Rok 1978 byl pro kung-fu filmy výjimečný, ale jeden titul mezi nimi vyčníval. Legenda o opilém Mistrovi (The Legend of Drunken Master) nepřinesl jen další bojový příběh, ale odstartoval zásadní obrat v kariéře Jackie Chan. Právě tento snímek z něj udělal hvězdu, která si našla vlastní styl a unikla ze stínu legendy jménem Bruce Lee.
Únik ze stínu Bruce Leeho
Na začátku své filmové dráhy byl Jackie Chan vnímán hlavně jako náhradník a pokračovatel Bruce Leeho. Dokonce mu dělal kaskadéra a objevil se i v menší roli ve filmu Drak přichází (Enter the Dragon). Producenti v něm však viděli především další vážnou akční ikonu, což Chanovi nevyhovovalo. Toužil po vlastním projevu, který by spojoval bojová umění s humorem a nadsázkou. Právě nespokojenost s tímto směřováním ho přivedla k zásadní změně.

Setkání, které změnilo vše
Zlom přišel ve chvíli, kdy Jackie Chan začal spolupracovat s mladým režisérem Yuen Woo-ping. Na rozdíl od tradičních filmařů neměl jasnou představu o tom, jaký typ hvězdy by Chan měl představovat. Dal mu volnost a souhlasil s nápadem propojit kung-fu s komedií. Jejich první společný úspěch Škola hada připravil půdu pro ještě výraznější a odvážnější projekt, kterým se stal Opilý mistr.
Legenda Wong Fei-hung úplně jinak
Film se opírá o postavu slavného čínského lidového hrdiny Wong Fei-hung, který byl do té doby zobrazován jako vážný, morálně pevný a téměř nedotknutelný mistr bojových umění. Legenda o opilém Mistrovi tuto tradici obrátila naruby. Jackie Chan ztvárnil mladého výtržníka, který se vyhýbá odpovědnosti, tropí hlouposti a učí se bojovat pomocí zdánlivě chaotického stylu opilého boxu. Právě tento kontrast mezi legendou a komediální nadsázkou publikum nadchl.
Hrdina, který padá a znovu vstává
Jedním z klíčových prvků, které film zavedl a které se později staly typickými pro Chanovu tvorbu, je ochota nechat hrdinu selhávat. Jeho postava není neporazitelná, často dostává výprask, je zesměšňována a ztrapňována. Díky tomu si ale diváci k hrdinovi vytvoří vztah a fandí mu. Když nakonec uspěje, vítězství působí zaslouženě a silněji než u dokonalých akčních ikon.

Bolest, humor a akce v jednom
Jackie Chan v Legendě o opilém Mistrovi dokázal, že bolest může být zábavná a humor nemusí oslabovat akci. Rány, pády a trapasy nejsou jen prostředkem k pobavení, ale i cestou k budování napětí a empatie. Tento přístup se stal jeho poznávacím znamením a výrazně ho odlišil od ostatních akčních hvězd, které si zakládaly na neohroženosti a vážné image.
Zrození filmové legendy
Ačkoliv se dnes může Legenda o opilém Mistrovi zdát jednodušší než Chanovy pozdější velkofilmy, právě zde se zrodil styl, který ovlivnil celé generace akčních tvůrců. Film ukázal, že kung-fu může být zároveň dynamické, vtipné i lidské. Bez tohoto snímku by pravděpodně nevznikly pozdější hity jako Police Story nebo Superpolda. Legenda o opilém Mistrovi tak navždy zůstane milníkem, který Jackieho Chana proměnil z nadějného herce v celosvětovou hvězdu.
Zdroj: Slashfilm






