Nejnovější filmy MUBI

Rude Boy je polodokumentární film, částečně charakterová studie, částečně "rockový dokument", ve kterém vystupuje britská punková skupina The Clash. Scénář obsahuje příběh fiktivního fanouška, který je konfrontován se skutečnými veřejnými událostmi té doby, včetně politických demonstrací a koncertů Clash.

Hong Wen-Ting, ovládající styl tygra a jeřába, se svým bratrem zabijí kněze sekty Bílého lotosu. Bratr hlavního hrdiny se ocitne ve vězení, odkud je díky císařskému ediktu propuštěn spolu s dalšími vězni. Synovec hlavního kněze sekty, guvernér Kau Tin-Chung strýce upozorní na propuštění rebelů a kněz zvaný Bílý lotos všechny propuštěné nechá zabít na cestě domů. Přežije jen bratr Hong Wen-Tinga, který se vrátí domů ke své těhotné ženě. Bílý lotos se svými pohůnky ale přepadne jeho dům. Přežije jen Hong Wen-Ting a těhotná Mei-Hsiao. Uprchlíci naleznou útočiště u bratra Mei Hsiao, který pracuje v dílně na výrobu papírových loutek a lampiónů. Hong Wen-Ting se chce pomstít Bílému lotosu, proto zdokonalí svůj styl, ale na nepřemožitelného opata jeho kung-fu nestačí. Musí se tedy naučit nejen nový, ženský bojový styl, ale i akupunkturu…

Gordon Liu si zahraje s Wongem Yu v roli 11. syna čínského císaře, kterému na cestě do paláce v inkognitu nejdřív zkříží plány, a pak mu zase pomůže jistý šibalský tulák Ho. Jejich vztah se utužuje, jak jsou podváděni šejdíři, přepadáni rádoby vrahy i opravdu vražednými mongolskými lukostřelci, jinak řečeno skamarádí se mezi spoustou typicky komických situací, strhujících bojových scén a jednou z nejkvalitnějších bojových uměleckých choreografií, které kdy poctily přední stranu časopisu Jade Screen.

Umírající učitel pověří svého posledního žáka k prověření pěti jeho bývalých studentů, které každého z nich naučil jedné ze speciálních taktik kung-fu: Sto-nožku, Hada, Škorpióna, Ještěrku a Žábu. Tento poslední student, který zná od každého tohoto bojového stylu něco, se musí spojit ještě s jedním z výborných studentů, aby zničili ty zlé. Chtivost a proradnost následují poté, co zjistí, že někteří studenti jsou opravdu velmi špatní. Ale kterému může věřit natolik, aby se s ním mohl spojit?

Čína v době útlaku a teroru za vlády dynastie Mandžu. Šaolinský kněz Ho Kuang-Huan vychovává ve své škole bojového umění kung-fu z mladých mnichů bojovníky. Dřív než se mladí mniši mohou nazývat mistry kung-fu, musí projít 35 komnatami, ve kterých jsou zasvěceni do umění boje na smrt se všemi zbraněmi i holýma rukama. Nejtalentovanější ze všech je Liu Yu-Te. Po ukončení výcviku si jde změřit síly s dynastií Mandžu.

Morální a etické konflikty tu Zanussi analyzuje v úzce uzavřené společenské skupině na letním soustředění studentů lingvistiky. Diskuse na téma volby životního modelu se koncentruje v opozici dvou etických koncepcí, zosobněných mladým idealistickým docentem Jaroslavem, a uštěpačným cynikem, docentem Jakubem, prosazujícím teorii svérázného etického naturalismu - přizpůsobování vlastní morálky měnícím se situacím podle vzoru zvířat, která si chrání vlastní existenci ochranným zbarvením. Jaroslav, vedoucí soustředění, posuzuje všechny jako rovnoprávné partnery. I konkurs jejich vědeckých prací se snaží vést podle regulí absolutní spravedlnosti.

Děj filmu nás zavádí na periférii nejmenované průmyslové čtvrti. Podivínský samotář Henry Spencer se právě dovídá, že jeho přítelkyně Mary je těhotná. Místo roztomilého novorozence ale na svět přichází jakési monstrum. Mary se s touto situací není schopna vyrovnat a Henryho i s potomkem opouští. Nekonečné halucinace dovedou Henryho nakonec až k zoufalému činu...

Podle skutečného příběhu z předválečného Japonska se mezi mužem a jednou z jeho služebných rozhoří vášnivý románek. Jejich touha přeroste v sexuální posedlost tak silnou, že se pro zintenzivnění svého vzplanutí vzdávají všeho, dokonce i samotného života.

