akci odmítá všechny místa, které mu jeho nadřízený nabízí, protože pro něj neskýtají dostatek nebezpečí. Je ovšem jedno místo. Místo v pevnosti, kde 7. kavalerie brání hranice rezervace s indiány z kmene Čejenů. Proto Custer neváhá a vyráží napříč nové výzvě.

Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.

Hašlerovské pražské písničky, tak oblíbené koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století, nestárnou. Zpívají je stále v hospodách i na stavbách, zkrátka všude. Mají své místo i v milostných příbězích ze staré Prahy, které tak pěkně vypráví panna Veronika. Jejich hrdinkou je panna Stázi, která nejprve neměla štěstí v lásce se studentem Tadeášem. Ale potom se zamilovala do tří pánů najednou. Do nesmělého pana Aloise, do veselého pana France a do pana Johanese, který ji svedl za Koňskou branou. Nakonec však dala přednost starému, leč bohatému domácímu. Tři opuštění páni si pod Kamenným mostem málem vzali život. Ale smutek přebolel a pánové zakotvili v manželstvích, bohatě požehnaných roztomilými dítky. A panna Stázi? Ta utekla od starého muže a vrátila se k panu Francovi, když přišel domů z vojny.

Britský filmový přepis slavné divadelní hry o názorovém střetu dvou velkých osobností francouzské historie. Píše se 13. červenec 1808 a v charentonském ústavu pro choromyslné se schází početné, vzácné obecenstvo, aby zhlédlo mimořádně zajímavou produkci. Markýz de Sade, jeden z chovanců, napsal a režijně se zdejšími pacienty připravil hru o události, k níž došlo právě před patnácti lety. Hru o zavraždění Jeana-Paula Marata, velké postavy francouzské revoluce, jehož 14. července 1793 ubodala ve vaně mladá fanatička Charlotta Cordayová. Pacienti-herci jsou na místě, ředitel ústavu vítá diváky, prolog je uvádí do děje.

Nejkrvavější masakr gangsterské éry. Koncem 20.let minulého století vyvrcholila ve Spojených státech gangsterská éra. V Chicagu proti sobě nelítostně bojovaly gangy Al Caponeho a Bugse Morana. A 14. února 1929 došlo k jednomu z nejkrvavějších masakrů v historii. Tento film o něm vypráví – bez pozlátka a bez romantiky.

Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Rumunský barevný širokoúhlý film vypráví příběh z bojů mezi Dáky a Římany na konci prvního století n.l. Římský císař Domicián (Gyorgy Kovács) se vydává dobýt území Dáků. Dácký král Decebal (Amza Pellea) se snaží válce vyhnout a vykoupit mír zlatem, poté však obětuje svého syna Cotysa (Alexandru Herescu) bohům a pouští se do boje s přesilou. Římany vede generál Fuscus (Georges Marchal) a mladý generál Severus (Pierre Brice). Severus se dovídá, že jeho zavražděný otec byl původem Dák a snažil se válce zabránit. Poté, co Severus poznává Decebalovu dceru Medu (Marie-José Nat) a život Dáků, raději se obětuje, než aby bojoval proti své zemi.

Příběh filmu Beznadějní se odehrává v 60. letech19. století. Tehdy byl hrabě Gedeon Ráday pověřen likvidací zbojníků, kteří se na venkově schovávali po povstání vedeném v roce 1848 Lájosem Kossuthem.

14. května 1948 se na mapě světa objevil nový stát Izrael. Jedním z těch, kteří přispěli k jeho samostatnosti byl americký plukovník Mickey Marcus (Kirk Douglas), který pomáhal při formování izraelské armády. Film je především výpovědí o něm samém, vycházejíc z knižní biografie Cast A Giant Shadow: The Story of Mickey Marcus Who Died to Save Jerusalem napsané Tedem Berkman. Herecké začátky jsou těžké a tak i Michaelovi Douglasovi se zde našla pouze malá role řidiče džípu ...

Debut Liliany Cavaniové František z Assisi, natočený v roce 1966 pro TV, vidělo v Itálii 20 miliónů diváků a režisérka byla chválena za své pojetí Františka jako člověka usilujícího ve středověku změnit stav sociální nerovnosti. Lou Castel dokázal postavu zakladatele řádu františkánů vyjádřit s citem pro jeho vystupování i pro odstíny jeho vnitřního života. (popisek KVIFF)

Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. (oficiální text distributora)

Člověk pro každé počasí s Paulem Scofieldem v roli sira Thomase Mora, uznávaného anglického politika, kterého vytrvalé odmítání manželství krále Jindřicha VIII s Annou Boleynovou stálo hlavu.(oficiální text distributora)

