Nejnovější filmy DocAlliance Films

Děj se odehrává v roce 1999 v Los Angles. Hlavní hrdina, veterán z Vietnamu, v současné době policejní důstojník si vykládá právo po svém a často se octne na hranici mezi dobrem a zlem. Jednoho dne je však chycen při něčem, co by ho mohlo stát místo.

Uprostřed dvoutisícové vesničky Drnovice nedaleko jihomoravského Vyškova stojí fotbalový stadion pro osm tisíc diváků. Je to pyramida zaniklé fotbalové civilizace, jíž kdysi vládla slavná jména Karla Brücknera či Radka Druláka. Vzestup a pád drnovického fotbalového klubu je typický pro český fotbal, politiku a podnikání 90. let – jsou za ním nejen krásné góly, ale taky tajemní sponzoři, korupce či doping. Pojďme se společně vydat do dob, kdy topné oleje od benzínu ještě nerozeznali ani nejvyšší ministerští úředníci a kdy čeští fotbalisté hráli o evropský titul.

Film Oko nad Prahou je osobním i politickým životopisem Chobotnice neboli projektu pražské Národní knihovny, ale také životopisem zejména posledních let života autora tohoto návrhu Jana Kaplického, který si ve svém deníku v roce 1998 mimo jiné poznamenal: vyhrát soutěž a mít jednu lásku. Tímto zápisem, přečteným v úvodu snímku Eliškou Kaplicky, jakoby český architekt světového formátu napsal nejen "scénář" svojí závěrečné životní dekády, ale také filmu, který sleduje dramatický společenský příběh tvůrčí imaginace a také intimního vztahu muže a ženy.

Děj pojednává o týmu čtyř filmových umělců, kteří jsou sice oceněni různými cenami, ale na jejich filmy nechodí diváci. Jejich chystaný film nedostane grant, oni nemůžou točit a jen s problémy přežívají. Děj se odehrává v Pelhřimově, kde se také natáčelo, během festivalu rekordů a kuriozit, řada skutečných rekordmanů také ve filmu vystupuje.

Dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze „zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života?

Film představuje život jako komplexní obraz, kde lze začít kdekoli a postupně odhalovat celek. Život plyne dál, lidé pracují, mají děti, a to buď z lásky, nebo protože nemají jiný smysl života. V moderním světě, kde Bůh chybí, se jistotou stává třeba i 24-hodin otevřené Tesco. Předlety přistálo Apollo 11 na Měsíci a dalším ambiciózním cílem je Mars. Každý lidský projekt potřebuje naději na dokončení, ideálně v průběhu jednoho života. Co se do takového života vejde? Béla, maďarský vědec v důchodu, čeká na smrt a mezitím sdílí několik úvah.

Ovládáme město nebo město ovládá nás? Stáváme se automaty? Je pražský primátor spíše cyklista nebo populista? Jedeme v tom všichni? Inspirující, emotivní a vtipný dokumentární příběh režiséra Martina Marečka hledá hravým způsobem odpovědi na otázky související s životem ve městě, civilizací v pohybu a dobrodružnou cestou ke změně. Osobní příběh režiséra a jeho pokusu proměnit město kolem sebe.

Sledování finské televize ovlivnilo generaci (sovětských) Estonců, kteří v hravé koláži vzpomínají na dobu, kdy žili v první linii studené války, z jedné strany vychováváni ke komunismu, z druhé bombardováni západní popkulturou, hudbou a televizními seriály.

Ve filmu jsou popsány okolnosti, které provázely jeho natáčení sovětské invaze v pražských ulicích 21. srpna 1968. Čtyři kotouče cenného materiálu, pořízeného z vlastní iniciativy, neměly v okupovaném státě žádnou hodnotu: bylo třeba je ukázat světu. Režisér s dvojicí přátel provezl drahocenný materiál, zahrnující v nesestříhané podobě šestnáct minut, do Rakouska přes prakticky uzavřené hranice za značně bizarních okolností. Nejdůležitější z nich byly „holka Ferrari Dino“, tedy krásná, ale nedosažitelná dívka Jana, a autorův milovaný vůz Fiat 850. Jan Němec opět zkoumá skutečnost svého života ve vztahu k české minulosti. Intimní historie se nedělitelně prostupuje s „velkými“ dějinami. Tvůrce konfrontuje hrané dotáčky (v nichž ho ztělesňuje Karel Roden) s původním materiálem, který před více než čtyřiceti lety obletěl svět a získal si „víc diváků, než má Steven Spielberg“.

