Co jste nevěděli o seriálu Chalupáři, české stálici, bez které si léto málokdo představí

Chalupáři patří k dílům, bez nichž si mnoho diváků neumí představit prázdniny ani odpolední televizní program. Režisér František Filip se k látce zpočátku stavěl zdrženlivě, protože mu námět připadal příliš jednoduchý. Nakonec však přijal scénář Františka Vlčka a Václava Pavla Borovičky a vznikla televizní klasika, která si uchovala oblibu po několik desetiletí. Později Borovička převedl příběh také do knižní podoby, jež vyšla pod stejným názvem.

Děj stojí na střetu dvou rozdílných světů. Na jedné straně je Evžen Huml, bývalý přepadový kontrolor v důchodu, nevrlý a hádavý muž, který se těžko smiřuje s životem v přelidněném bytě své dcery. Na straně druhé stojí Bohouš Císař, venkovský samotář, zručný a klidný člověk, jenž si poradí téměř se vším. Jejich neplánované soužití v chalupě v Třešňové je zdrojem humoru, ale i postupného lidského sblížení.

Obsazení, které seriálu dalo tvář

Dnes je role Evžena Humla neoddělitelně spojena s Jiřím Sovákem, přestože původně byla psána pro Jaroslava Marvana. Ten však zemřel ještě před natáčením. Ve hře byl i Jan Pivec, ale jeho zdravotní stav už náročnou práci neumožňoval. Volba nakonec padla na Sováka a ukázalo se, že šlo o ideální rozhodnutí. Do postavy přinesl správnou dávku prudkosti, komiky i skrytého lidského tepla.

Stejně důležitý byl Josef Kemr jako Bohouš Císař. Jeho hrdina není založený na výbušnosti, ale na trpělivosti, zkušenosti a laskavém nadhledu. Právě kontrast mezi Humlem a Bohoušem tvoří základ seriálového kouzla. Výrazné místo mají také Jiřina Bohdalová jako energická Dáša Fuchsová a Vladimír Menšík jako záletný autobusák Tonda Čihák. Výborně fungují i vedlejší postavy v čele s předsedou Mrázkem, kterého ztvárnil Josef Větrovec dokonce v dvojroli, protože hrál i jeho bratra Karla.

Vesnice Třešňová a skutečná Višňová

Seriálová Třešňová je ve skutečnosti obec Višňová na Příbramsku. Právě tuto lokaci doporučil režisérovi scenárista Antonín Máša, který se zde narodil. Exteriéry se natáčely právě tam, zatímco některé interiéry vznikaly jinde. Dodnes sem míří fanoušci, kteří chtějí vidět známá místa na vlastní oči. Obec jejich zájem přijala vstřícně a připomíná natáčení informačními tabulemi.

Místní dodnes vyprávějí různé detaily, například že při odchodu z Třešňové míří Huml jinam, než by logicky měl, nebo že filmaři u chalupy měnili plot. Chalupa Dáši Fuchsové stojí v Dobříši a slepičárna se natáčela v obci Jelence. Humlova chalupa mezitím prošla tak výraznou rekonstrukcí, že by ji dnešní divák téměř nepoznal.

Hudba, orchestrion a slavná úvodní píseň

Neodmyslitelnou součástí seriálu je píseň Když máš v chalupě orchestrion. Text napsal Zdeněk Borovec a hudbu složil Luboš Fišer. Nahrávka vyšla v roce 1976 u Supraphonu. Pro závěrečné titulky však existovaly dvě varianty doprovodu, které se lišily délkou i použitými nástroji. Delší verze se objevovala v dílech s větším počtem účinkujících, kratší v ostatních případech.

Samotný orchestrion má navíc pozoruhodný příběh. Po letech jej rozpoznal jeho někdejší majitel Zdeněk Hromádka podle řezeb i vyrytého nápisu. Přístroj kdysi prodal, aniž tušil, že se později objeví v tak slavném seriálu. Nakonec se mu jej podařilo znovu získat, zrekonstruovat a nabídnout k vystavení. Takových orchestrionů se v českých zemích dochovalo jen několik.