Velmi volná adaptace klasického příběhu Kráska a zvíře v době svého uvedení šokovala snad po celém světě. Francouzské kritika film okamžitě označila za žánr erotické fantazie. Příběh je poměrně je jednoduchý: Markýz se rozhodne oženit svého postiženého syna s bohatou Američankou. Ta je již od svého příjezdu přitahována olbřímím penisem koně pářícího se na místním statku. Pravé zoofilní orgie vypukají až ve snu, avšak začnou přetékat i do reality. Borowzcyk ironizuje nadutost církve, poukazuje na plíživé nebezpečí pederastrie mezi kněžími a vůbec odhaluje celou řadu tabuizovaných sexuálních praktik. Jako asi většina režisérových celovečerních erotických filmů i tento má pečlivý prolog založený více na rozhovorech než na ději plném zvratů.

Jde o čtyři erotické epizody z různých století. V první povídce si dvacetiletý student z Paříže, trávící prázdniny u tety, vyjede se svou šestnáctiletou sestřenicí na pláž, kde ji zasvěcuje do orálního sexu. Ve druhé epizodě se mladičká Tereza opozdila na mši a za trest je zavřena do komůrky, kde zažívá rozpor mezi láskou k Ježíši a atraktivitou libertinské publikace, jejíž erotické ilustrace ji maximálně vzrušují. Ve třetím příběhu proslulá „čachtická paní“, maďarská hraběnka Alžběta Bathory (v podání Picassovy dcery Palomy) navštěvuje v doprovodu pážete své knížectví Nyitra, dá přivléci na hrad pěkné dívky a podává jim tajemný nektar. Nahá těla se dávají do pohybu, každé touží po hraběnčině dotyku: desítky rtů, prstů, očí, uší, zubů – a spousta krve, v níž se hraběnka koupe… Poslední povídka s názvem Lucrezia Borgia pojednává o incestu protagonistky se svým otcem, papežem Alexandrem VI. a bratrem, kardinálem Cesarem Borgiou.

Čtyři nejlepší přátelé – pilot Marcello, šéfkuchař Ugo, televizní pracovník Michel a soudce Philippe – se společně vydávají na prodloužený víkend, který má být jejich posledním. Ve starém domě na okraji Paříže se přátelé začínají oddávat zatvrzelé, divoké a sebezničující žranici. Přidá se k nim místní učitelka Andréa, přítulná žena obdařená štědrými tělesnými proporcemi. Události rychle kulminují...

Nadaný student Ge Hou (Lo Lieh) se ocitne mezi dvěma znesvářenými školami bojového umění v době japonské okupace Číny. Intriky neberou konce a na obou stranách se vrší mrtví. Mistr druhé školy, který touží zvítězit v boxerském turnaji se chce mladíka zbavit, proto mu zraní ruce. Jediná šance hrdiny je naučit se dokonale techniku Iron Palm, aby mohl nejen zvítězit v turnaji, ale postavit se jak konkurenční škole, tak prohnilým Japoncům a jejich karate.

Aniž by se zřekl svých rigorózních formálních principů, natočil Bresson okouzlující studii o tom, z jak nepatrných pohledů a gest se rodí zamilovanost, o snílkovství jedněch a o věrnosti druhých.

Režijní debut Roye Anderssona získal svému tvůrci okamžitou pověst zázračného filmařského dítěte a dodnes je domácí kritikou pokládán za jedno z nejzásadnějších děl švédské kinematografie. Příběh milostného vztahu mezi patnáctiletým chlapcem Pärem a třináctiletou dívkou Annikou je zasazen do atmosféry léta lásky. Naivní a průzračný vzájemný cit obou dětí je postaven do kontrastu k pragmatickému cynismu jejich dospělých příbuzných. Na půdorysu generačního střetu Anderssonův snímek předkládá nelichotivý obraz dobové švédské společnosti. Dílo má také dodnes originální dramaturgickou výstavbu, netypický styl založený na dlouhých záběrech a autenticky působící atmosféru podpořenou angažováním neherců.

Antoine Doinel – věk 24 let. Odpykává si trest ve vojenském vězení. Po propuštění (a vyloučení z armády) se vydává za svou dívkou Christine a snaží se uspět v civilním životě. Zaměstnání, která Antoine především kvůli své nestálé povaze poměrně často mění (noční hlídač, soukromí detektiv, prodavač obuvi), jej ale vnitřně nenaplňují. Antoine je však již duševně dospělý muž, který svou povahu zná, tudíž si umí ze života vzít to lepší a netrápit se malichernostmi.