V červenci 2007 se vydala tříčlenná expedice trabantem Hedvábnou stezkou do pouští střední Asie. Na tachometru malého žlutého trabanta se otáčí 15ti tisící kilometr. Pod jeho koly zmizela polovina Evropy i většina států střední Asie. Po šesti týdnech strávených v jeho nerozměrných útrobách společně projeli Dan Přibáň, Vladislav Růžička a Jan Martin Kozel střední Evropu, Balkán, Turecko, Írán a Turkmenistán, aby se v uzbeckém Samarkandu jejich cesta opět zlomila na západ a přes Kazachstán, Rusko a Ukrajinu je dovedla domů. 15 000 kilometrů je hodně dlouhá cesta, na které se může spousta podrobností vytratit. Proto jsme se rozhodli tyto vzpomínky přenést na DVD, které právě držíte v ruce. Můžeme říct - Mise splněna!

Dnešní den Phila Maye (Gary Dourdan) začal úplně normálně. Během vteřiny se ale všechno pokazilo. Jeho manželku unesli dva muži, kteří přepadli banku. Drží Phila v šachu, musí udělat všechno, co po něm žádají, nebo jeho žena nepřežije. Jejich požadavky se Philovi zdají podivné, nedávají smysl, ale s pomocí televizní reportérky Nicole, která je do celé věci nedobrovolně zapletena, se mu podaří odhalit, že muži mají v plánu další akci. Mnohem větší než je vyloupení banky. Všechny informace, které Phil a Nicole mají, ukazují na jedinou možnost. Není pochyb, muži plánují bombový útok ve stanici metra. Po Philovi chtějí, aby jim v tom pomohl. Výměnou, za život jeho ženy.

O Milošovi Formanovi před rokem 1989 točil Jaromil Jireš pro Němce, Věra Chytilová pro Belgičany a po sametové revoluci vznikl konečně český dokument Drž se toho snu v režii M. Šmídmajera. Zachytil Miloše Formana při jeho putování na kole z Paříže na MFF v Karlových Varech a právě jízda na kole tvořila symbolický motiv k jeho životním a tvůrčím peripetiím. Za posledních 15 let došlo ve Formanově životě k velkým změnám a i jeho profesní kariéra prošla určitými zvraty a peripetiemi... Miloslav Šmídmajer se tak opět vrátil k tomuto stále vzrušujícímu a inspirativnímu „tématu“, aby zachytil současný život i myšlení této velké osobnosti a díky osobnímu vztahu i kontaktu otevřel i některá intimní zákoutí Formanova života, která se stala inspirací pro jeho filmovou tvorbu a s neobyčejnou hloubkou a v nečekaných souvislostech zazněla v jeho filmech.

Mladý učitel opouští gymnázium a rodiče v hlavním městě a přichází na venkovskou školu, aby tam znovu našel sám sebe. Postupně získává důvěru místních lidí, především svérázné statkářky Marie a jejího sedmnáctiletého syna. Návštěva učitelova pražského kamaráda mění zdánlivě poklidné místo v doutnající spáleniště rozvrácených vztahů. Na Marii a zvláště na jejího syna dopadne zjištění, že jejich nový přítel je homosexuál. Dokážou v sobě hrdinové poetického dramatu najít sílu k odpuštění a přeformulovat svou touhu po lásce a přátelství?

Jadrom príbehu troch muzikantov, ktorí sa rozhodnú dosiahnuť úspech a sebarealizáciu v hudobnom šoubiznise je tragikomický osud nadaného mladého muža, ktorý si svoj talent a možnosti uvedomuje len okrajovo, no o to jednoduchšie a divokejšie sa zaplieta do deštruktívnych vzťahov, ktorých skutočný rozmer a dosah si len postupne uvedomuje.