Se seriálovou znělkou je spojena i známá epizoda z doby normalizace. Po emigraci Waldemara Matušky v roce 1986 byla jeho zpívaná verze odstraněna a nahrazena pouze instrumentální podobou. Teprve po roce 1989 se písnička vrátila do vysílání.

Zajímavé rekvizity i drobnosti z natáčení

Chalupáři jsou plní předmětů, které dnes fungují jako cenný obraz své doby. Bohouš jezdí na mopedu Stadion S22, zeť Alois Krbec řídí taxi značky GAZ 24 Volha a rodina doma používá televizor Lotos. V bytě Krbcových se objeví i ventilátor Omnia, který kdysi zaujal na světové výstavě v Bruselu a byl neobvyklý tím, že postrádal ochrannou mřížku.

Krbec měl v příběhu velmi výhodné taxikářské stanoviště před hotelem InterContinental v Praze. Zajímavý je i samotný výraz štafl, který pochází z němčiny. V seriálu se objevuje pomník vojákům Rudé armády před kostelem ve Višňové, jenž je skutečným pietním místem s azbukou na desce.

Hudební fanoušky potěší i detail, že skladba, kterou si pouští Slávek a kterou Huml posměšně označí za detonace, je ukázkou z nahrávky Devil’s Masquerade maďarské skupiny Syrius. A známá hláška o plechových dětech v Indii vznikla improvizací Jiřího Sováka.

Příhody z placu a zákulisní perličky

Natáčení provázela řada historek. Vladimír Menšík se během pobytu ve Višňové nechal přemluvit k účasti na honu. Přestože prý schválně mířil vedle, zasáhl kance a jeho hlava pak zůstala vystavená v místním hostinci. Vypráví se také, že během natáčení dokázal výrazně rozvířit atmosféru svým temperamentem.

Otto Lackovič a Luba Skořepová, představitelé Fera a Aranky, se kvůli silnému horku schovávali před sluncem, aby se jim nerozpouštěla barva nanesená na obličej. Josef Kemr byl zase známý tím, že měl slabost pro staré věci a z natáčení si rád odvážel zajímavé předměty, které objevil na půdách a ve staveních.

Právě podobné drobné příběhy ze zákulisí pomáhají vysvětlit, proč seriál působí dodnes živě a lidsky. Nejde jen o text a herectví, ale i o atmosféru, která při natáčení vznikla.

Remaster a záchrana obrazu po letech

Výroba seriálu stála přes 12 milionů korun československých, což byla na svou dobu velmi vysoká částka. O mnoho let později si další miliony vyžádalo digitální obnovení. Remasterovaná verze byla poprvé uvedena v roce 2021. Práce trvala asi rok a půl a byla technicky náročná, protože původní materiály byly poškozené špatným skladováním.

Negativy ze sedmdesátých let napadla plíseň a na mnoha místech byla emulze nevratně narušena. Tvůrci nové verze proto kombinovali kvalitnější části negativu s méně ostrými, ale zachovanými pasážemi pozitivu. Cílem bylo dostat obraz do co nejlepší možné podoby pro dnešní vysoké rozlišení.

Proč Chalupáři stále fungují

Část publika vnímá seriál jako připomínku normalizační éry, jiní v něm vidí hlavně laskavou komedii o soužití, malých sporech a venkovském rytmu života. Právě v tom je jeho síla. Nehraje si na velké drama, ale přesně vystihuje český vztah k chatám, chalupám, hospodě, sousedství i k drobným lidským slabostem.

Seriál navíc nestojí jen na nostalgii. Funguje díky skvěle napsaným postavám, přesnému obsazení a množství detailů, které si diváci rádi znovu připomínají. Ať už jde o Mrázkovy průpovídky o lidech v paušálu, Humlovu rádiovku, Bohoušovu zručnost nebo kouzlo titulní melodie, Chalupáři zůstávají pevnou součástí české televizní paměti.

Zdroj: Česká televize, ČSFD, Wikipedie

Tomáš Rohlena

Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí.

Více o autorovi