Muške je jen čtrnáct let, ale život se s ní nemazlí. Ve škole se jí posmívají pro její otrhaný zevnějšek a samotářství. Doma není daleko k lahvičce a tak musí snášet další ústrky. Poznala jen ponížení a tak sama čelí drsnému okolí se vzdorem a tichou nenávistí. U umírající matky, jejíž třetí porod vzal poslední životní síly, nachází jen málo něhy a opory. Otec se staším bratrem se živí černým obchodem s alkoholem, ale v rodině je stejně příliš mnoho hladových krků. Venkovci jen nepřesvědčivě skrývají svůj odpor k Mušce za maskou křesťanského soucitu. Během jedné deštivé noci Muška potká místního pytláka Arséna. Ve světě bez lásky však ani jediný lidský kontakt, který Muška navázala, nemůže přinést něhu a pochopení.

Banda zločinců přepadne statní úřad a zajme jednoho z jejich vysoce postavených úředníků. Hlavním důvodem je zajetí jejich vůdce, kterého chtějí dostat na svobodu výměnou za uneseného úředníka. Golden Swallow, která je zaměstnána ve stejném úřadu, je vyslána Guvernérem osvobodit svého bratra. V převleku za muže se setkává s únosci, kde poznává, že vyjednávat s jejich vůdcem Jadem Faced Tiger nebude snadné. Golden Swallow poté najde nového spojence v Drunken Cat a společnými silami se pokusí tuto krizi překonat.

Po úvodním slovu Binga Crosbyho se plátno Cinerama rozšíří o scény krajiny, měst, národů a zábavy Sovětského svazu. Mezi nejzajímavější scény patří historické budovy a chrámy Moskvy, jako je Kreml; jeho metro a ulice, jarní karneval, přímořská letoviska na Černém moři, plavba po řece Voga, lyžaři, trojice závodící po zasněžené silnici, pohled z vrtulníku na severní pól, lov velryb na Antarktidě, odchyt divočáka v Mojun-Kumu ve Střední Asii, závod sobích spřežení, potápěči v Ochotském moři, boj s chobotnicí, odchyt antilop, sjíždění řeky Tisy na raftech a výstavba nových měst na Sibiři. Další scény zahrnují návštěvu moskevského cirkusu, kde vystupuje proslulý klaun Oleg Popov, taneční vystoupení souborů Moiseyev a Piatnitsky a ukázky z repertoáru baletu Velkého divadla.

Na francouzském venkově žije osel, jenž je pro mnoho lidí terčem agrese. Ulevují si tak od svých problémů. Jedinou blízkou osobou se mu na chvíli stane Marie, která je stejně jako on zneužívaná a ničená amorálním prostředím. Bezpochyby jde o esenci Bressonova stylu a jedno z jeho nejvýraznějších děl.

Mladí Pařížané 60. let, „děti Marxe a Coca-Coly“, jsou konfrontováni s problémy doby, ve které žijí. Utvářejí si vlastní pohled na svět a vlastní hodnotový žebříček - do něj však jen pramálo zapadá válka ve Vietnamu, rasismus a každodenní násilí, kterého jsou nezřídka svědky. Na jedné straně mladý aktivista a začínající novinář Paul (Jean-Pierre Léaud) a na straně druhé jeho vyvolená dívka Madeleine (Chantal Goya), užívající si plnými doušky všeho, co jí tehdejší konzumní společnost nabízí.

Tato unikátní dokumentární série od stanice Sky, která je plná dříve nezveřejněných archivních snímků a rozhovorů s nejprominentnějšími postavami v oboru, slouží jako oslava sedmdesátileté historie Formule 1.

Mladý bankovní úředník Jacques se pod vlivem staršího kolegy rozhodne zkusit štěstí ve hře a proti vůli svého otce odjíždí do hráčských center na jihu Francie. Tady potká osudovou ženu Jackie, začne je spojovat vášeň nejen pro hazardní hru, ale i vášeň milostná a ani jednu nedokážou zastavit...

Regina se vrací do Paříže z lyžovačky ve Švýcarsku. Čeká jí ovšem nemilé překvapení. Její manžel je nezvěstný a spolu s ním i všechny peníze, které měli. Do toho se o ní začnou zajímat agenti CIA a další podivíni, kterým jde všem jen o jedinou věc. Dozvědět se, kde jsou peníze. Manžel je totiž za války zpronevěřil.