Film Občan Havel nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla. Diváci uvidí jeho nervozitu při první volbě českého prezidenta či trápení při nácviku prezidentské děkovací řeči, poznají, že umí recitovat Šrámkův Stříbrný vítr nebo nalít Miloši Zemanovi becherovku. Kamera jej ale sleduje i v situacích, kdy se dokáže pěkně rozčílit a zanadávat na špatně ušité košile. Ve filmu bude také konečně rozluštěno několik dlouholetých záhad české politiky – jak se podařilo Václavu Klausovi proniknout do jazzového klubu a kdo posadil Jacquese Chiraca vedle první dámy. Stejně jako v životě Václava Havla hrají ve filmu důležitou roli obě jeho manželky, Olga a Dagmar, objeví se zde jeho přátelé a spolupracovníci, světoví i čeští politici, ale i členové skupiny Rolling Stones.

Druhá světová válka, podzim roku 1941. Do Němci a Italy obleženého města Tobruku v severoafrické Libyi jsou odveleni vojáci 11. východního československého praporu. Mezi nimi i mladý voják Jiří Pospíchal. Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, dennodenním ohrožením života a všudypřítomnou smrtí. To vše si u něj vybírá svoji krutou daň – postupnou ztrátu vlastní sebeúcty a odvahy. Odvaha je síla vůle, které žádný muž nemá nazbyt. Když se používá, brzy se vyčerpá. Odvaha je kapitál, který postupně utrácíme. Poslední rozkaz pak může být příkazem k výplatě z konta, které se blíží nule.

Tři přední čeští rappeři, deset skladeb, deset živých – někdy i živelných – filmových situací. A v nich výřečná profesorka lingvistiky, oprsklé děti z romského ghetta v Karviné, přísná matriční úřednice, žáci základní školy na pražském Jižním městě, sám zachránce českého jazyka Josef Jungmann či „všehoschopná“ Hana Hegerová.

Hrdinou Vratných lahví je bývalý učitel Josef Tkaloun. Definitivně se rozhodl opustit žáky, ale rozhodně se nehodlá smířit s pozicí důchodce, trávícího čas na lavičce v parku. Tkaloun je plný aktivity, nápadů i chlapských tužeb a nemíní zestárnout v nečinnosti. Navzdory nesouhlasu ženy Elišky, která se sarkastickým nadhledem komentuje všechny aktivity svého muže, Tkaloun přijímá brigádnické místo ve výkupu lahví menšího supermarketu. Malý prostor, kde se potkávají lahve s lahvemi a lidé s lidmi, je svébytným mikrosvětem, plným tragikomických osudů. Tkaloun dokáže být nejen jejich pozorovatelem…

Je válka. Je jedno která, neboť to nic nemění na tom, že se lidé podezřívají, nenávidí, zabíjejí. Osud - nebo náhoda? - svede dohromady otce a syna ze samoty uprostřed lesů se zraněnou nepřátelskou špiónkou. Všichni tři se tak ocitnou na prahu nové války, války o to horší, protože nevyhlášené, skryté. Války, kterou mají sami v sobě.

Rozvedený otec Tavi jednoho dne zjistí, že jeho čtyřletá dcera Alexandra už mu neříká tati.

Psychologické drama z prostředí terapeutické komunity, kde se jedenáct lidí pokouší odpoutat od své minulosti. Motto jejich snažení by se dalo shrnout do asi nesplnitelného přání – ať najdu sílu změnit, co změnit můžu, a vyrovnat se s tím, co měnit nemůžu; a ať dokážu tyhle dvě věci od sebe rozeznat. Většina lidí tady by na svou minulost ráda zapomněla. Je jim okolo třiceti a v jejich životopisech najdete všechny hříchy světa. Lhali, kradli, podváděli, mysleli jen na sebe a jeden z nich i zabil. Zatím se neví kdo, ale pravda vyjde najevo. Pokud je pravdou to, co lidé nazývají vzpomínkami? Není to příběh o trestancích. Každý z nich je tady dobrovolně a může kdykoli odejít. Z vlastní vůle zde stráví rok života. Odkázáni jeden na druhého hledají své lepší já. Východiskem pro lepší budoucnost je pravdivě pojmenovat vlastní minulost. Ale může člověk vůbec nelhat, aby přežil mezi ostatními lidmi?