Ramses, princ ve starém Egyptě, se za vojenského cvičení seznámí s krásnou Židovkou Sárou a stanou se z nich milenci. Proti princi intrikuje velekněz Herhor, protože mu vadí Ramsesův zájem o státní záležitosti – mohl by oslabit vliv kněží a zamezit jim dál hromadit poklady na úkor státu. Ramses se chystá dobýt Asýrii, aby tak obohatil svoji zemi, zatímco kněží se s Asýrií potají paktují. Mladý Ramses vyrazí v čele armády potlačit vzbouřené libyjské pluky, když ho zastihne zpráva o smrti otce faraóna a zavraždění Sáry a jejich malého synka. Ramses se rozho…

Po popravě svého milovaného manžela hraběte Jeoffreye de Peyraca žila Angelika jistý čas mezi pařížskou spodinou po boku svého přítele z dětství Nicolase. Po jeho smrti se rozhodla, že chce získat zpět své postavení, majetek a čest. Vzala si svého bratrance Philipa de Plessis-Bellieres. Její manžel však nečekaně zemře na bitevním poli a brzy na to je Angelika povolaná králem zpět na královský dvůr, aby splnila náročnou diplomatickou úlohu. Má přesvědčit perského velvyslance Batchary-Beju k podpisu důležité smlouvy s Francii. Její krása však nenechá chladným ani velvyslance, ani krále, který ji chce učinit svou oficiální milenkou. Jejich vztah však nepřestává provázet stín mrtvého Peyraca. Král Angelice přizná, že její manžel nebyl upálen. Angelika stále svého muže miluje a nedokáže ho zradit, její nedůvěra ke králi a jeho dvoru roste. Touha po Peyracovi jí provází celou řadou nebezpečí, intrik a milostných nástrah.

Koncem května roku 1918 se do Rumburku vracejí navrátilci z ruského zajetí. Doufají, že válka už pro ně skončila. Chtějí svůj zadržovaný žold a pak už jen domů. Zatím se rádi pobaví v místní vinárně U Růže severu, kde zpívá a tančí temperamentní Tonka, která se svérázným způsobem sblíží s vojákem Nohou. Civilní obyvatelstvo strádá hladem a nedostatkem. V kasárnách a na cvičišti dále pokračuje rakouský dril. Jeho brutalita a nesmyslnost vyvolává stále častěji nespokojenost vojáků. A když se roznese zpráva, že mají znovu jít na frontu, dojde ke vzpouře.

Televizní pásmo o vzniku českého národního tance a jeho vítězné cestě Evropou. Začíná jeho premiérou na abiturientském bále v Hradci Králové v roce 1836...

Od podzimu 1941 vládne nad okupovanými územími Čech a Moravy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Jeho krutost vyvolává v zemi velkou nenávist. Exilová československá vláda ve Velké Británii proto na jaře 1942 vybere několik československých parašutistů a pověří je úkolem historického významu. Do rodné země se vydá několik dobře vycvičených paradesantních skupin. Jednu z nich vede nadporučík Král. Jejich hlavní úkol je nebezpečný, ale jasný: provést atentát na Reinharda Heydricha. Koncem května 1942 se rotmistři Strnad a Vyskočil připraví v ostré zatáčce v pražské Libni, kudy má projíždět Heydrich v otevřeném mercedesu. Přes potíže se zaseknutým samopalem se nakonec přece jen podaří Heydricha smrtelně zranit. Následují kruté represe, popravy nevinných a zběsilé pátrání po pachatelích…

Monumentální filmová freska oživuje příběh Ježíše s použitím nejvýjimečnějších hollywoodských filmových prostředků. Jedná se o jedno z nejkrásnějších a nejkomplexnějších zpracování biblického příběhu. Scénář věrně následuje události popsané v Knize knih a soustředí se nejen na Ježíšův život, ale i na oživení historického období, ve kterém Ježíš žil a působil. Tvůrci se snaží odhadnout, jak v té době jednal a co si myslel římský císař Augustus či jako uvažovali Římané nebo Zelóti.

1942, Norsko pod německou správou: v provincii Telemark na jihu země Němci zabavují vodní elektrárnu v jejíž blízkosti mají v úmyslu nepozorovaně vyprodukovat až 10 000 liber deuteria. Je to prioritní otázka pro samotnou existenci Třetí říše, to alespoň tvrdí hlavní inženýr Nilssen (Ralph Michael). S ukradeným mikrofilmem se vydávají odbojář Knut Straud (Richard Harris) a vědec Dr. Rolf Pedersen (Kirk Douglas) do Anglie, aby uvědomili Spojence o německém náskoku v honbě za atomovou zbraní... Film podle skutečných událostí je posledním dokončeným dílem westernového umělce Anthony Manna, jehož natáčení se v zasněženém Norsku zúčastnil i norský olympijský tým.