Obchodnice se starožitnostmi Hélène Aughain (Delphine Seyrig) žije ve francouzské vesnici Boulogne se svým nevlastním synem Bernardem (Jean-Baptiste Thierrée), veteránem z alžírské války. Jednoho dne přijíždí na návštěvu Hélénin bývalý přítel Alfons (Jean-Pierre Kérien). Přiváží s sebou novou milenku Francoise (Nita Kleinová) a také vzpomínky na válku a lásku. Napětí v domě však brzy překročí únosnou mez a žárlivost, chtíč i temná tajemství brzy vyústí v tragédii.

Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti. Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení. Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".

Krátký film Antoine a Colette je druhým pokračováním příbehu o Antoinu Doinelovi v režii Francoise Truffauta. Film byl natočen v roce 1962 jako jeden z pětice krátkých filmů z cyklu "Láska ve dvaceti", jež byly natočeny pěti významnými režiséry z různých zemí. Film zachycuje hlavního hrdinu Antoina Doniela jako sedmnáctilého mladíka pracujícího pro Phillips, firmu která vyrábí dlouhohrající desky. Antoine žije sám v zařízeném pokoji v Place Clichy a většinu času tráví poslechem opery nebo s kamarádem ze školy Reném. Během návštevy akce Berlioz Music Programme potká gymnazistku Colette, do které se poprvé zamiluje. Colette je sice stejně stará jako on, ale narozdíl od Antoina má milující rodiče, se kterými stále ještě žije ve společné domácnosti. Antoine se s Colette opravdu spřátelí a i její rodiče se k němu začnou chovat, jakoby byl jejich vlastní syn. Jen Colette ho stále bere pouze jako kamaráda.

Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic.

Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti.

V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout.

V poválečné Hirošimě se setkávají francouzská herečka a japonský architekt. Během jediné noci se do sebe vášnivě zamilují a svěřují si své životní příběhy. Milenci spolu však nemohou zůstat, nedokáží se ani opustit, jsou ztraceni ve věčném tady a teď. Alain Resnais debutoval jedním z předních děl nové francouzské vlny. Natočil dojemný milostný příběh podle scénáře spisovatelky Marguerite Duras, který byl nominován na Oscara.

Vedle nejrůznějších anket o nejlepší film všech dob existují samozřejmě i žebříčky opačné. Prakticky ve všech zaujímá čelné místo Plán 9 z vesmíru (1958). Jeho tvůrce Edward D. Wood, Jr. (1924-1978) vyprodukoval v průběhu padesátých let několik celovečerních filmů, jež díky neskrývanému amatérismu všech zúčastněných složek rychle zmizely z povrchu zemského. Ovšem ne navždy. Po své smrti (na selhání srdce následkem dlouholetého alkoholismu) byl nadšený filmař znovuobjeven filmovými nadšenci, hledajícími zapomenuté kuriozity, jako "nejhorší režisér všech dob" a v roce 1994 se dokonce stal předmětem životopisného filmu Ed Wood, jejž natočil Tim Burton s Johnnym Deppem v titulní úloze.

Novomanželé Natale a Luisa Pilonovi touží po vlastním domově. Rozhodnou se využít příležitosti a postavit si vysněný dům sami. Podle zákona má totiž každý, kdo dokáže přes noc postavit čtyři stěny a zakrýt je střechou, právo v takovém domě bydlet. Natale je navíc zedník a má i pár přátel, kteří jim pomohou…

Neúspěšný spisovatel Stephen Byrne se během nepřítomnosti těhotné manželky v domě pokouší znásilnit svou služebnou, ale omylem ji uškrtí. S pomocí svého bratra se zbaví jejího těla. Naivní bratr mu pomáhá, protože věří, že se to stalo nešťastnou náhodou, a chce předejít skandálu a možným komplikacím v těhotenství své švagrové. Byrne zmizení služebné používá k propagaci své knihy, a když je její tělo objeveno, hlavním podezřelým se stává jeho bratr...

Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.

Šest vědců se vydává na expedici na Měsíc. Cestují v raketě tvaru náboje, vystřelené na Měsíc z obřího kanónu. Po bezpečném přistání se setkávají s Měsíčany, Selenity, poté uniknou před jejich králem a vrátí se na Zemi, kde jsou po dopadu do moře vyloveni jedním námořníkem. Nikdo si nedokázal představit, že tento nejslavnější Mélièsův film stále existuje v barevné verzi. Lobster Films, Nadace Groupama Gan pro kinematografii a Nadace Technicolor pro filmové dědictví zahájili v roce 2010 kompletní restauraci této kopie.