Ixe, mladý autor hiphopových textů, je obklopen přáteli, kteří bezmezně věří v jeho nezpochybnitelný talent. A pak je zde ještě stárnoucí hiphopová hvězda, jež se společně se svou pohlednou expřítelkyní pokouší rozjet novou show – jen mu chybí elitní textař, na něhož by se mohl spolehnout. Mohlo by se zdát, že jejich setkání je nevyhnutelné, ale tak jednoduché to rozhodně nebude. Ulice má totiž svoje pravidla a za všechno se tu platí. Na druhé straně stojí rigidní, stereotypy prosycený hudební průmysl, s nimiž se Ixe jen těžko vyrovnává. Nastala doba volby – je lepší závratná kariéra se zajištěnou budoucností, nebo život, který sice zavání nuzotou, ale přesto si v něm lze zachovat rovná záda a vlastní individualitu?

Jan Němec ve svém uměleckém eseji s podtitulem „Střepiny snů, ticho a tma“, natočeném podle původního námětu Terezy Brdečkové, sklání poklonu Marii Čermínové neboli Toyen (1902–1980), jedné z největších osobností českého i světového surrealismu. V barvité, poetické koláži se do popředí dostává její vztah s básníkem Jindřichem Heislerem (1914–1953), se kterým se oba kvůli svému židovskému původu museli v průběhu nacistické okupace v Praze skrývat před gestapem a nuceným transportem do koncentračního tábora. Jejich osudy poznamenal jak nacismus, tak komunismus a po válce spolu odešli do Paříže, kde nalezli nový domov…

Šutka je největší romská osada na Balkáně. Alespoň podle slov tamějšího rybáře, který je hlavním protagonistou dokumentu natočeného v koprodukci s Českou televizí a především průvodcem po šutských uličkách, kde v každé z nich najdeme minimálně jednoho místního, ne–li dokonce světového šampióna, lhostejno v čem. Důležité je, že ve svou výjimečnost věří a že je lidé uznávají.

Petr je mladý muž, který už by měl mít život pevně pod kontrolou. Stále se však, a ne vždy vlastní vinou, ocitá ve víru absurdních situací, které vytrvale hatí jeho milostný život i původně slibnou kariéru leteckého dispečera. Z navigační věže spadnul až za volant vysokozdvižného vozíku v letištním překladišti a vztah s milovanou Janou nahradila ponižující pozice voyera za úplatu šmírujícího sousedy, kteří na „to“ potřebují diváky. Ani Petrovi rodiče nejsou úplně standardní. Matka je posedlá dobročinností a balíky s obnošeným šatstvem bombarduje oběti války i živelných katastrof na celém světě. Otec, který kdysi zvučným hlasem namlouval komentáře k socialistickým týdeníkům, se s dojemnou bezradností potácí v nových svobodných časech. Jeden náhodný telefonát a trocha černé magie nezadržitelně rozjíždějí kolotoč komických situací plných absurdity každodenního „obyčejného šílenství“.

Příběh se odehrává v panelovém městě na severu Čech, v krajině fabrik, drátů vysokého napětí, betonových nadjezdů, v krajině zpustošené povrchovou těžbou uhlí, v novodobé poušti, kde ubohé zbytky přírody zalévané chemickými dešti vedou úporný boj o přežití a lidé si už na to všechno dávno zvykli. Monča miluje Standu. Standa je místní hokejová hvězda, Monču má rád, Monča je jeho buchta a rád by s ní měl jednou děti, ale jak jí má být věrnej, když těch ženskejch je pořád kolem plno. A tak Standa odletí a Monča zůstane doma, vrátí se zpátky k rodičům do věžáku a čeká, až ji Standa vezme k sobě, ale Standa se ozývá čím dál tím míň a Monice je čím dál tím víc jasný, že na ni kašle, že je se svou láskou sama, ale aspoň že má Toníka. S Toníkem vyrůstali ve věžáku, ve sklepě si ukazovali ty věci a Toník měl mezi nohama tak malinkou tu svoji hadičku a Monča se vždycky musí smát, když si na to vzpomene, a Toník byl do Monči vždycky zamilovanej...

