Isaac Asimov byl muž, který výrazně formoval žánr science fiction. Jeho Nadace, Já, robot či Nightfall dodnes určují, jak přemýšlíme o budoucnosti, technice a inteligentních formách života. Není proto překvapení, že od něj fanoušci i novináři chtěli slyšet názor na vše, co se sci-fi jen dotýkalo. A když se v roce 1973 objevil na fanouškovské konferenci věnované seriálu Star Trek, nešetřil uznáním. Přitom šlo o dobu, kdy byl seriál dávno zrušen a teprve nabíral kultovní status díky reprízám.
Asimov se tehdy netajil tím, že jej na Star Treku fascinovala jedna zásadní věc: jeho filozofie. Zatímco jiné sci-fi sáhly po válečné akci, intrikách a hrdinských výpadech, Star Trek nabídl lidem představu budoucnosti, v níž se lidské národy dokázaly sjednotit, překonat předsudky a spolupracovat s jinými kulturami bez touhy ovládat nebo kolonizovat. To bylo přesně to, čemu Asimov říkal „racionální sci-fi“.
Prime Directive jako důkaz moudrosti civilizace
Když se zakladatel moderní robotiky rozpovídal o úvodní větě „To boldly go where no man has gone before“, upozornil na dva významy: jednak je to fyzický průzkum vesmíru, ale zároveň jde i o průzkum problémů, s nimiž se lidstvo nikdy nesetkalo. Podle něj byl hlavním poselstvím Star Treku koncept, že každá inteligentní civilizace — ať už vypadá jakkoli — má právo na vlastní způsob života.
Právě proto si Asimov zamiloval Prime Directive, tedy zákaz zasahovat do vývoje jiných kultur. Nazval ho nejrozumnějším sci-fi nápadem své doby a obdivoval, že tvůrci odmítli klasický kolonialistický model, který sci-fi často jen kopírovala z historie lidstva.
Civilizace, která dokáže respektovat jiné kultury a nezasahovat do nich, je podle Asimova skutečně vyspělá.
Proč považoval seriál za výjimečně „normální“
Asimov také vyzdvihl postavy, zejména Spocka, kterého popsal jako ztělesnění racionality a klidu. V době plné společenského napětí působila postava založená na logice a sebekontrole podle něj jako balzám. Star Trek podle něj nebyl jen o dobrodružstvích v kosmu, ale o skutečných společenských otázkách: toleranci, rovnosti, spolupráci a respektu k jinakosti.
Právě díky tomu označil seriál za nejrozumnější a nejvýznamnější sci-fi svého druhu, protože dokázal zásadní témata podávat skrze inteligentní příběhy a komplexní charaktery.
Star Trek / Foto: Paramount
Umění versus televize a zákony trhu
Asimov však také připomněl tvrdou realitu televizního průmyslu. Star Trek mohl mít oddané fanoušky, ale byl závislý na sledovanosti. A pokud ta není masová, rozhodují inzerenti, nikoli kvalita. Podle Asimova je televize především obchod a seriály existují jen proto, aby mezi ně bylo možné vkládat reklamu.
Přesto se seriál navzdory zrušení vrátil: Asimov se dožil znovuzrození fenoménu v podobě Star Trek: Nová Generace a dokonce pracoval jako vědecký poradce na filmu Star Trek: Film. Seriál si jej tolik vážil, že jednoho androida v TNG tvůrci označili za splněný „Asimovův sen“.
Asimov jako fanoušek i přímý tvůrčí přispěvatel
Z dnešního pohledu je zřejmé, že Asimov a Star Trek sdíleli stejný ideál — víru, že inteligence a spolupráce jsou cestou k lepší budoucnosti. A právě proto zůstává jeho pochvala tak přesvědčivá. Star Trek nebyl pro Asimova jen televizním seriálem, ale manifestem zdravé, racionální a otevřené civilizace, která se nebojí poznávat a zároveň umí respektovat.
Zdroj: Slashfilm
Tomáš Rohlena
Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí.