Hranice Britské Indie v polovině 19. století. Přestože je poručík Case dobrý a zkušený voják, důstojníci z pevnosti Kandahar jím pro jeho nečistý rasový původ opovrhují. Když jednotka vedená jeho kolegou padne do zajetí a Case jako jediný před mnohonásobnou přesilou včas uprchne, narychlo svolaný vojenský soud v Kandaharu jej za údajnou zbabělost v boji odsoudí ke ztrátě hodnosti a deseti letům v britském vězení. Odtud s pomocí indického sluhy uprchne a na útěku se setká se vzbouřenci Ali Khana.

Střihový historický dokument, který na příkladu fašismu odhaluje vznik totalitních režimů. Do té doby nevídané využití archivních materiálů popisuje dění v Evropě ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století. Film vznikal za Chruščova, po kritice kultu osobnosti, a dá se v něm jasně vysledovat podobnost mezi Mussoliniho a Hitlerovým fašismem a Stalinovým komunismem. V ruském originálu film komentuje sám režisér Romm, v české verzi jeho monolog přemluvil Miroslav Horníček.

Charlton Heston hraje renesančního umělce Michelangela Buonarroti (6. března 1475 - 18. února 1564), který vymaluje Sixtinskou kapli za imperiálního papeže Julia II. Tuto epickou adaptaci románu Irvine Stoneové natočil režisér Carol Reed. Zatímco román pokrývá Michelangelova života od narození až do smrti, film se zaměřuje na boj vůle mezi perfekcionalistickým umělcem a netrpělivým papežem, který si objednal vymalování slavné kaple.

Příběh o legendárním mongolském vojevůdci, sjednotiteli kočovných kmenů a utlačovateli Západu. Film ho ukazuje jako malého chlapce, odvážného vůdce partyzánů, spojence čínského vládce a zachránce říše proti nájezdným barbarům. Čingischán, to je nelítostný boj, luxus a nekonečná touha po moci.

V zimních měsících roku 1944, krátce před přelomem roku, jsou spojenecké armády připraveny zaútočit na Německo. Hitler však vymyslí poslední zoufalý plán nařídí svým armádám znovu zabrat Francii a obsadit strategicky důležitý přístav v belgických Antverpách. Battle of the Bulge se snaží ukázat dosah konfliktu jak z perspektivy amerického důstojníka tajné služby, tak velitele německé tankové brigády.

Americký historický film o mužích, kteří rozpoutali válku kvůli ženě. Dramatický příběh se odehrává v jedenáctém století, kdy se lenní rytíř Chrysagon rozhodne využít svého práva "první noci", které mu zaručuje právo strávit svatební noc s nevěstou kteréhokoli svého poddaného. Tentokrát jde ovšem o víc než jen o nezadatelné právo. Vesnická dívka Bronwyn je totiž víc než jen půvabná a energická a šlechtic se do ní zamiloval. Chtěl by ji získat jen pro sebe, což se vůbec nelíbí ženichovi, který vyvolá vzpouru a postaví se proti nařízení a autoritě svého pán…

Pokračování filmu ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ se realizuje ve zjednodušeném časovém rozmezí, než Anne Golon (autorka původní knižní Angeliky) popsala… Poté co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, tj. u pařížského Dvora Zázraků, místa, kde bandy lupičů a žebráků mají svůj domov. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou – Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Nicolas je však během jedné rvačky žebráků zabit. Angelika s nalezenými syny začíná nový život jako hospodská u Kokrháče a později ve vlastním podniku „Rudá maska“. V této době prožívá svůj vztah k pronásledovanému pamfletáři Claudovi Le Petit – skutečná postava francouzských dějin (1638 – 1662) – přezdívanému také básník Špína.

Detektiv John River, kterého hraje Stellan Skarsgård, má velký problém se svým podvědomím. I když je mimořádně schopný vyšetřovatel, stále je pronásledován obětmi vražd, které vyšetřoval. Děsí ho během dne i noci. Objevuje se také postava tzv. lambethského jedovatého potěru, Thomase Creama, kterého ztvárňuje Eddie Marsan. Tento sériový vrah byl reálnou osobou, která vraždila v 19. století.

Průmyslník Pierre Verdier zabije svou milenku Jeanne Ancelinovou tak, že ji vyhodí z vlaku. Její manžel Ancelin se rozhodne pomstít vrahovi své ženy, který byl soudem osvobozen.

Rekonstrukce střetu u Rorke's Drift, k němuž došlo roku 1879 v jihoafrickém Natalu. Čtyřtisícové vojsko zulských válečníků už zmasakrovalo obří britskou armádu a teď míří k mnohem menšímu cíli, základně Rorke's Drift.