31. května 2003 – je pár minut před desátou dopolední a na parkovišti v pražských Letňanech se tlačí více jak 3000 nedočkavých lidí. Mnozí z nich svírají igelitky, někteří jsou vyzbrojeni taškou na kolečkách. Moderátor z osvětleného pódia nabádá, aby lidé využili přistavené cisterny s pitnou vodou a napili se. Asistentky rozdávají kelímky. Z reproduktorů zazní ještě jednou hyperhymna Českého snu: Tak zkus se dívat jako dítě, spousta věcí omámí tě... Náhle na pódium vybíhají manažeři hypermarketu, vítají se se svými zákazníky a svižně přestřihnou blyštivou pásku. Ochranka odstraňuje kovové zábrany, dav se dává do pohybu. K hypermarketu zbývá ještě 300 metrů. Lidé se rozběhnou...

Film Tatínek je celovečerním portrétem známého českého autora, herce, textaře, scenáristy Zdeňka Svěráka. Film společně natočili tvůrcův syn, režisér Jan Svěrák, a jeho kolega Martin Dostál. Divák má možnost poznat kouzlo mnoho desítek let trvající sounáležitosti, na jejíchž zákonech stojí úspěch slavného divadelního cimrmanovského souboru. Pohled do dětství odhalí neznámé odrazy osobních prožitků Zdeňka Svěráka ve filmech, které podle jeho scénářů vznikly.

Adaptace úspěšného románu Živka Činga. V Jugoslávii skončila druhá světová válka. Sirotek Lem je umístěn do domova uprostřed hor. Zařízení je však spíše pracovním táborem pro děti padlých nepřátel, kde jsou děti tvrdě převychovávány v duchu komunistické ideologie. Jednoho dne do sirotčince přivedou tajemně vyhlížejícího chlapce Isaka. Lem se k němu přimkne jako ke své poslední naději na přežití. Celý příběh je konečným zúčtováním úspěšného starého muže. Nejedná se o přesnou historickou rekonstrukci, Trajkov totiž nahlíží svět lágrů, pomatených ideologií a vůbec celou situaci ve válkou rozvrácené zemi očima dětských hrdinů. Suverénně zvládnuté dílo je vrcholem režisérovy dosavadní tvorby.

Standa a Olinka se seznámili na sportovní olympiádě pro mentálně postižené. Po roce dopisové známosti Olinka pozve Standu na večeři a nabídne mu, aby přespal. Dva mladí a nezkušení lidé vkládají do návštěvy velké naděje. Snímek sleduje nejen jejich pokus o co nejpěknější první intimní zážitek, ale i další, zkušenější dvojice, které se téhož dne v Brně úporně snaží prožít vášnivou noc. Zážitky deseti hrdinů s humorem a vkusem ukazují, zda je tvrzení, že v Brně proběhne každý večer sto padesát tisíc souloží, nadsazené nebo ne.

Kafe a cigára je několik krátkých filmů, tvářících se dohromady jako hraný film (nebo obráceně). V každé části vystupuje několik postav, které posedávají, popíjejí kafe, kouří cigarety a debatují o tak různých tématech, jako jsou například nanuky s kofeinem, Abbott & Costello, záhady kolem Elvise, správná příprava čaje, vynálezy Nikoly Tesly, fiktivní rocková kapela SQÜRL, Paříž 20. let a použití nikotinu jako insekticidu... Co se týče obsazení, jedná se o extrémně eklektickou partu výjimečných herců a muzikantů, představující stejně eklektickou sbírku podivínů.

Děj filmu se odehrává v letech 1992-2000, střídají se v něm hrané scény, které jsou rekonstrukcemi skutečných událostí let minulých nebo součástí fiktivního děje, s unikátními záběry archivu Jarka Nohavici a ostatních postav filmu. Rok ďábla je příběhem člověka, který se postupně vymanil z vlivu alkoholu, nahrávacích společností a médií, ale zoufale osaměl. Jak sám říká: Být Nohavicou v roce 2000, to je hodně o samotě.

