Sylvester Stallone oslavil 6. července osmdesáté narozeniny ve chvíli, kdy zůstává stále viditelnou tváří filmového i televizního světa. Před kamerou pokračuje v seriálu Tulsa King, který má našlápnuto k další řadě. Mimo obrazovku ale vede možná ještě tvrdší zápas, a to o kontrolu nad tím, jak bude vnímán jeho život, kariéra i místo v dějinách Hollywoodu.
Na prosinec připadá padesát let od premiéry Rockyho, snímku, který z něj udělal globální hvězdu. K výročí vznikl film I Play Rocky, jenž mapuje okolnosti zrodu dnes už legendárního příběhu. Stallone však upozornil, že ačkoli jde právě o jeho osud a jeho průlom, tvůrci s ním podle jeho slov celý projekt pořádně nekonzultovali. Neodmítá ho předem, zároveň ale dává najevo, že mu záleží na tom, aby byl příběh jeho rodiny i jeho práce zachycen věrně.
Rocky jako požehnání i klec
Napětí kolem nového filmu není ničím novým. Stallone už roky usiluje o větší vliv na značku Rocky, kterou sám vymyslel, ale práva zůstala producentovi Irwinu Winklerovi. Celá věc přitom není jen obchodním sporem. Herec dlouhodobě bojuje i proti zjednodušenému obrazu sebe sama, v němž bývá redukován na svalnatého ranaře, přestože se vždy považoval i za scenáristu a citlivějšího autora.
Právě Rocky mu otevřel dveře ke slávě, ale zároveň ho uzamkl do jedné role. Když se z neznámého herce stal držitel obrovského úspěchu a film získal Oscara za nejlepší snímek, veřejnost v něm často neviděla tvůrce, nýbrž pouze postavu boxera z plátna. Stallone si postupně uvědomil, že svět ho oslavuje, ale zároveň ho nevnímá takového, jaký si přeje být.
Dětství poznamenané násilím
Jeho život od začátku provázely tvrdé okolnosti. Porodní komplikace způsobily trvalé ochrnutí části rtů, jazyka a tváře, což později vytvořilo jeho nezaměnitelný projev. V dětství mu to však přinášelo hlavně posměch a problémy. V newyorské čtvrti Hell’s Kitchen se stával terčem šikany a doma zažíval fyzické tresty od otce.
Rodinné prostředí bylo podle jeho vzpomínek plné napětí, bolesti a odmítání. Po rozvodu rodičů žil s otcem, bouřil se proti autoritám a střídal školy tak často, až nakonec skončil na vojenské akademii. Už tehdy v sobě nesl pocit, že musí neustále bojovat o vlastní hodnotu. Únik našel v kině, kde poprvé uviděl možnost jiného života.
Pád na dno a zrod vlastního hrdiny
Začátky v herectví byly kruté. Kvůli vzhledu i mluvě dostával jen malé role, často jako násilník nebo bezejmenný kompars. Když neměl peníze, přespával na nádražích a v průchodech. V nouzi přijal i účast v p…ofilmu, protože, jak později přiznal, stál před volbou mezi touto prací a zoufalým činem.
Právě tehdy pochopil, že pokud pro něj filmový svět nemá místo, musí si ho vytvořit sám. Začal intenzivně psát a během několika dnů vznikl scénář k Rockymu, inspirovaný outsiderstvím i boxerským prostředím. Studia o text stála, ale nechtěla Stalloneho do hlavní role. Nabízela mu vysokou částku, on však odmítl, protože nechtěl, aby jeho postavu hrál někdo jiný. Nakonec prosadil nejen sebe, ale i svého psa Butkuse, kterého si po prvním úspěchu koupil zpět.
Když se zdálo, že by se mohl od image Rockyho odpoutat, přišel Rambo. Postava válečného veterána mu umožnila vyjádřit vztek a frustraci, které si nesl od dětství. Úspěch byl obrovský, jenže nálepka akčního hrdiny se tím ještě upevnila. V osmdesátých letech navíc vstoupil do otevřeného soupeření s Arnoldem Schwarzeneggerem a jejich kariéry se proměnily v soutěž o větší zbraně, větší svaly a větší tržby.
Postupem času se z obou ikon staly téměř karikatury vlastních slavných rolí. Stallone se pokusil změnit kurz i komediemi, jenže v devadesátých letech narazil a jeho popularita výrazně zeslábla. Teprve po delší pauze se znovu nadechl díky sérii Expendables, v níž spojil zestárlé akční hvězdy do jednoho nostalgického návratu. Mezitím navíc urovnal i dávné soupeření se Schwarzeneggerem.
Rodina, ztráty a neukončená potřeba uznání
V pozdějších letech zasáhla Stalloneho smrt syna Sage, která patřila k nejtěžším ranám jeho života. Přesto pokračoval v práci a dál hledal způsob, jak ukázat veřejnosti i jinou tvář. V reality show The Stallone Family chtěl představit sebe jako otce a manžela, tedy člověka vzdáleného od neústupných filmových bojovníků. Ani to však neznamená, že by se dokázal od Rockyho a Ramba úplně odstřihnout.
Jeho návrat v sérii Creed ukázal, že pouto s nejslavnější postavou stále trvá a publikum o něj stojí. Stallone sám navíc připouští, že láska a respekt od diváků jsou pro něj téměř neukojitelnou potřebou. Možná i proto se zdá nepravděpodobné, že by chystané memoáry znamenaly definitivní rozloučení s veřejným životem. Spíš půjde o další kolo dlouhého zápasu o to, kdo vlastně Sylvester Stallone je a jak má být jednou jeho odkaz vnímán.
Zdroj: El Pais, Variety, Deadline, Filmožrouti