Poklidné plynutí života místní smetánky v prostředí slovenské maloměstské společnosti, jejíž součástí je český notář, lékař, ředitel obecné školy, učitel, pan správce a jeho manželka, naruší náhlý příjezd dosud utajované dcery pana notáře, Valentiny. Notář nejprve donutí svého přítele, aby se prohlásil za Valentinina otce, nechce si pokazit reputaci. Sám má život komplikovaný, plný lehkomyslných pletek se dvěma ženami. Vlivem dívčina působení však poprvé v životě prochází zmatky pocitů, kterým ani sám jako pravý starý mládenec nerozumí. S jeho proměnou se vychyluje i dosavadní propletenec milostných vztahů a nadějí. I nezralá Valentina prožívá bouřlivé období ve svém citovém životě. Sled absurdních nedorozumění, vznikajících ze zbytečné lži a přetvářky, strachu o vlastní důstojnost, vedou až ke komickému, grotesknímu konfliktu...

Snímek o americkém fotografovi Jamesi Nachtweyovi, o jeho motivaci, strachu a denní rutině válečného fotografa. Uvěříme-li hollywoodským filmům, pak jsou všichni váleční fotografové otrlí a cyničtí drsňáci. Jak jinak by v tak hrůzných situacích mohli myslet na „dobu osvitu“? Švýcarský režisér a producent Christian Frei následoval Jamese Nachtweye na cestách po válečných oblastech v Indonésii, Kosovu či Palestině. Používal speciální mikrokamery připevněné na Nachtweyův fotoaparát. Můžeme tak sledovat, jak slavný fotograf čeká na rozhodující okamžik. Slyšíme, jak dýchá. Poprvé v historii filmů o životě fotografů přináší tato technika autentický vhled do práce zúčastněného fotožurnalisty.

Co nevíte o houbách a na co by vás ani nenapadlo se zeptat aneb Filmová esej o převratných objevech mykorrhizy jako podobenství našeho života.

Labyrintový portrét české kultury na prahu nového tisíciletí. Egon Bondy prorokuje kapitalistické peklo, Jim Čert se přiznává ke spolupráci s tajnou policií, Jaroslav Foglar nemůže najít otvírák na lahve a Ivan Diviš pronáší postřehy o vlastním pohřbu. Takové je Česko na konci 90. let, jak je podrobně popsáno v dokumentu Karla Vachka.

Vesna tvrdí, že do Čech přijela proto, že zde nejčastěji přistávají mimozemšťané. Robert pracuje v cestovní kanceláři a rád zaplétá a splétá osudy lidí. Napomůže rozchodu Hanky a Petra, který se pokouší pochopit život skrze nahrávky „opravdového života" pouštěné do éteru. Zatímco Hanka je pronásledována Ondřejem, do té doby uznávaným lékařem a otcem rodiny, seznamuje se s Jakubem, jehož pozitivnímu pohledu na svět pomáhá marihuana. Na druhé straně způsobuje zhoršování jeho paměti, takže se v jejich vztahu objevují problémy. Hanka hledá pochopení u rodičů, ale doma najde jen dvacet Japonců sledujících „normální rodinku při normální večeři"...

Hrdinkou je šestnáctiletá dívka z malého městečka, která uteče z domova, aby poznala svět. Prožije několik neobyčejných dnů ve víru velkoměsta, které jí přinesou okouzlení i poznání složitosti citových vztahů.

Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou...

Bill Blake putuje k západním hranicím Ameriky někdy v druhé polovině 19. století. Cestuje vlakem napříč zemí za prací a když neuspěje, stává se po sérii nehod štvancem. Zbloudilý a ošklivě zraněný se setkává s velmi podivným, odevšad vyobcovaným indiánem, který se jmenuje Nikdo. Příběh, díky Nikomu, zavádí Billa Blakea do komických a nebezpečných situací. Zatažen do světa plného krutosti a zmatku, otevírá Bill oči. Jako by se ponořil do odlesku zrcadlové stěny a vynořil se v dosud neznámém světě, který existuje na druhé straně zrcadla.